Moravský kras: Propast Macocha, Punkevní jeskyně, a okolí

Moravský kras: Okolím propasti Macochy s návštěvou Punkevních jeskyní (03/2018)

Naše nejznámější krasová oblast Moravský kras se nachází v Jihomoravském kraji severovýchodně od Brna a z geomorfologického hlediska je jedním z podcelků Drahanské vrchoviny. Téměř celá plocha Moravského krasu je státem chráněna jako Chráněná krajinná oblast - CHKO Moravský kras. Hranice CHKO začínají u severního okraje města Brna a táhnou se cca 25 km v pruhu širokém 3 – 6 km severním směrem k obcím Sloup a Holštejn. 

Z geologického hlediska se jedná o krajinu tvořenou devonskými vápenci z období středního devonu z doby před 380 – 400 miliony let, který vznikl usazováním vápenitých schránek zemřelých prehistorických vodních živočichů a jejich postupnou přeměnou v usazenou (sedimentární) horninu.

Moravský kras je nejvýznamnější krasovou oblastí v ČR. Ve zdejší vápencové krajině je možné pozorovat mnoho typických krasových jevů – hluboké kaňony, závrty, ponorné vodní toky, jeskyně s krápníky, propasti. V severní části CHKO, která je odvodňována řekou Punkvou, se nachází jeden z nejrozsáhlejších jeskynních systémů ve střední Evropě.

Na území Moravského krasu je v současné době evidováno přes 1 100 jeskyní. Pro veřejnost je jich zpřístupněno 5: Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka, Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyně Výpustek.

Moravský kras je dnes povětšinou zalesněný, lesy s přirozenou druhovou skladbou kryjí až 60 % plochy, výhledy do krajiny jsou proto v mnoha místech omezené. V lesích roste směs smrku ztepilého, který převládá spíše v severní části krasu, buku lesního, který roste nejvíce ve střední části, a habru spolu s duby v jižní části. To je způsobeno jednak přírodními podmínkami, jednak rozdílným způsobem hospodaření v lesích v minulosti.

V následujícím textu jsou popsány dva výlety v Moravském krasu v oblasti kolem propasti Macochy, včetně návštěvy Punkevních jeskyní, v období na přelomu března a dubna, tedy v předjaří roku 2018. Tato oblast Moravského krasu je jeho nejvíce navštěvovanou částí. Dvě velká parkoviště a možnost přepravit se od nich vláčkem a lanovkou přímo k největším atrakcím lokality, udělaly z tohoto místa poněkud masovou záležitost. Přesto se zde najdou místa, kam se musí pěšky a kde potkáte jen velmi málo lidí, zvláště mimo sezónu.

1. Skalní mlýn – Punkevní jeskyně – propast Macocha – Chobot – Křenkův pomník – Skalní mlýn

Lístky pro vstup do Punkevních jeskyní jsme si rezervovali přes internet předem. Často se totiž stává, že už volná místa nejsou, především o prázdninách a o víkendech. Jezdí sem objednané autobusové zájezdy, před námi šla německá skupina, po nás ruská. Punkevní jeskyně jsou největší atrakcí Moravského krasu, především kvůli plavbě po podzemní řece Punkvě, která je součástí prohlídky. Zážitkem je také návštěva dna propasti Macochy, kterým prohlídková trasa prochází. Krápníková výzdoba není v Punkevních jeskyních, ve srovnání s dalšími zdejšími zpřístupněnými jeskyněmi, až tak výrazná. 

Auto jsme nechali na parkovišti u Skalního mlýna, což je jedna z možností (druhá možnost je parkoviště Macocha – u Horního můstku). Parkovné na den bylo 50,- Kč. V budově infocentra Skalní mlýn jsme vyzvedli a zaplatili rezervované lístky do Punkevních jeskyní. Nedaleko Skalního mlýna se nachází Kateřinská jeskyně s krásnou krápníkovou výzdobou (také alternativa pro případ, že budou Punkevní jeskyně vyprodány).

K Punkevním jeskyním jsme šli od Skalního mlýna po asfaltové silnici v Pustém žlebu po modré turistické značce. Z Pustého žlebu byla od roku 1992 vyloučena veškerá motorová doprava. Pro ty, co nemohou nebo nechtějí jít pěšky (cca 1,7 km, ½ hodiny chůze), je tady možnost jet vláčkem, jehož provoz je shodný s provozní dobou Punkevních jeskyní, cena je 90 Kč za osobu obousměrně, 80 Kč jednosměrně.

Po cestě Pustým žlebem narazíte na Malé propadání Punkvy - asi 200 m před hlavní vývěrem Punkvy. Zde se řeka propadá do podzemí, kde pokračuje asi sto metrů, aby se po chvíli opět objevila na povrchu. Vstup do Punkevních jeskyní je pak u hlavního Vývěru řeky Punkvy z podzemí.

Punkevní jeskyně:

Rezervace vstupenek je možná na: info@caves.cz nebo tel. 516 410 024, 516 413 575, 602 205 584. Vstupenky je nutné vyzvednout v den návštěvy nejpozději 40 minut před začátkem prohlídky na informacích Skalní mlýn nebo na informacích u parkoviště na Horním můstku u propasti Macocha. Cena vstupu včetně plavby na lodičkách: 180 Kč/dospělou osobu, za možnost focení se připlácí 40 Kč.

Otvírací doba Punkevních jeskyní je v období duben – září v pondělí od 10 – 16 hod., v úterý až neděli od 8,20 – 16 hod. V jiné měsíce je třeba otvírací dobu zjistit na internetu. V zimě jsou jeskyně zavřené.

Délka trasy je včetně vodní plavby 1 250 m a trvá zhruba 60 min. Pro méně pohyblivé osoby mohou představovat problém schody, kterých je v jeskyni kolem 100 a po kterých se překonává převýšení na pěší trase. Pro vozíčkáře je možné dopředu domluvit zkrácenou prohlídku, která schody míjí uměle prostřílenou tunelovou chodbou. V jeskyních je stálá teplota 7 až 8 °C.

V jednotlivých dómech je možné vidět různé druhy krápníků a sintrová jezírka. Uměle proraženou štolou se v rámci prohlídky vchází na dno propasti Macochy, kde vyslechnete známou pověst o maceše a zavražděném nevlastním synkovi. Podle jiné verze skočila žena do propasti s vlastním nevyléčitelně nemocným synem. Některým skupinám tady pouští hudbu. Od Macochy se sestoupí po schodech do podzemí k přístavišti loděk na Punkvě.

Následuje plavba v lodičkách jeskynním systémem s jednou zastávkou, kdy se z loďky vystoupí kvůli prohlídce Masarykova dómu, což je bezesporu nejkrásnější krápníkový prostor na celé trase. Bohužel se zde průvodce moc nezdržuje, osvětlení zhasíná a my musíme pryč. Dále se pokračuje plavbou po Punkvě až do jejího vývěru v Pustém žlebu a okruh se tak uzavírá opět u vstupní budovy.

Webové stránky Punkevních jeskyní: moravsky-kras.caves.cz

Pár kroků za Punkevními jeskyněmi se nachází dolní stanice lanovky, kterou se můžete nechat vyvést na Horní můstek - vyhlídku do propasti Macochy, horní stanice lanovky se nachází kousek za chatou Macocha. Cena jízdného je 100,- Kč za osobu obousměrně nebo 80 Kč jednosměrně. Cena vláček + lanovka - 160 Kč obousměrně nebo 120 Kč jednosměrně.

Lanovka zde byla vybudována v 90-tých letech 20. století, aby spojila dvě největší atrakce – Punkevní jeskyně a pohled do propasti Macochy z Horního můstku. Nevypadá to krajinářsky zrovna moc hezky, ale je pravda, že osoby na invalidním vozíku nebo osoby mající s problémy s chůzí by bez spojení lanovkou musely přejet z jednoho parkoviště na druhé autem, aby mohly navštívit obě místa. Skutečností je, že lanovkou jezdí spíše rodiny s dětmi, pro které je lanovka mnohem větší atrakcí než šlapat pěšky do kopce.

My jsme šli pěšky, od Punkevních jeskyní stále po modré k rozcestníku Pod Salmovkou a odtud vede značka do kopce po Salmově stezce ohraničené dřevěným zábradlím k Macoše. Nejprve můžete zajít po schodech na Dolní můstek – odtud je krásná vyhlídka přímo do Macochy, na dně vidíte skupinky návštěvníků procházejících trasou v Punkevních jeskyních. Po dalších schodech pak až k Hornímu můstku, odkud vidíte celou tu hloubku propasti pod sebou.

Celkově je převýšení po Salmově stezce z Pustého žlebu až k Hornímu můstku 120 m. Stezka spojující Pustý žleb s Macochou byla zbudována již hrabětem Salmem na počátku 20. století a nese jeho jméno (proto také název rozcestí Pod Salmovkou v Pustém žlebu).

Propast Macocha je 138,5 metrů hluboká a je největší propastí svého druhu v České republice a v celé střední Evropě. Jedná se o tzv. propast typu „Light hole" = propast, na jejíž dno dopadá sluneční světlo. Nejhlubší propastí v ČR bez rozlišení typu je pak Hranická propast v Hranickém krasu s hloubkou suché části 69,5 m a pod hladinu byla zatím zmapována do hloubky 373 m.

Na okraji propasti Macochy jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich, Horní můstek, byl vybudován v roce 1882 a je umístěn v nejvyšším bodě u chaty Macocha. Dříve se tu vybíralo vstupné, to už ale bylo zrušeno. Druhý – Dolní můstek - pochází z roku 1899, nachází se 92 metrů nade dnem propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno s prohlídkovou trasou, která jím prochází.

Propast Macocha vznikla zřícením stropu obrovské jeskyně. Proto její dno částečně pokrývají zbytky zborceného stropu. Dnem propasti protéká ponorná říčka Punkva, která zde vytváří dvě jezírka a následně vytéká z Punkevních jeskyní vývěrem v Pustém žlebu. Jméno dostala propast Macocha podle výše zmiňované pověsti ze 17. století.

Od Macochy jdeme zpět ke Skalnímu mlýnu po naučné stezce přes vrch Chobot, naučná stezka je označená zelenou čerchovanou značkou. Po cestě nejsou nijaké výhledy, ale jde se vápencovou zalesněnou krajinou a je to lepší varianta než se k autu vracet stejnou cestou po asfaltu v Pustém žlebu.

Celkově jsme tedy ušli 6 km (Skalní mlýn – Punkevní jeskyně - Macocha – Chobot – Skalní mlýn) a převýšení bylo 230 m, z toho 120 m stoupání Salmovou stezkou. Včetně prohlídky Punkevních jeskyní výlet skoro na celý den.

2. Macocha – Koňský spád – závrt Dolina – Pustý žleb – Macocha

Další den jsme zaparkovali na druhé z možností - parkovišti u propasti Macocha za 50,- Kč na den. WC v novém infocentru, vystavěném za evropské dotace, bylo mimo provoz a v chatě Macocha vybírali 10,- Kč. Znovu mrkneme do propasti, jestli dnes není pro focení lepší světlo a vydáme se po žluté značce trasou směrem na sever přes vyhlídku Koňský spád a k závrtům na vápencové plošině mezi Pustým žlebem a obcí Ostrov u Macochy. Trasa bude dlouhá zhruba 11 km, převýšení 307 m.

Koňský spád je vyhlídka do Pustého žlebu, který je ale zalesněný, tak je ze silničky na dně žlebu vidět jen malý kousek. Zde se v 19. století zřítil dolů do Pustého žlebu koňský povoz, a podle toho je místo pojmenováno, o čemž informuje i naučná cedule.

U rozcestníku Nad Pustým žlebem odbočujeme ze žluté na zelenou směrem na východ na Ostrovskou plošinu, protože se chceme podívat na krasovou planinu se závrty, které bohužel značená turistická trasa míjí. Závrty jsou charakteristickými prvky krasové krajiny. Jedná se o propadlé deprese nejčastěji kuželovitého tvaru vzniklé obvykle rozpouštěním horniny směrem do podzemí. Dno závrtu bývá zanesené naplaveninami.

Vyjdeme z lesa a jdeme po louce hledat závrty. Jsou v terénu patrné, obvykle také ohraničené uměle vysázeným porostem, aby byly viditelné pro zemědělskou techniku. Pomocí mobilu (GPS a turistické mapy.cz) najdeme nejprve závrt s názvem Dolina překvapení, hned vedle je další drobný nepojmenovaný závrt a pak už jdeme k závrtu Městikáď, který je třetím největším v Moravském krasu. Je porosten vegetací, jeho průměr je 106 m a hloubka 16 m.

Předpokládá se, že závrt je spojen se Říceným dómem v Amatérské jeskyni pod ním. Významný moravský krasový badatel Karel Absolon (mimo jiné také objevitel Punkevních jeskyní a jejich propojení s Macochou) se ve 20-tém století našeho letopočtu pokoušel prokopat ze dna závrtu k podzemním prostorám, což se mu nepodařilo.

Od Městikádě se vracíme zpět na žlutou turistickou trasu a po ní dorazíme k dalšímu, obrovskému závrtu Dolina, který je druhým největším v Moravském krasu. Závrt má v průměru 166 m, je ohraničen pásem zeleně a uvnitř je ploché dno, na kterém je louka. Kousek severněji se nachází největší (podle rozlohy) závrt Moravského krasu - Měšiny, který je ale plytký a zcela zalesněný, proto je v krajině téměř neznatelný. 

Dále pokračujeme po žluté přes les severozápadně dolů do Pustého žlebu, na rozcestí U Dubu se stáčíme na jih a po červené jdeme asfaltovou cestou zpět směrem k Macoše. Pustý žleb je krasový kaňon s mnoha krásnými skalními útvary a jeskyněmi. Severní část je suchá bezvodá, v jižní části vyvěrá z podzemí Punkevních jeskyní říčka Punkva (tam jsme byli včera). Žlebem vede asfaltová silnička ze Sloupu ke Skalnímu mlýnu, na kterou nesmí auta a tak tady kralují cyklisté.

Nad Pustým žlebem se na skále přímo naproti Punkevním jeskyním nachází zřícenina hradu Blansek. Určitě se sem vyplatí zajít, ne kvůli výhledům, přes stromy moc vidět není, ale kvůli zřícenině samotné. K hradu odbočuje zelená značka z rozcestníku Pod Salmovkou. Není tu kupodivu žádná směrovka, pouze na dřevěném turistickém přístřešku visí malý leták Spolku pro záchranu hradu Blansek.

Ke zřícenině je to z Pustého žlebu 123 m výškových na asi 950 m délkových. Hrad je poměrně rozlehlý, první zeď, na kterou narazíte, je teprve jeho předhradím. Pokračujte dál a objevíte zbytky velkolepého díla z 13. století. Hrad nechal postavit olomoucký biskup Bruno ze Schauenburgu, člověk blízký králi Přemyslu Otakaru II. Hrad zajišťoval obranu rozsáhlého území v majetku biskupa. Od 15. století je po požárech uváděn už jako pustý.

Jsou zde lidmi vyšlapané pěšiny, po kterých se dá projít celý objekt. Z jednoho místa hradu je vidět lanovka z Pustého žlebu k propasti Macoše. Jaro se pomalu probouzí a na vápencích v okolí zříceniny se objevují první jarní květinky. K hradu je to dost do kopce a tak tu nikdo není. Slyšíme hluk z Pustého žlebu od vstupu do Punkevních jeskyní, tam je plno.

Na závěr: Kdo nikdy nebyl v Moravském krasu minimálně na školním výletě, měl by si sem zajet a projít se naší nejznámější krasovou krajinou, podívat se do jedinečné propati Macochy a navštívit zpřístupněné jeskyně. Dost často se pak stává, že cestovatel po světě narazí na různé jeskyně, které jsou místními propagačními materiály vychvalovány jako ty nejkrásnější na světě, mnohé z nich však nesahají jeskyním v Moravském krasu ani po kotníky :-)

Mapa oblasti na mapy.cz: Moravský kras - Macocha, Pustý žleb (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda