Amatérská jeskyně
Turistické cíle • Příroda • Jeskyně
Amatérská jeskyně je součástí Moravského krasu. Jeskyni najdeme východně od města Blansko, nedaleko obce Obůrka. Amatérská jeskyně je ve středu Moravského krasu pod Ostrovskou plošinou. Nedaleko jeskyně jsou obce Sloup, Holštejn a Macocha. Tato jeskyně je označována jako největší krasový útvar v České republice. Chodby z Amatérské jeskyně navazují na jeskyně Sloupsko-Šošůvskou, Punkevní a Rasovnu. Chodby, které jsou v jeskyni prozkoumány mají délku 30 kilometrů. Chodby v Amatérské jeskyni jsou velmi spletité a jejich půdorys je přibližně ve tvaru písmene Y. Západním směrem vedou chodby k Sloupsko-Šošůvské jeskyni a východním směrem můžeme chodbami dojít do Jeskyně Nová Rasovna. Po spojení obou ramen v písmenu Y vede chodba k Punkevní jeskyni. V jeskyni je řada malebných krápníkových dómů, chodeb. Je tu také řada různě hlubokých propastí a komínů. V jeskyni jsou křištálově čistá jezírka, tůně a zrádné sifony. V některých částech je jeskyně značně prostorná. Krápníky jsou v Amatérské jeskyni zastoupeny v hojném počtu. Jeskynní systém Amatérské jeskyně není přístupný veřejnosti, stále tady probíhají průzkumy neznámých míst. Jeden z cílů průzkumu je zkounání a zmapování podzemního toku Sloupského potoka. Průzkumné týmy vnikaly do jeskyně různými cestami. Jedna z cest byla proti toku řeky Punkvy, ale tady byla překážka v podobě vodních sifonů. Další z cest vedla z jeskyně Holštějn vodami Bílého potoka. Cesta byla tragická, jeden z jeskyňářů zahynul. V roce 1969 se průzkumná skupina prokopala do jeskyně shora úzkým komímem. Touto cestou se do jeskyně v roce 1970 vypravila další skupina, která objevila velké podzemní prostory. V jeskyni byla nečekaná povodeň a dva průzkumníci zahynuli. V roce 1973 byla z místa zvaného Pustý žleb proražena umělá chodba, která ústí do jedné z chodeb jeskyně. V roce 1975 byl proplaván obávaný Macošský sifon a průzkumný tým stanul na dně propasti Macocha. Macošský sifon je 420 metrů dlouhý a 20 metrů hluboký.
Amatérská jeskyně je největší a nejdelší jeskynní systém v České republice. Společně s dalšími navazujícími jeskyněmi (Nová Rasovna, Piková dáma, Spirálka, 13 C, Punkevní, Sloupsko-šošůvské jeskyně), tvoří jediný celek o délce přes 35 km. Byl vytvořen ponornými toky - Sloupským potokem a Bílou vodou. V prostoru jeskynního systému dochází ke vzájemnému soutoku a vzniku známé říčky Punkvy.
Jeskyně byla objevena 18. ledna 1969 Plánivskou skupinou Speleologického klubu v Brně ze dna Cigánského závrtu na Simonově vrchu. V srpnu téhož roku, po překonání povodňového sifonu, objevitelé prošli značnou část jeskynního systému. Průzkum za sifonem byl přerušen katastrofální povodní 29. srpna 1970, při které tragicky zahynuli Milan Šlechta a ing. Marko Zahradníček, členové objevitelské skupiny. Při dalším průzkumu bylo v roce 1973 vytipováno místo v západní Macošské větvi (Javorová chodba), do kterého byl z Pustého žlebu proražen nový, bezpečný a pohodlný vstup. Od roku 1974 v jeskyni probíhaly průzkumné a dokumentační práce. Pozornost byla soustředěna také na propojení jeskyně s Propastí Macochou – to se v roce 1975 podařilo potápěčům po překonání namáhavého, až 20 m hlubokého a 420 m dlouhého Předmacošského sifonu. V roce 1989 potápěči pronikli ze Sloupského koridoru proti toku potoka a objevili 1200 m nových chodeb; při průzkumech v letech 1999-2000 byly zdolány další čtyři sifony a objevitelé pronikli do oblasti spodního patra Sloupsko-šošůvských jeskyní.
Amatérská jeskyně je charakterizována dlouhými tunelovitými chodbami s množstvím říčních sedimentů a sutí. Tunely místy přecházejí do větších prostor charakteru dómů. Jde o vyšší jeskynní úroveň, ležící asi 20 m nad mladší aktivní nižší úrovní protékanou podzemním tokem. Ve střední části jeskynního systému (Bludiště Milana Šlechty) je nepřehledná oblast soutoků obou toků, se značným vertikálním členěním chodeb a řadou pater. Chodby jsou často povodňově protékány a hydrologie je zde značně složitá.
K hlavním částem Amatérské jeskyně patří Západní a Východní macošská větev (Absolonův dóm a aktivní tok Punkvy), 900 m dlouhý Macošský koridor (s dómy Ráztoka, U bílé kašny, Bezejmenný, Písečný, Zemních pyramid, U dvou velkých), Bludiště Milana Šlechty s Říceným dómem, Rozlehlá chodba – dělí se v dómu U homole na Sloupský koridor a Bělovodskou větev; ta pokračuje Souběžnou chodbou přes Dlouhé jezero k aktivnímu řečišti Bílé vody, přes největší podzemní prostoru celého systému - Katedrálu Jiřího Šlechty k povodňovému sifonu a ke Staré Amatérské jeskyni. Sloupský koridor vede od dómu U homole přes pět jezer k Černému dómu, k aktivnímu toku Sloupského potoka (Turbína) a prostornou chodbou s krápníkovou výzdobou až k přítokovému sifonu. Za soustavou sedmi sifonů je napojení na Sloupsko-šošůvské jeskyně.
Současný bezpečný vchod do Amatérské jeskyně se nachází na dně Pustého žlebu v místech silně zaškrceného meandru údolí zvaného Koňský spád. Touto částí Pustého žlebu prochází červeně značená turistická cesta, která vede od Propasti Macochy do Sloupu.
Území Pustého žlebu v okolí Koňského spádu je zobrazeno na turistických mapách: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras, GOL 1:25 000 Moravský kras