Bílá Lhota – kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Tato obec, nacházející se na okraji olomouckého okresu mezi městy Loštice a Litovel, je poprvé písemně zmiňována v roce 1350, ale její památky jsou podstatně mladší. Není jich málo, takže je škoda, že většina návštěvníků Bílé Lhoty zamíří jen do zdejšího arboreta a nezkusí se porozhlédnout i jinde. Například dominantou obce je zajímavý kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, vedle kterého se rozkládá hřbitov. I prohlídka hřbitovního areálu vám přinese mnohá překvapení, ale zůstaňme - alespoň prozatím - u budovy zdejšího božího chrámu.
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské je kvalitní ukázkou klasicistní architektury. Byl postaven v roce 1789 a jeho hlavní hodnota spočívá v uceleném zachování, neboť spolu s ostatními částmi hřbitovního areálu vytváří velmi dobře dochovaný komplex. Zřejmě i proto byl v roce 2012 zařazen mezi Kulturní památky ČR. Kostel má jednu podélnou loď s odsazeným - trojboce zakončeným - presbytářovým závěrem, čtyřbokou sakristii a hranolovou věž v průčelí. Pod věží se nachází hlavní vstup do kostela. V západní části chrámové lodi se nachází hudební kruchta. Fasády jsou hladké, člení je jen lizény a okna. Také mobiliář kostela je převážně klasicistní, pocházející z doby jeho dokončení.
V těsné blízkosti klasicistního kostela sv. Kateřiny Alexandrijské v Bílé Lhotě se – v rámci hřbitovního areálu - nachází rodinná hrobka (kaple) majitelů zdejšího panství, ústřední hřbitovní kříž z roku 1892, kaple Panny Marie Lurdské z roku 1938 a zejména empírové náhrobky rodu Kreutzerů z roku 1825. Tyto tři náhrobky byly mezi Kulturní památky ČR zařazeny již v roce 1958. Zděná hřbitovní brána pochází z roku 1913 a naproti stojící budova školy je ještě o rok starší.