Evangelická reformovaná škola v Černilově
První porady o zřízení vlastní evangelické školy se uskutečnily v roce 1862. Původně totiž chodily děti evangelického reformovaného vyznání do katolické školy v Černilově, což vyvolávalo řadu problémů a konfliktů. Když jednou tamní učitel praštil evangelického žáka pravítkem přes hlavu tak, že měl zakrvácené ucho, protože nesmekl před sochou sv. Jana Nepomuckého, stojící před školou, odhodlali se místní evangelíci zřídit vlastní školu.
Stavební místo pro ni získali nedaleko kostela a fary, když zakoupili pozemek o velikosti 420 m2 za 210 zlatých. Úřední komise se konala 16. října 1863 a povolení místodržitelství bylo vydáno 20. března 1864. Plán ke stavbě zhotovil presbyter Josef Valášek, tesařský mistr ze Smiřic. Z každého evangelického stavení mělo být dáno na stavbu 9 zlatých a zbytek měl být rozvrhnut podle c. k. daně. Základní kámen byl položen 25. dubna 1864, v září téhož roku byla ukončena stavba budovy a vyučování v ní bylo zahájeno 11. října téhož roku, kdy školu navštěvovalo 72 dětí. Prvním učitelem se stal Jan Rychetský, který sem přišel 28. září 1864 z Choustníkova Hradiště. Stavba školy vyšla na 3 912 zlatých 21 krejcarů a k jejímu slavnostnímu vysvěcení superintendentem Janem Veselým z Kláštera nad Dědinou došlo 17. října 1864. Za tuto stavbu obdržel černilovský sbor zvláštní pochvalu, a to výnosem c. k. vrchní evangelické církevní rady z 24. listopadu 1869 čís. 1089. Výnosem c. k. okresní školní rady v Hradci Králové ze 25. července 1870 čís. 4458 byla evangelická škola prohlášena za konfesijní. To z toho důvodu, že kdyby se stala klasickou obecnou, tak by její evangelický duch byl z ní vytlačen a nahrazen konkurenčním římskokatolickým, což se ukázalo v řadě obcí po celých Čechách, kdy se z obecné školy staly spíše římskokatolické ústavy.
Zájem o návštěvu školy byl velký a počet žáků rostl rok od roku, takže dokonce překročil počet 120 míst, což bylo na školu až neúnosné. Žáci se nemohli do školní světnice vejít a učitel byl tímto množstvím doslova přetížen. Škola tak byla podobná spíše úlu a trhu než školnímu zařízení. Sbor se obrátil na c. k. vládu, aby udělila škole právo veřejnosti, což ministr kultu a osvěty učinil svým výnosem z 1. března 1874 čís. 2489. Následně bylo zvýšeno školné z 2 na 3 zlaté, díky čemuž začal učitel dostávat 500 zlatých služného na místo původních 300 zlatých. Problém, co udělat se školou, však nadále přetrvával, neboť půldenní vyučování nijak nepomohlo, při tak vysokém stavu žactva ani nemohlo.
Byly tak jen 2 možnosti, buď rozšířit školu o další třídu, nebo ji rovnou zavřít. V letech 1886-1887 tak byla nástavbou zvýšena na jednopatrovou budovu, aby se do ní vešla nejen druhá třída, ale rovněž konfirmační síň, byt pro vikáře a druhého učitele. Plán stavby zhotovil architekt František Červenka a jejím provedením byl pověřen zednický mistr Václav Rejchl. Plánovaný stavební rozpočet se z původních 8 186 zlatých 22 krejcarů zvýšil na 9 928 zlatých 33 krejcarů. Přesto byl sbor s novou školou velmi spokojen. K jejímu otevření a zahájení vyučování došlo 2. října 1887, kdy zde rovněž začal učit druhý učitel, jímž se stal Václav Vraný. I za tuto stavbu se dostalo sboru pochvaly, a to výnosem c. k. okresní školní rady v Hradci Králové ze 2. srpna 1890 čís. 1158. Téhož roku bylo zavedeno ve škole vyučování industriálním pracem, jež převzala dcera řídícího učitele Kornelie Rychetská.
V roce 1911 byl zasažen Černilov školní krizí, neboť katolicko-obecná škola již nevyhovovala pro vyučování stále vzrůstajícího počtu místních dětí, a to ve všech ohledech, nejen kapacitních, ale rovněž hygienických. A tak c. k. školní inspekce naléhala na novostavbu obecné školy, k čemuž se též přidala žádost o zřízení měšťanské školy v Černilově. Navíc okresní školní výbor nařídil redukci vyučování pro 2. třídu na 2,5 dne týdně. Obcí tak bylo rozhodnuto o stavbě monumentální budovy pro obě školy nákladem přes 200 000 K, na což měli místní evangelíci poskytnout 80 000 - 85 000 K. Toho se mnozí lekli a začali hovořit o tom, že by bylo nejlépe evangelickou školu zrušit, když si už mají zaplatit tu obecní. Někteří dokonce do ní přehlásili své děti (1. září 1912 bylo zapsáno do obecné školy 11 dětí evangelického reformovaného vyznání). Navíc 1. března 1912 byla zřízena pobočka při 3. třídě obecné školy a místnost pro ni byla najata právě v evangelické škole, a to za 200 K ročně.
Ke zrušení školy došlo nakonec roku 1919. 27. dubna 1919 se totiž usnesly spojené evangelické církve na tom, že její existence bude ukončena k 1. září 1919. Od té doby chodily evangelické děti do obecné školy a ta evangelická sloužila různým potřebám církve. Nebyla však již nikdy tak plná, jako když sloužila svým původním školním účelům. Obec ji chtěla od církve odkoupit, ale po řadě neúspěšných jednání z tohoto plánu sešlo, a tak se v roce 1922 jednalo o přístavbě školy, k níž rovněž nedošlo.
V roce 1960 přišla církev o svoji bývalou školu, kterou využívala zejména v zimě. Objekt byl opět využíván ke školním účelům a k různým potřebám MNV. Roku 1972 se zde například nacházela tzv. vyrovnávací třída dětí maďarské národnosti, jejichž rodiče pracovali ve zdejším JZD a ČSSS. Vyučovala je nově příchozí učitelka Milada Tomková. Obecní kronikář o nich tehdy napsal:
„Potíže s dětmi z maďarských rodin.
V roce 1972 byla založena při zdejší škole t. zv. vyrovnávací třída pro děti z maďarských rodin pracovníků JZD a stát. statku.
Do třídy chodilo 12 žáků. Tyto děti mají špatnou pracovní morálku, špatně mluví česky, nenosí pomůcky, hrubě se vyjadřují, nadávají učitelce. Jsou s nimi časté výchovné problémy. Ani rodiče nevěnují dětem pozornost.“
Roku 1997 dům opustila základní škola a následně byl vrácen sboru. V roce 2003 zakoupila objekt obec, která se rozhodla v něm zřídit kulturní a spolkový dům. 22. ledna 2003 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zakladni-skola-evangelicka-12258069), i když návrh na prohlášení památkou byl podán již v roce 1996. Roku 2009 vyhrála veřejnou zakázku na stavební úpravy školy firma Redomo a. s. HK. Podoba stavby zůstala zachována, byl obnoven i původní kalich a bible nad vchodem. Kulturní a spolkový dům byl slavnostně otevřen 8. listopadu 2009. Černilovští evangelíci se zde scházejí v zimním období. Na závěr ještě zmiňme, že se zde 22. února 1899 narodil Dr. Ing. Bohuslav Horák, manžel komunisty popravené poslankyně JUDr. Milady Horákové.
Stavební místo pro ni získali nedaleko kostela a fary, když zakoupili pozemek o velikosti 420 m2 za 210 zlatých. Úřední komise se konala 16. října 1863 a povolení místodržitelství bylo vydáno 20. března 1864. Plán ke stavbě zhotovil presbyter Josef Valášek, tesařský mistr ze Smiřic. Z každého evangelického stavení mělo být dáno na stavbu 9 zlatých a zbytek měl být rozvrhnut podle c. k. daně. Základní kámen byl položen 25. dubna 1864, v září téhož roku byla ukončena stavba budovy a vyučování v ní bylo zahájeno 11. října téhož roku, kdy školu navštěvovalo 72 dětí. Prvním učitelem se stal Jan Rychetský, který sem přišel 28. září 1864 z Choustníkova Hradiště. Stavba školy vyšla na 3 912 zlatých 21 krejcarů a k jejímu slavnostnímu vysvěcení superintendentem Janem Veselým z Kláštera nad Dědinou došlo 17. října 1864. Za tuto stavbu obdržel černilovský sbor zvláštní pochvalu, a to výnosem c. k. vrchní evangelické církevní rady z 24. listopadu 1869 čís. 1089. Výnosem c. k. okresní školní rady v Hradci Králové ze 25. července 1870 čís. 4458 byla evangelická škola prohlášena za konfesijní. To z toho důvodu, že kdyby se stala klasickou obecnou, tak by její evangelický duch byl z ní vytlačen a nahrazen konkurenčním římskokatolickým, což se ukázalo v řadě obcí po celých Čechách, kdy se z obecné školy staly spíše římskokatolické ústavy.
Zájem o návštěvu školy byl velký a počet žáků rostl rok od roku, takže dokonce překročil počet 120 míst, což bylo na školu až neúnosné. Žáci se nemohli do školní světnice vejít a učitel byl tímto množstvím doslova přetížen. Škola tak byla podobná spíše úlu a trhu než školnímu zařízení. Sbor se obrátil na c. k. vládu, aby udělila škole právo veřejnosti, což ministr kultu a osvěty učinil svým výnosem z 1. března 1874 čís. 2489. Následně bylo zvýšeno školné z 2 na 3 zlaté, díky čemuž začal učitel dostávat 500 zlatých služného na místo původních 300 zlatých. Problém, co udělat se školou, však nadále přetrvával, neboť půldenní vyučování nijak nepomohlo, při tak vysokém stavu žactva ani nemohlo.
Byly tak jen 2 možnosti, buď rozšířit školu o další třídu, nebo ji rovnou zavřít. V letech 1886-1887 tak byla nástavbou zvýšena na jednopatrovou budovu, aby se do ní vešla nejen druhá třída, ale rovněž konfirmační síň, byt pro vikáře a druhého učitele. Plán stavby zhotovil architekt František Červenka a jejím provedením byl pověřen zednický mistr Václav Rejchl. Plánovaný stavební rozpočet se z původních 8 186 zlatých 22 krejcarů zvýšil na 9 928 zlatých 33 krejcarů. Přesto byl sbor s novou školou velmi spokojen. K jejímu otevření a zahájení vyučování došlo 2. října 1887, kdy zde rovněž začal učit druhý učitel, jímž se stal Václav Vraný. I za tuto stavbu se dostalo sboru pochvaly, a to výnosem c. k. okresní školní rady v Hradci Králové ze 2. srpna 1890 čís. 1158. Téhož roku bylo zavedeno ve škole vyučování industriálním pracem, jež převzala dcera řídícího učitele Kornelie Rychetská.
V roce 1911 byl zasažen Černilov školní krizí, neboť katolicko-obecná škola již nevyhovovala pro vyučování stále vzrůstajícího počtu místních dětí, a to ve všech ohledech, nejen kapacitních, ale rovněž hygienických. A tak c. k. školní inspekce naléhala na novostavbu obecné školy, k čemuž se též přidala žádost o zřízení měšťanské školy v Černilově. Navíc okresní školní výbor nařídil redukci vyučování pro 2. třídu na 2,5 dne týdně. Obcí tak bylo rozhodnuto o stavbě monumentální budovy pro obě školy nákladem přes 200 000 K, na což měli místní evangelíci poskytnout 80 000 - 85 000 K. Toho se mnozí lekli a začali hovořit o tom, že by bylo nejlépe evangelickou školu zrušit, když si už mají zaplatit tu obecní. Někteří dokonce do ní přehlásili své děti (1. září 1912 bylo zapsáno do obecné školy 11 dětí evangelického reformovaného vyznání). Navíc 1. března 1912 byla zřízena pobočka při 3. třídě obecné školy a místnost pro ni byla najata právě v evangelické škole, a to za 200 K ročně.
Ke zrušení školy došlo nakonec roku 1919. 27. dubna 1919 se totiž usnesly spojené evangelické církve na tom, že její existence bude ukončena k 1. září 1919. Od té doby chodily evangelické děti do obecné školy a ta evangelická sloužila různým potřebám církve. Nebyla však již nikdy tak plná, jako když sloužila svým původním školním účelům. Obec ji chtěla od církve odkoupit, ale po řadě neúspěšných jednání z tohoto plánu sešlo, a tak se v roce 1922 jednalo o přístavbě školy, k níž rovněž nedošlo.
V roce 1960 přišla církev o svoji bývalou školu, kterou využívala zejména v zimě. Objekt byl opět využíván ke školním účelům a k různým potřebám MNV. Roku 1972 se zde například nacházela tzv. vyrovnávací třída dětí maďarské národnosti, jejichž rodiče pracovali ve zdejším JZD a ČSSS. Vyučovala je nově příchozí učitelka Milada Tomková. Obecní kronikář o nich tehdy napsal:
„Potíže s dětmi z maďarských rodin.
V roce 1972 byla založena při zdejší škole t. zv. vyrovnávací třída pro děti z maďarských rodin pracovníků JZD a stát. statku.
Do třídy chodilo 12 žáků. Tyto děti mají špatnou pracovní morálku, špatně mluví česky, nenosí pomůcky, hrubě se vyjadřují, nadávají učitelce. Jsou s nimi časté výchovné problémy. Ani rodiče nevěnují dětem pozornost.“
Roku 1997 dům opustila základní škola a následně byl vrácen sboru. V roce 2003 zakoupila objekt obec, která se rozhodla v něm zřídit kulturní a spolkový dům. 22. ledna 2003 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zakladni-skola-evangelicka-12258069), i když návrh na prohlášení památkou byl podán již v roce 1996. Roku 2009 vyhrála veřejnou zakázku na stavební úpravy školy firma Redomo a. s. HK. Podoba stavby zůstala zachována, byl obnoven i původní kalich a bible nad vchodem. Kulturní a spolkový dům byl slavnostně otevřen 8. listopadu 2009. Černilovští evangelíci se zde scházejí v zimním období. Na závěr ještě zmiňme, že se zde 22. února 1899 narodil Dr. Ing. Bohuslav Horák, manžel komunisty popravené poslankyně JUDr. Milady Horákové.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.263, 15.923)
Poslední aktualizace: 19.5.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Černilov
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Evangelická reformovaná škola v Černilově
Pomník padlým v 1. světové válce v Černilově
Pomník
Rozsah a následky 1. světové války byly rozebrány již v tolika knihách a publikacích, že se není o nich třeba tolik zmiňovat, protože tento konflikt přinesl tolik neštěstí a hoře a zničil statisíce lidských životů…
0.3km
více »
Evangelický chrám helvetského vyznání, tzv. „prostřední kostel“ v Černilově
Kostel
Evangelický sbor helvetského vyznání byl ustaven v Černilově 16. srpna 1784 a jeho prvním duchovním se stal Michal Viczcencz (Vincenc, píše se i Vicenc, 22. října 1786-19. února 1787) z Uher. Kostel byl vybudován o 2 roky později. K jeho posvěcení došlo 5. listopadu 1786. Celý byl ze dřeva, teprve později byl na třtinu nahozen a obílen. Měl jen jedny dveře a to na opačné straně…
0.3km
více »
Černilov - kostel reformovaných evangelíků
Kostel
Současný kostel Československé církve evangelické byl postaven r. 1882 v pseudorománském slohu na místě původního kostela dřevěného z r. 1786.
Pozn: reformovaný sbor evangelický - tj. evengelický sbor helvétského vyznání. Dne 20. 7. 1920 došlo ke sloučení obou černilovských evangelických farností do jednoho Farního sboru českobratrské církve evangelické.
0.4km
více »
Černilov - bývalý kostel evangelíků
Kostel
Bývalý Evangelický kostel (augsburského vyznání) najdeme v západní části Černilova. Evangelická církev augsburského vyznání byla v Černilově založena v r. 1784. Původní dřevěný kostel byl otevřen 13. 5. 1788. Nová, současná budova kostela byla posvěcena 12. 12. 1824. Kostel byl v majetku církve do r. 1978. Později byl tehdejším MNV přebudován na smuteční obřadní síň.
Pozn:…
0.9km
více »
Evangelický chrám augsburského vyznání, tzv. „dolní kostel“ v Černilově
Kostel
Evangelický sbor augsburského vyznání byl v Černilově založen v roce 1784, kdy sem přišel z Bukoviny první farář Štěpán Leška. Jeho prvním úsilím se stalo zřízení vlastní modlitebny, v čemž pokračoval též jeho nás…
0.9km
více »
Větrný mlýn Černilov
Mlýn
Od roku 2016 zdobí krajinu u Černilova větrný mlýn, ke kterému vede cesta ze silnice od Librantic. Na místě, kde dnes stojí, bývala prasečí farma. Jeho stavitelem a majitelem je Jaroslav …
1km
více »
Galerie Mokrá louka u Černilova
Fotogalerie
Pár snímků z jedné z pohádkově laděných lokalit u Černilova, která vznikla v roce 2021 na podmáčených pozemcích mezi biocentrem "Pod Divcem" a silnicí mezi Hradcem Králové a výše jmenovanou obcí a dodnes je obohac…
1km
více »
Větrný mlýn u Černilova
Fotogalerie
Díky Jaroslavu Horákovi se stal Černilov na několika místech přímo vstupem do pohádky. První takovou lokalitou se stala louka při cestě k Libřicím a Výravě, na níž se nacházela stará vodárna, z níž se stala pohádk…
1km
více »
Biocentrum "Boháčův lesík"
Přírodní park
Díky socializaci vesnice a vzniku JZD zaniklo velké množství různých remízků i vodních ploch a toků, ale abychom nebyli nespravedliví, tak první zásahy do zdejší přírody udělaly meliorace na přelomu 19. a 20. stol…
1.1km
více »
Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově
Kostel
Původní černilovský kostel byl poprvé zmíněn roku 1271, a to spolu s plebánem Vavřincem. Jednalo se o dřevěný kostelík, který se nacházel uprostřed dnešního hřbitova v místě, kde je nyní vztyčen kříž. V roce 1358 …
1.1km
více »
Černilov - kostel sv. Štěpána
Kostel
První zmínka o vsi Černilov a zároveň o kostele se vztahuje k roku 1271. Tehdy na místě dnešního hřbitova stával kostelík dřevěný. Současný kostel se začal stavět položením základního kamene dne 12.6.1752. Dostavěn byl v roce 1756 a zasvěcen byl sv. Štěpánu. Dne 14.12.1880 kostel vyhořel, za necelý rok byl opraven do současné podoby a postupně vybavován vnitřním zařízením.
1.1km
více »
Biocentrum "Pod Divcem" u Černilova
Přírodní park
V posledních letech se nejen Černilov sám, nýbrž celé jeho okolí, dává nejen do pořádku, ale stává se skutečně hezkým místem. Vznikla řada různých biocenter, z nichž některé jsem již představil a vůbec vznikají rů…
1.4km
více »
Jubilejní kříž u Černilova
Kříž
Na tomto místě, jež je opředeno řadou pověstí, stával již přinejmenším od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou figurou Ježíše Krista, což můžeme vidět např. v císařském otisku stabilního katastru obce Černil…
2km
více »
Nový rybník u Slatiny
Fotogalerie
Podle jeho pojmenování můžeme teoretizovat o tom, že vznikl až po zřízení blízkého Hlubokého rybníka, jehož počátky můžeme hledat v 16. století, kdy náležela Slatina královéhradecké městské obci, jíž připadla před…
2.2km
více »
Divec
Vesnice
Divec - nejstarší písemná zpráva o obci je doložena z počátku 14. století, z doby působení české královny - vdovy Elišky Rejčky v Hradci Králové. V té době královna vedla inkviziční procesy proti kacířům z Černilo…
2.2km
více »
Nový a Hluboký rybník
Rybník
Zdejší krajina byla již od středověku plná různě velikých vodních ploch, což lze vidět ještě v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096), kde je přímo Nový rybník pojmenován, zatímco řada rybníků je zaznamenána bez jakéhokoliv názvu. O rozsahu zdejších ry…
2.2km
více »
Divec
Vesnice
O tom, jak vzniklo pojmenování této vsi, se vedou spory již staletí. Někteří tvrdí, že pochází od toho, že se zde lidé divili všemu novému, jiní jsou naopak názoru, že zde žili divocí lidé, což podporuje také prof…
2.3km
více »
Újezd u Černilova
Vesnice
Újezd - obec západně od Černilova cca 10 km severně od Hradce Králové. Oblast dnešní obce je doložena již roku 1143, kdy ves náležela ke skalickému újezdu, který biskup Jan z Lochenic daroval Strahovskému klášteru…
2.5km
více »
Bukovina (Černilov)
Místní část
Jak dokládá pojmenování této vsi, tak se na jejím místě nacházela původně bučina, která byla posléze vyklučena a následně zastavěna prvními staveními. Když se podíváme do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jmén…
2.5km
více »
Bukovina (HK)
Vesnice
Bukovina - obec cca 7 km severně od Hradce Králové. První dochovaná zmínka o obci je datována rokem 1342. Dnes v obci nedaleko křižovatky najdeme dřevěnou zvoničku s pomníkem sv. Trojice. Obcí prochází cyklotrasy KČT č. 4267 a 4269
2.6km
více »
Slatina u Hradce Králové
Vesnice
Slatina - dříve samostatná obec, dnes součást Hradce Králové. Slatinou prochází cyklotrasa č. 4257 ve směru Pilertice - Jílovice, dále k Orlickým horám je již značení rozdílné dle směru, kterým se cykloturista vydá. V obci, v křižovatce cest, najdeme pomník obětem 1. sv. války a ve směru k Libranticím monumentální pomník ukřižování.
3.3km
více »
Komár u Ruseku
Zajímavost
Komár u Ruseku není žádný obtížný létající hmyz, ale je to označení pro naváděcí lokátor, který se nachází severovýchodně od Ruseku a přistávací dráhy Letiště. Dnes areál tohoto bývalého vojenského prostoru využívá Hradecký klub vojenské historie. Pomník, který je umístěn před budovo…
4.2km
více »
Piletice - Šrámkův statek
Statek
Areál Šrámkova statku v Pileticích je tvořen roubenou obytnou budovou, roubenou stodolou, kamennou trojosou bránou a hospodářskými budovami. Jedná se o jednu z mála zachovaných staveb lidové architektury z počátku…
4.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Libníkovice - rozhledna
Rozhledna
Železnou rozhlednu najdeme na vyvýšenině severně od obce. Rozhledna postavená na místě památné lípy je 15 metrů vysoká. Jak historie praví, po vichřici v r. 1925, kdy lípa neočekávaně a nenávratně zmizela, zel kopec prázdnotou. Zdejší obyvatelstvo nechtělo, aby památné místo po zničené lípě upadlo v zapomenutí a tak jejich zásluhou došlo k rozhodnutí o výstavbě rozhledny.…
5.4km
více »
Rozhledna Libníkovice
Tipy na výlet
Cílem našeho výletu je méně známá rozhledna cca 13 km východně od centra Hradce Králové, tedy rozhledna u Libníkovic. Libníkovická rozhledna je vhodným místem k zastávce při výletu do Opočna, nebo Nového Města nad Metují. Železnou rozhlednu najdeme na vyvýšeném místě severně od obce Libníkovice. Na místě dnešní rozhledny stávala památna lípa, která byla těžce poničena vichřicí…
5.4km
více »
Smiřice
Zámek
Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
5.6km
více »
Stříbrný rybník - autokemp, rekreační areál, koupaliště
Koupaliště
Rekreační oblast a přírodní koupaliště Stříbrný rybník, lidově zvané "Stříbrňák" najdeme východně od centra Hradce Králové mezi Malšovou lhotou a Svinary. Rybník je napájen Stříbrným potokem, který přitéká z Hrade…
6.3km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
8.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
8.7km
více »