Loading...
Bílovice jsou velkou slováckou obcí (1900 obyvatel), která je v kronikách poprvé připomínána Léta Páně 1256, ale už v dávné minulosti toto místo osídlili naši pravěcí předci. Ve středověku byla ves samostatným statkem a lénem olomouckého biskupství.
I když byl mnohem později ve středu obce vystavěn zámek, nestal se její hlavní dominantou. Tou je zdaleka viditelný objekt kostela, vypínající se z návrší nad středem vesnice, k němuž odtud směřuje pompézní schodiště. Zmínky na netu i v písemné literatuře jsou k historii tohoto úctyhodného svatostánku bohužel dost skoupé.
Vystavěn byl ve druhé půli sedmnáctého století na místě starého gotického kostela, kdy dostal podobu jednolodního objektu s pětibokým kněžištěm. Hranolová věž zvonice vypínající se na konci chrámu u hřbitova k němu přistavěna v 18.století, stejně tak boční kaple. Vznik oratoře a krypty je datován do roku 1833. Na věži visí čtyři zvony, nejstarší pochází ze třetí čtvrtiny 16.století. V interiéru se na oltářích nachází cenné obrazy od Ignáce Raaba, ale prohlédnout si je lze jen o mších svatých, jinak je svatostánek uzamčen.
Bílovická farnost byla ustanovena někdy po polovině 13.století a spadaly pod ni vesnice Topolná, Nedachlebice, Svárov, Javorovec, Zlámanec, Mistřice a Kněžpole.
Roku 2014 byl kvůli restauraci svěšen boční oltář sv.Andělů strážných a za ním byly na zdi objeveny malby z roku 1738, což dosvědčuje jeden z obrázků s vyobrazením knihy s tímto letopočtem. Malby zobrazují čtyři ženské postavy (světice), z toho dvě s knihami.