Kostel sv. Jana Křtitele v Běstvině

Podle dobových záznamů by měla pocházet první zmínka o zdejším kostele již z let 1136-1137, kdy byla kompletně nepohyblivá žena v Běstvině, jejíž bratr byl farářem tamního kostela, uzdravena na přímluvu sv. Jana Evangelisty a sv. Gotharda, alespoň podle vypravování tzv. Kanovníka vyšehradského. V roce 1350 náležel běstvinský chrám Páně pod čáslavský dekanát a kouřimský archidiakonát. O 2 roky později bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku. Roku 1356 nastoupil na místo zemřelého plebána Kuncmana kněz Mikoláš, který si v roce 1359 směnil faru s plebánem Mikolášem ze Skorkova. I ten tu dlouho nevydržel, neboť roku 1363 došlo ke směně far mezi ním a Jakubem z Heřmanic. V roce 1371 si plebán Jakub vyměnil faru s Kristoforem z Bobrovic a ten o 2 roky později s Enochem z Oskobrh. Roku 1404 došlo ke směně far mezi plebánem Enochem a Cruxem (Křížem) z Grunty. V roce 1413 odešel plebán Kříž do Metličan, odkud sem přišel farář Jan. Roku 1415 došlo k výměně míst mezi plebány Janem a Jakubem z Jenišovic v litomyšlské diecézi. V roce 1417 si směnili faru plebán Jakub s farářem Václavem z Heřmaniček. Roku 1419 odešel z Běstviny farář Václav a na jeho místo byl podán kněz Jan. Stejně jako jinde po okolí, tak i zde zanikla za husitských válek fara a po jejich ukončení tu do třicetileté války působili kněží podobojí. V pobělohorském období se stal kostel pouhou filiálkou heřmaňského chrámu Páně, aby se stal opětovně farním v roce 1726, kdy byl zcela přestavěn nákladem Leopolda hraběte z Birkenštejna, a to podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichla nebo Jana Jakuba Vöglera. Avšak uvnitř byl zcela dokončen a vybaven vším potřebným interiérovým zařízením až kolem roku 1740. V roce 1871 byla pořízena nová křížová cesta. 2.-11. dubna 1905 se konala v kostele sv. misie, kterou uspořádali: superior kongregace Nejsvětějšího Vykupitele z Prahy P. František Pivnička, P. František Kalina a P. Josef Janda. Jako zajímavost můžeme uvést také to, že za 1. světové války odešel zdejší kostelník na frontu a od té doby musel zdejší farář P. Josef Teplý dělat kostelníka i zvoníka sám, protože se této funkce nechtěl nikdo zhostit. K opravám svatostánku pak došlo v letech 1876, 1880 (schodiště), 1885, 1888, 1900 (opravy interiéru i exteriéru; kvůli oslavám 70. výročí narození císaře Františka Josefa I.), 1901 (odvodnění), 1912, 1934 (reakce na mnohé články v tisku, že "chrám v Běstvině s velmi krásným schodištěm a starými obrazy potřeboval by nutně oprav vnějších i vnitřních"), 1950, 1966 (nátěr věže), 1974 (interiér), 1976 (omítky) a 2005 (odvodnění), přičemž 24. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jana-krtitele-17997558).

Jedná se o jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí se 2 páry polokruhových oken, 1 postranním oknem na kruchtě a 1 postranním oknem v západním průčelí, jež je mírně širší než presbytář s trojicí polokruhem zakončených oken a s půlkruhovým závěrem, k jehož podélné částí jsou připojeny patrové přístavky se sakristií a kaplí Božího hrobu. V západní části se pak vypíná na nárožích zaoblenými diagonálními opěráky zpevněná hranolovitá dvoupatrová věž s bání s lucernou a cibulkou, k níž vede oválné vnější dvoukřídlé schodiště, nad nímž se nachází hlavní portál s ušima a birkenštejnským erbem. Přízemí věže je valeně sklenuté. Vnějšek věže a bočních stěn lodi člení pilastry a 2 dvojice nižších opěráků propojuje průběžné kladí. Závěr je sklenut konchou s výsečemi; půlkruhovým triumfálním obloukem oddělený presbytář a loď mají naopak valenou klenbu s trojúhelnými výsečemi; v sakristii, v kapli a v oratořích pak nalezneme křížové hřebínkové klenby. V přízemí jsou přístupné portály oratoře a v patře pak otevřené do kněžiště arkádami. Na oratoře se vystupuje šnekovými schodišti v síle západní zdi přístavků. Západní kruchta se otevírá do lodi půlkruhově a je podklenuta valeně.

Většina zařízení pochází z období kolem let 1730-1740. Hlavní oltář je barokní dřevěná sloupová portálová architektura. Ve středu nad tabernáklem je situován jeskynní výklenek se sochou sv. Jana Křtitele s beránkem a andílky, nad výklenkem nesou okřídlení andělé obraz Zasnoubení Panny Marie. Po stranách se nacházejí sochy Panny Marie, Jana Evangelisty, sv. Václava a Zikmunda. Dvojice bočních oltářů s obrazy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého v ozdobných řezaných rokokových rámech pocházejí z poloviny 18. století a mají prosté zděné menzy bez tabernáklu. Monumentální barokní kazatelna má bohatou ornamentální a reliéfní výzdobu, z níž nás zejména upoutají sochy čtveřice evangelistů a církevních otců - sv. Ambrože, Augustina, Řehoře Velikého a Jeronýma a na nástavci plastika Mojžíše. 2,4 m vysoká křtitelnice je řezaná ze dřeva a na věžovitém víku je vyobrazen křest Páně a andílci. V kapli Božího hrobu na jižní straně presbytáře je nepolychromovaný oltář z lipového dřeva se sochou mrtvého Krista, andělů a figurálními reliéfy. Pod kruchtou ve výklenku je socha sv. Jana Evangelisty s orlem a andělem z mořeného nepolychromovaného dřeva, některými autory připisovaná Řehoři Thénymu, ale spíše bude od Ignáce Rohrbacha z období kolem roku 1730. Zpovědnice s akantovou řezbou vznikla na počátku 18. století. Před hlavním oltářem je dvojice trojbokých dřevěných svícnů z počátku 18. století, na jejichž podstavcích stojí okřídlení andělé s rohy hojnosti. Za zmínku stojí ještě několik obrazů z 18. století (Narození Páně pod kruchtou a Ukřižování Krista za hlavním oltářem) a série 5 rozměrných obrazů ze života Ježíše Krista (Vjezd do Jeruzaléma, Kristus vyhání penězoměnce z chrámu, Vraždění neviňátek, Útěk do Egypta, Madona s dítětem), kterou zhotovil v roce 1746 malíř Vít Hrdlička. Varhany od neznámého autora pocházejí z období kolem roku 1735 a opraveny byly v roce 1876 Ludvíkem Fukátkem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2250).

Původně byla v kostele zavěšena čtveřice zvonů - první o výšce 0,8 m, průměru 0,83 m s nápisy: "CHWALTEZ PANA NA CYMBALYCH DOBRZE ZNIEGICZICH CHWALTEZ HO NA CIMBALICH VTIESSENI WSSELIKI DVCH CHWAL HOSPODINA ZNIEM 1617. KRYSTOF KAPAVN Z SWOGKOWA NA BIESTWINE HLVSSCYCH A ZAMKV WALECZOWIE. CECYLIE KAPAVNOWA ROZENA Z WONSSOWA NA BIESTWINE HLVSSCYCH A ZAMKV WALECZOWIE."; druhý o výšce 0,65 m, průměru 0,73 m s textem: "CHWALTEZ PANA NA CYMBALYCH DOBRZE ZNIEGICZICH CHWALTE HO NA CYMBALYCH VTIESSENI WSSELIKY DVCH CHWAL HOSPODIN. TENTO ZWON DAN GEST DIELAN NA NAKLAD VROZENEHO A STATECZNEHO RYTIRZE PANA KRYSTOFFA KAPAVNA Z SWOGKOWA A NA BESTWINIE TEZ PANI CZECZELIGE MANZIELKY GEHO 1610."; třetí z roku 1868, který vznikl v pražské dílně Anny Bellmannové přelitím staršího zvonu z roku 1723 a čtvrtý (Sanktusník) o výšce 0,3 m, průměru 0,365 m a s textem: "FRANCISCUS IOSEP. LEOPOLD S. R. I. R. B. LIBER BARO DE BIRCKENSTEIN. S. BARBARA IN HONOREM S. BARBARAE & MART. ME FECIT ANTONIUS SCHÖNFELDT CAMPANARUM FUSOR PRAGENSIS 17-23."