Avignon – klášter sv. Martiala (Temple Saint Martial)
Pozůstatky někdejšího kláštera s protestantským kostelem sv. Martiala najdeme na jižní hranici původních městských hradeb a avignonské adrese 2 Rue Jean Henri Fabre. Jedná se o komplex postavený v letech 1383 až 1402, tedy v době, kdy Francii vládla plaménková gotika. Historie tohoto místa je však o něco málo delší a rozhodně velmi zajímavá. Od roku 1348 zde totiž stával královský palác, který byl postaven pro mallorské krále a který „obsadila“ Jana I. Neapolská (Jeanne I. de Naples), což byla jistě žena velmi významná, protože mezi její povinnosti mj. patřilo být královnou neapolskou, titulární královnou jeruzalémskou i sicilskou a hraběnkou z Provence. Od roku 1363 je již ale původní objekt spojován s benediktinským převorstvím.
V roce 1369 se sem tak přestěhují řádoví bratři z Cluny a roku 1378 je zde kardinálem Pierrem de Cros založena kolej Saint Martial, kterou v letech 1383 až 1388 doplní kostel se zvonicí. Kostel se pak rozšiřuje v roce 1402, kdy také dojde k prodloužení jeho apsidy. V ní si kardinál Jean de Lagrange nechal postavil svou vlastní monumentální hrobku, která byla vysoká více než 15 metrů.
Další změny zde v podstatě nastanou až na přelomu 17. a 18. století. Okolo roku 1700 totiž architekt Pierre II. Mignard rekonstruuje nejen hlavní portál, ale také budovy konventu. Během 18. století je pak klášter opuštěn a v podstatě zdevastován. Celá situace se ještě výrazně zhorší v období Revoluce. Přesto zde ještě v 19. století vzniká první městské muzeum a Muzeum přírody. V letech 1856 a 1857 jsou pak klášterní budovy postavené Mignardem částečně zbořeny a vzniká zde parčík a hřiště. Do kostela se následně postupně nastěhuje škola, pošta a městský úřadu cestovního ruchu, ze kterého se postupně vyvine informační centrum. V roce 1881 jsou pak apsida a první dvě chrámové pole přeměněny v protestantský chrám.
Kostel byl postaven v okázalém gotickém stylu (kdo ovšem nejdříve uvidí jeho průčelí, zřejmě souhlasit nebude) a údajně bývá většinou přístupný od 1. dubna do 31. října, a to jen v sobotu od 14,00 do 18,00 hod. a při nedělních bohoslužbách (v 10,30 hod.).