Běstvina u Třemošnice – „Santiniho“ kaple sv. Jana Nepomuckého

Na křižovatce silnic před zámkem v obci Běstvina na Chrudimsku snad každého okamžitě zaujme pozoruhodná barokní šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, která bývala dlouhodobě připisována geniálnímu staviteli barokní gotiky Janu Blažejovi Santoninu- Aichelovi. Dnes už je toto autorství zpochybňováno, ale datace vzniku půvabné kaple se nemění. Byla tedy postavena na půdorysu šestiboké hvězdy v roce 1720, k čemuž je ovšem nutno ihned dodat ještě slovo přibližně. Kaple je zaklenutá a završuje ji malá lucerna.

Jak již bylo uvedeno výše, Santiniho autorství stavby bývá poslední dobou zpochybňováno a podoba této kaple je spíše připisována jeho žákovi Janu Jakubovi Voglerovi. To ovšem nic nemění na tom, že je možná přímá účast Jana Blažeje na projektu kaple. Případná Santiniho inspirace je však nezpochybnitelná. Koneckonců číselné symboly byly vždy jeho libůstkou a Vogler bývá většinou považován za „pouhého“ políra, zednického mistra či – v nejlepším případě – stavitele.

Kaple ve stylu barokní gotiky charakterizují zejména konkávně prohnuté stěny, nevysoká klenební kopule s šestibokou lucernou završenou kamennou šesticípou hvězdou, bohaté členění svazovitými pilastry nesoucími římsu, okna ve tvaru šesticípé hvězdy a šestice portálů v podobě gotických oslích hřbetů neboli kýlovitých oblouků.

Uvnitř kaple byl v minulosti umístěn šestiboký podstavec, na kterém stávalo cenné dřevěné barokní sousoší Apoteóza sv. Jana Nepomuckého. To vzniklo v roce 1726 a za jeho autora byl považován Řehoř Antonín Theny, žák Matyáše Bernarda Brauna. I v tomto případě však bylo autorství skulptury přehodnoceno a poslední dobou se odborníci shodují na jménu Ignác Rohrbach, což byl významný východočeský sochař 18. století. Vzhledem k dlouhodobému působení povětrnostních podmínek muselo být sousoší (kromě Nepomuka jej tvořili dva andělé a čtyři hlavy, představující zřejmě zástupce čtyř tehdy známých kontinentů) zrestaurováno a následně dlouhodobě zapůjčeno do chrudimského muzea.

Kaple je památkově chráněna jako „ojedinělý typ hvězdicovité centrální barokní návesní kaple z 20. let 18. století“. Jednou ze zajímavostí je v tomto případě také skutečnost, že „šestková“ kaple byla postavena - jako jedna z mála u nás -  již před svatořečením Jana Nepomuckého a dokonce i rok před jeho blahořečením (to už však úplně jisté není). Co se týče přítomné symboliky čísla šest, nejsou odborníci vůbec ve shodě. Uvažuje se zejména o upozornění na mariánský odkaz (mariánská hvězda bývá šesticípá nebo osmicípá a Jan byl velkým ctitelem Panny Marie), štít krále Davida ve tvaru šesticípé hvězdy nebo údajné špatné vztahy sv. Jana Nepomuckého s Židy. Je však docela dobře možné, že se jednalo pouze o způsob, jak získat v prostoru poměrně malé kaple více místa.