Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově

Původní černilovský kostel byl poprvé zmíněn roku 1271, a to spolu s plebánem Vavřincem. Jednalo se o dřevěný kostelík, který se nacházel uprostřed dnešního hřbitova v místě, kde je nyní vztyčen kříž. V roce 1358 byl prezentován na zdejší plebánii kněz Pašek, který nahradil svého předchůdce Kunada. Po jeho rezignaci roku 1364 byl prezentován plebán Theodorik, který je zmíněn ještě v roce 1373, kdy se zodpovídal u pražské konzistoře za svůj způsob života v Černilově a slíbil, že „nebude míti ženy v domě svém ani mimo dům pro svoje pohodlí, nebude nositi ani praku ani jiných zbraní, nebude navštěvovati krčem, aniž se účastní štvanic pod trestem zbavení svého úřadu a žaláře po jeden rok“. Mnoho se nepolepšil, protože již za měsíc poté měl opět spor s nějakou paní z Prahy, která však nakonec vzala pod nátlakem svoji žalobu zpět a slíbila, že již tak znovu neučiní. Po něm byl černilovským plebánem Tyčka (lat. Ticzconi), který měl k ruce kaplana Zikmunda z Hradce, jenž 24. ledna 1392 doznal u konzistorního soudu, že má přijímací list do pražské arcidiecéze, která vyprší o sv. Jakubu. Zároveň popřel, že by střílel ze samostřílu po lidech a měl nějaké milenky. Farář Tyčka rezignoval roku 1404 a na jeho místo byl prezentován plebán Matěj, před jehož nástupem bylo uloženo plebánu Mikulášovi, aby opravil černilovský kostel, což se v témže roce též stalo. Poté dochází k častému střídání kněžstva. Z roku 1594 pochází zmínka o faráři Řehořovi. V roce 1624 byl do Černilova poslán katolický kněz, kterého nechtěla obec přijmout, takže až do roku 1630 byla černilovská kolatura bez kněze a i poté byl pro celé smiřické panství jediný, a to v Holohlavech. Prvním katolickým farářem v Černilově se stal v roce 1643 Karel Rubekula alias Červenka. Roku 1718 došlo k odfaření Černilova od Holohlav. Prvním černilovským farářem se stal P. František Hlubůček. Starý kostel byl zbourán v roce 1748, protože byl velmi zchátralý a hrozil přímo pádem. Tehdy byl farářem P. Jindřich Emzelin (1736-1751).

Výstavba nového kostela zůstala na jeho nástupci – P. Janu Nejedlém. 13. června 1752 (podle jiných materiálů 12. června) došlo k položení základního kamene k novému chrámu. Dnes ho můžeme spatřit v sakristii nade dveřmi. Stavbu prováděl mistr Donat Morati z Dobrušky. V září 1755 byl kostel posvěcen, o rok později kompletně stavebně dokončen, v roce 1760 vybaven Křížovou cestou, o 6 let později oltářem od královéhradeckého řezbáře Františka Deckra a novými varhanami od Kašpara Weltzla z Králík a roku 1767 kazatelnou a 2 novými barokními oltáři od Václava Heinricha z Litomyšle. V roce 1768 byl neznámým malířem z Králík dokončen obraz pro hlavní oltář a obrazy pro 2 postranní oltáře. Podle nápisů na portálech oltářů ve starém kostele byl hlavní oltář původně vysvěcen 10. prosince 1728 královéhradeckým biskupem Václavem Františkem Karlem Košínským, svobodným pánem z Košína, a z postranních oltářů jeden Ježíše Krista Šimonem Brosiem z Hornsteinu, světícím biskupem pražským, druhý Panny Marie 1. května 1721 královéhradeckým biskupem Janem Adamem hrabětem Vratislavem z Mitrovic, a třetí sv. Jana Křtitele, a čtvrtý sv. Jana Nepomuckého 8. srpna 1768 královéhradeckým biskupem Heřmanem hrabětem z Blümegen. V roce 1876 byl pořízen obraz Bolestné Panny Marie14. prosince 1880 však kostel vyhořel, protože do něj uhodil blesk, a z původního zařízení se podařilo zachránit pouze sochu sv. Štěpána z roku 1766, dvojici barokních zpovědnic a obrazy Křížové cesty.

Malé bohoslužby se konaly v sakristii a velké v Libřicích, tak jak již mnohokrát předtím. Počátkem března 1881 došlo povolení ke stavbě kostela, kterou prováděl mistr zednický Josef Andrejsek. Svolení se stavbou věže došlo až na konci téhož roku, takže s jejím budováním se započalo až v následujícím roce. Stavbu věže provedl jaroměřský stavitel Jan Sehnoutka. Zvony byly objednány u firmy Hadank v Hoyerswerdě. Vážily 23 q a jejich cena i se stolicí činila 5 020 zlatých. Ulity byly o pašijovém pondělku 3. dubna 1882 a přivezeny v úterý po sv. Duchu téhož roku, kdy byly posvěceny a vytaženy na věž. Kříž na věž byl svěcen a osazen 18. května 1882. V témže roce byly staré varhany nahrazeny novými od firmy Štěpán Petr z Prahy. Nově zřízený kostel byl vysvěcen 8. října 1882 a během následujících let byl postupně vybavován potřebným nábytkem a dalším zařízením. Roku 1883 byly objednány nové mešní konvičky. 26. července 1896 byl požehnán nový hlavní oltář. Tvůrcem oltáře byl Antonín Bělský z Černilova, sochy zhotovil Josef Krejčík z Prahy, autorem obrazů na něm byl farář v Rohozné u Svojanova P. Eduard Neumann, pozlacovačskou práci vykonal Ferdinand Eigl z Jihlavy. 7. srpna 1902 byl stržen vichřicí štít z věže, ale již 8. září téhož roku byl opět posvěcen a umístěn na věž. V noci na 20. září 1908 se vloupali do chrámu neznámí pachatelé, kteří ho nevykradli, ale rozhodli se ho spíše znesvětit a poškodit. V roce 1911 byl slavnostně otevřen u kostela se nacházející Jubilejní libosad císaře a krále Františka Josefa I., který vybudovali členové místní Katolické národní jednoty. O 8 let později přibyl v tomto parku misijní kříž. K opravě kostela došlo v letech 1932-1934. Roku 1937 byly postaveny nové varhany. V letech 1966-1970 proběhly rozsáhlé opravy kostela. Roku 1972 byla provedena liturgická úprava interiéru a bylo instalováno jeho ozvučení. V roce 1990 byla opravena sakristie, o 6 let později byly vyměněny žlaby na kostele, roku 2006 bylo provedeno statické zabezpečení kostela, v roce 2016 došlo k opravě střechy a následujícího roku k nátěru sanktusníku a výměně stropního osvětlení. Další drobnější opravy probíhají dodnes.

Jedná se o jednolodní kostel s obdélníkovým kněžištěm, k němuž na severní straně přiléhá sakristie a na jižní straně je k lodi připojena dvoupatrová věž. Osmiboký hrot věže a nad kněžištěm situovaný osmiboký sanktusník jsou oplechovány. Nad kněžištěm vyčnívá osmiboký sanktusník. Hlavní vchod do kostela vede věží a nad ním se nachází kamenná socha Panny Marie. Kromě něj jsou po stranách lodi 2 boční vchody. Do sakristie vede vchod z východní strany. Všechny vchody jsou opatřeny hladkými kamennými ostěními. Kruchta je vsunuta mezi věž a loď a dostaneme se na ni schodištěm na západní straně.Schodiště na východ kruchty pak vede na věž. Strop lodi i kněžiště je rovný. Loď o délce 17,6 m, šířce 9,95 m a výšce 9 m je osvětlena 6 a kněžiště o délce 7,55 m a šířce 6 m 2 okny, vždy segmentově sklenutými. Nade dveřmi sakristie je nápis, že základní kámen ke kostelu byl položen roku 1752, že kostel 14. prosince 1880 vyhořel a v roce 1882 byl znovu postaven.

Výprava kostela je nová, zejména v románském slohu, protože ta stará téměř všechna shořela. Obraz z konce 17. století z bývalého kostela, který visel nad hlavním oltářem a představoval rodokmen Kristův, se ztratil. Křížová cesta z roku 1760 byla odložena na půdu a nahrazena novou. Cínová křtitelnice, která se stala exponátem Umělecko-průmyslového muzea v Praze, pochází z roku 1541, což dokazuje text: "TATO WODA STVDNICZE KRSTITEDLNA GEST K OCSIESTIE V HRSICHV PRWOROZENEHO Z NIZTO WIERZICSI RODY SE K WIDIENY. LETA P. MDXXXXI." Uprostřed presbytáře se nachází obětní stůl. Na čelní stěně je hlavní oltář se svatostánkem z roku 1896 s ústřední sochou sv. Štěpána, po jehož levici stojí sv. Pavel a po pravici sv. Petr. Na obou stranách svatostánku jsou obrázky českých světců, zleva: sv. Jan Nepomuckého, sv. Anežky, sv. Vojtěcha, sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Prokopa. U levé zdi stojí kazatelna z roku 1898 se stříškou a obrázky čtveřice evangelistů: Matouše, Marka, Lukáše a Jana a symboly víry, naděje a lásky (kříž, kotva a srdce). Před kazatelnou stojí pískovcová křtitelnice z roku 1895. Na zdi presbytáře je namalována šestice obrazů. Na čelní stěně jsou 2 obrazy andělů s textem desatera a patera, na bočních stěnách byly vyobrazeny starozákonní výjevy: Abrahám obětuje Izáka, Melchidezechova oběť, příprava Izraelitů na odchod z Egypta a obraz, na němž Mojžíš žehná Izraelitům při sběru many, když putovali pouští. Nad podstropní římsou je po obvodu presbytáře nápis: „POCHVÁLENA A POZDRAVENA BUDIŽ NEJSVĚTĚJŠÍ SVÁTOST OLTÁŘNÍ A NEPOSKVRNĚNÉ POČETÍ NEJBLAHOSLAVENĚJŠÍ PANNY A MATKY BOŽÍ MARIE. AMEN.“ Na čelních stěnách lodě kostela jsou 2 oltáře z roku 1898. Na prvním je socha Pána Ježíše a obrázky sv. Cyrila a Metoděje, na druhém socha Panny Marie a obrázky sv. Jana Křtitele a sv. Josefa. Uprostřed levé boční zdi bývaly dveře, kterým se říkalo „lejšovské“. Od roku 1903 se zde nachází tzv. Lurdská jeskyně. Vpravo jsou dveře „výravské“, v jejichž výklenku bývá o Vánocích vystaven Betlém. Po obvodu lodi jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty a kované ramínkové svícny. Také v lodi jsou obrazy, které byly malované přímo na zeď a inspiraci čerpají v Novém zákoně: navštívení Panny Marie archandělem Gabrielem, Ježíš předává Petrovi klíče od nebeského království (v pozadí výjevu je černilovský kostel), korunovace Panny Marie po jejím nanebevzetí a kamenování sv. Štěpána a stropní obraz má představovat Ducha svatého v podobě holubice s textem do kruhu: „SLOVO TĚLEM UČINĚNO JEST A PŘEBÝVALO MEZI NÁMI.“ Na stropě u presbytáře a nad kůrem je šestice kruhových obrazů s anděli, kteří hrají na hudební nástroje. Pod stropní římsou je po obvodu nápis: „TEBE BOHA CHVÁLÍME TEBE PÁNA VELEBÍME. TEBE VĚČNÉHO OTCE VŠECHNA ZEMĚ CTÍ. TOBĚ VŠICHNI ANDĚLOVÉ TOBĚ CHERUBOVÉ SERAFOVÉ NEUSTÁLE PROVOLÁVAJÍ SVATÝ SVATÝ PÁN BŮH ZÁSTUPŮ. PLNÁ JSOU NEBE I ZEMĚ VELEBNOSTI SLÁVY TVÉ. ALLELUJA!“ V rozích za lavicemi jsou umístěny sochy sv. Františka a sv. Antonína. Na zadní stěně nad vchodem je do věže zapuštěn kůr s dvoumanuálovými varhanami značky Rieger z roku 1937. Kůr byl v roce 1968 rozšířen a podepřen 2 sloupy. Pod ním jsou již zmíněné zpovědnice a 2 obrazy Madony s Ježíškem. Krásná jsou též okna z roku 1905, jež byla zhotovena podle návrhu benediktína Pantaleona. V kryptě pod kostelem byl v roce 1769 pochován zakladatel kostela P. Jan František Nejedlý, za něhož byla roku 1767 postavena nová márnice.

První zvon, který na věži tohoto kostela visel, byl ještě z dřevěného kostela a pocházel od královéhradeckého zvonaře Tomáše, který ho ulil v roce 1500. Nesl nápis: "Ia hlas wolagici. Podte dobrzi y hrzissniczy sem do boziho domu. vzdaite czest a chwalu tomu, genz wssemohauczy gest gemuzto bud chwala y czest y hogne diekowanie, bez skonanie. amen. Tento zwon lil mistrz Tomass z Hradce l. P. 1500." Při požáru v roce 1880 se při pádu rozbil a jeho materiál byl použit při výrobě nového zvonu. Při přestavbě vyhořelého kostela byly pořízeny 3 nové zvony o hmotnosti 1 141 kg, 590 kg a 348 kg. Roku 1917 však došlo k jejich rekvizici (22. ledna sv. Štěpán a sv. Jan Křtitel, na jaře téhož roku zbylý zvon). Prof. Antonín Cechner však v "Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XIX. Politický okres Královéhradecký" z roku 1904 hovoří o čtveřici zvonů - prvním o průměru 130 cm, výšce 105 cm a s textem: "Hadank u Sohn Hoyerschwerda 1882. Tento zvon ulitý ke cti sv. Štěpána L. P. 1500 Požárem rozlitý 14. pros. 1880 Přelit jest L. P. 1882"; druhém o průměru 102 cm, výšce 82 cm a s nápisem: "Tento zvon ulit jest ke cti sv. Jana Křt. k chrámu Páně v Černilově.", třetím o průměru 88 cm, výšce 72 cm a s textem: "AVE MARIA" a čtvrtém o průměru 37 cm, výšce 31 cm a s nápisem: "tento zwon zdielal gan gessek wawra turek nakladem sweim." Další trojice zvonů od firmy Richard Herold z Chomutova byla posvěcena a zavěšena na věž 22. července 1923. Vyšla na 55 855,93 Kč. První s reliéfem sv. Štěpána nesl text: "Co světová válka vzala, štědrost katolických osadníků černilovských nahradila"; prostřední měl reliéf sv. Václava a nápis: "Na památku vojínů osady Černilovské, padlých ve světové válce (1914-1918.)" a na třetím byl obraz Panny Marie a text: "Zdrávas Maria! Oroduj za osadníky Černilovské!" 9. dubna 1942 měly stejný osud jako jejich předchůdci. Zůstal zde jen umíráček. Dnes jsou ve věži zavěšeny 2 zvony. První s reliéfem sv. Václava o hmotnosti 620 kg a průměru 1027 cm nese nápis: „Svatý Václave, nedej zahynouti nám ni budoucím. Černilov A. MCMLXX.“ (opraven byl roku 2004), druhý s reliéfem Panny Marie Bolestné má hmotnost 324 kg, průměr 800 cm a na jeho plášti se nachází text: „Zdrávas Maria, oroduj za nás za farníky. Černilov A. MCMLXX.“ Svěcení těchto zvonů bylo provedeno 31. října 1970 a jejich autorkou je Laetitia Dytrychová z Brodku u Přerova, přičemž návrh pocházel od Dr. Zory Pořické z Českého fondu výtvarného umění Dílo Olomouc. Více informací zde: http://www.farnostcernilov.cz.