Augustiniánský klášter a Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně je označována za klenote gotické architektury na Moravě. Královská vdova, Eliška Rejčka, založila v r. 1323 při starším farním kostele Panny Marie Klášter cisterciaček, nazvaný Aula Sanctae Mariae, či také Klášter Králové. V r. 1782 byli na toto místo přesídleni řeholníci augustiniáni. Ti do tohoto data sídlili v klášteře u kostela sv. Tomáše, na nynějším Moravském náměstí. Od roku 1782 se tedy stává starobrněský klášter jejich novým domovem a tattéž i opatskou rezidencí.
Gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie vyniká z nejen složitou a u nás ojedinělou půdorysnou skladbou, ale v našich zemích neobvyklou stavební technikou jako je architektura z režného, neomítnutého cihelného zdiva, kde se střídmě uplatňuje tesaný kámen. Tento chrám byl v osmnáctém století výzdobou svého interiéru barokizován. Do této doby lze rovněž zahrnout dostavbu barokních budov opatství.
Roku 1868 byl zvolen augustiniánským opatem Jan Gregor Mendl. Právě v tomto klášteře objevil a formuloval svou teorii o dědičnosti. V roce 1987 byl chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen a od té doby nese titul "Basilika minor".
V klášteře působilo mnoho významných osobností: opat Cyril František Napp (1782-1867)
Antonín Thaller ( 1796-1843 ), František Matouš Klácel (1808-1882), František Tomáš Bratránek (1815-1884), Tomáš Eduard Šilinger (1866-1913), opat Jan (Johann) Gregor Mendel (1822-1884), Pavel Křížkovský (1820-1885), Leoš Janáček (1854-1928) stipendista thurnovské fundace a později ředitel starobrněnského kůru.