Loading...
Sedlo Skřítek je dělítkem mezi hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku a pásmem Hraběšické vrchoviny, která je podcelkem té větší Hanušovické. Jejich nejvyšším vrcholem je se svými 964 metry Kamenný vrch, vypínající se nad Hraběšicemi. Jen trochu menší nadmořské výšky dosahuje trojice kopců tvořících hřeben jižně od motorestu na Skřítku. Mají název Skály (929 m), Černé kameny (956 m) a Bílý Kámen (948 m). Všechna jejich skalnatá temena umožňují alespoň částečný výhled, ale turistické značky na ně nevedou. Pro dosažení jejich vrcholů je třeba umět dobře číst v mapě a využít dosažitelných lesních cest, pěšin... a intuice. Tu budeme potřebovat hlavně pro nalezení vyhlídky na Bílém kameni, který leží motorestu na Skřítku nejblíže.
Na vlastním zalesněném vrcholu bychom se po nějakém výhledu pídili marně. Stačí z něj ale mírně sestoupit severozápadním směrem asi 150 metrů a narazíme na bělostné skalisko, které díky své poloze na hraně strmého srázu poskytne úžasný půlkruhový výhled. Tím nejimpozantnějším prvkem, který nás hned uhodí do očí, je začátek hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, prudce se zdvihajícího od sedla Skřítek. Dobře je vidět celý masív Pecného, pyramidu Ztracených kamenů a nalevo od nich výběžek Břidličné hory. Směrem nalevo pak vidíme nespočetné vrcholky a hřbety Hanušovické vrchoviny, vyplňující terén okolo Sobotína, Šumperka a Hanušovic. Ta vzdálená modrá horská hradba na horizontu už patří ke Králickému Sněžníku.
Při kochání se výhledem je třeba dbát zvýšené opatrnosti: bílá skalka je totiž součástí mohutné kvarcitové skály, jejíž téměř čtyřicetimetrová stěna spadá kolmo dolů až na dno bývalé Štoly na Skřítku!
Zhruba před dvěma sty lety se v ní tajně kutalo stříbro, pak se ale štola zřítila a dnes má podobu nefalšované jesenické propasti.