Díky socializaci vesnice a vzniku JZD zaniklo velké množství různých remízků i vodních ploch a toků, ale abychom nebyli nespravedliví, tak první zásahy do zdejší přírody udělaly meliorace na přelomu 19. a 20. století, které spolu s pozdějšími pracemi odvedly vodu pryč z krajiny tak dokonale, že se posléze začal projevovat její nedostatek a mnohdy musela být voda na pole vedena uměle různými zavlažovacími systémy. Spolu s vodou zmizely i různé pruhy zeleně v podobě drobných lesíků, kde se mohla skrývat a rozmnožovat divoká zvěř a všechny tyto zásahy se neblaze podepsaly na naší krajině.
Dědictvím těchto časů se stala pole ohromné rozlohy, na nichž kolikrát chyběla voda, jak již bylo zmíněno a nevhodnou volbou plodin podléhala rovněž erozi. Na světlé časy se začalo blýskat až po listopadu 1989, kdy si všichni dotčení, a to včetně majitelů oněch pozemků, začali uvědomovat to, že ne všechno dříve provedené mělo smysl a byla to dobrá volba. Do krajiny se začala vracet voda, a to vznikem nebo obnovou původních vodních ploch i nápravou dřívějších melioračních zásahů, když se mnohde opět rušily narovnané toky a vznikaly opět různé zátočiny, neboť meandrovitý tok pomáhá rozvoji a udržení života v krajině mnohem lépe než dříve narovnané a různě upravované toky potoků i řek. Vždyť v ohybech oněch meandrů se díky neustálému proudění vody vytvářejí různě hluboké stojaté tůně, které mohou být vhodným stanovištěm pro vodní živočichy. A existence vodních toků i ploch v krajině přináší i mnohé další plusy, např. že divoká zvěř nemusí za vodou migrovat do vzdálenějších míst. O vlivu pro rostlinstvo se zmiňovat není ani třeba.
V duchu těchto myšlenek začal konat též obecní úřad v Černilově. Nebylo to nic jednoduchého, protože katastr obce je velký a po restitucích byla řada parcel navrácena do soukromých rukou. Nevýhodou bylo, že historicky byly tyto majetky různě rozdrobeny a i samy pozemky měly kolikrát až roztodivné tvary. Proto vznikl plán pozemkových úprav, díky němuž došlo ke směně různých parcel a jejich sloučení do větších celků, díky čemuž mohla vzniknout i přehledná síť přístupových cest k jejich snadnému obdělávání (Malostranská, Pultrova, Záhumenní).
V rámci předem zmíněných komplexních pozemkových úprav vznikl projekt Územní systém ekologické stability (ÚSES), který do zorněné půdy vkusně zasadil užitečné vodní plochy, biokoridory a biocentra. Jedním z takových se stalo rovněž biocentrum "Boháčův lesík", jež se nachází mezi "Černilovskou Velkou stranou" a lokalitou "U náhonu". Nepřináší sice zeleň v původní velikosti, jak tomu bylo třeba v 19. století, což můžeme vidět např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Johana Strusky a geometra 3. třídy Josefa Makusche (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA510018400), ale každý takový plán je krokem dobrým směrem.
Projektantem pozemkové úpravy byla firma Agroprojekce Litomyšl, spol. s r. o. Ta byla rovněž autorem realizačního projektu. Jeho realizace byla rozdělena mezi dvojici společností - ZVČ, s. r. o. (stavba vodního díla) a LESS a FOREST, s. r. o. (ozelenění). Na dvojici obecních pozemků tak vznikl malý háj (s olšemi, duby, ovocnými stromy a v malé míře též s jehličnany) a pod ním byla již v roce 2009 vybudována a zkolaudována drobnější vodní plocha, přičemž celková rozloha obou celků činí 4,5838 ha, z toho má výše zmíněný rybník 0,2845 ha. Ten je v podstatě obtokovou zahloubenou vodní nádrží, do níž míří jak vody z bezejmenného toku, někdy zvaného jako Velkostranský potok, tak z dříve vybudovaných drenáží. Spolu s ní došlo také k pročištění koryta tohoto vodního toku.
Ozelenění lokality přišlo až později. Veřejná zakázka byla vyhlášena 30. srpna 2011, lhůta pro doručení nabídek byla do 13. září téhož roku, následujícího dne byly otevřeny obálky, 21. září 2011 byla vybrána jako nejvhodnější nabídka společnosti LESS a FOREST, s. r. o., jehož subdodavatelem byla společnost KHL-EKO, a. s. Založeny byly 2 samostatné lesnické oplocenky s výsadbou 35 000 stromků a 2 000 keřů. Uvedené změny můžeme krásně vidět např. tak, že srovnáme letecké meřické snímky z let 2007 a 2010 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA24.2007.JARM38.00231 a
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSD24.2010.JARM38.04354).
Následně po svém vybudování byl tento projekt přihlášen Státním pozemkovým úřadem - Krajským pozemkovým úřadem pro Královéhradecký kraj - Pobočka Hradec Králové do soutěže Společné zařízení roku 2015, v němž nakonec obsadil 3. místo ve III. kategorii - Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí. Více o tomto projektu i jeho realizaci se lze dozvědět na dvojici těchto webových odkazů:
http://zitkrajinou.cz/krajina/cernilove-maji-prerozdelene-pozemky-k-tomu-nove-rybniky-mokrad-i-lesik/ a
https://eagri.cz/public/app/eagriapp/VZ/prehled/Detail.aspx?guid=ABB80946B66AB293E04011AC811459B9.