Evangelický chrám augsburského vyznání, tzv. „dolní kostel“ v Černilově

Evangelický sbor augsburského vyznání byl v Černilově založen v roce 1784, kdy sem přišel z Bukoviny první farář Štěpán Leška. Jeho prvním úsilím se stalo zřízení vlastní modlitebny, v čemž pokračoval též jeho nástupce Samuel Löhe (26. října 1785-30. dubna 1787). Ta byla otevřena 13. května 1788 a následně posvěcena farářem Janem Csonkou (4. května 1787-2. února 1794; za něho byla rovněž v roce 1789 postavena z nepálených cihel fara), po němž nastoupili: Pavel Caltík (2. února 1794-12. června 1808), Daniel Korbely (od 9. července 1808), Matiáš Havlík (od 17. července 1813) a Jiří Holeček (23. března 1820-8. dubna 1826), za kterých se s modlitebnou mnoho nedělo.

Protože však byla modlitebna vystavěna ze dřeva, podléhala rychle zkáze. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o výstavbě nového kostela, tentokrát již zděného. K jeho otevření došlo 27. dubna 1824 již zmíněným kazatelem Jiřím Holečkem a 12. prosince téhož roku byl objekt bez věže i zvonů posvěcen seniorem Janem Molnárem. 23. října 1826 nastoupil za Jiřího Holečka farář Martin Malat, který setrval v Černilově až do 27. listopadu 1838 a snažil se zejména o povolení vlastní školy. Jeho nástupcem byl Bedřich Kučera (20. února 1839-27. října 1863; za něho byla v letech 1854- 1855 vystavěna nová fara) a v červnu 1864 přišel do Černilova až legendární farář Karel Lány, jenž tu setrval až do roku 1903. Za něho byly u fary přistavěny v roce 1867 hospodářské budovy nákladem asi 1 000 zlatých pod dozorem kurátora Matěje Horáka a v letech 1877-1878 konfesijní jednotřídní škola nákladem asi 7 000 zlatých, když k tomu byl využit odkaz Josefa Matušky z Újezda v částce 1 500 zlatých a kšaftem darovaná půjčka kazatele Heřmana Burkharta z Finsterwalde v Prusku.

Právě za něj byla v 80. letech 19. století přistavěna k chrámu rovněž věž. Zde se však prameny rozcházejí. Cechnerův „Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XIX. Politický okres královéhradecký“ z roku 1904 tvrdí, že věž byla přistavěna již v roce 1880; obecní web uvádí za období přístavby věže rok 1885 a kniha „Královéhradecko. Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část“ od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála z roku 1928 klade její vznik až do roku 1889. Nesrovnalosti mohou být způsobeny tím, že 14. prosince 1880 vyhořel zdejší katolický kostel, když do něj uhodil blesk, následujícího roku byla povolena a o rok později stavěna znovu jeho věž. V roce 1882 byla rovněž vystavěna věž reformovaného chrámu. Takže záměna výstavby 3 věží v téměř stejném čase je dosti pravděpodobná. Správný údaj přináší až obecní kronika, v níž se píše: „Toho roku vystavěli evangelíci augsburští věž kostelní a celý kostel opravili. Na věž dány nové zvony ve váze 780 kg od firmy Werner z Kleinwelká. Kostel vysvěcen 17. října 1889.“

V roce 1920 vznikl se souhlasem místních a rozhodnutím synodní rady jeden společný černilovský farní sbor Českobratrské církve evangelické. Bohoslužby se zprvu konaly střídavě v obou kostelech, nakonec byl „dolní“ kostel roku 1921 propůjčen pro konání bohoslužeb nově vzniklé Církvi československé.

Časem se však objevil problém s využitím tohoto „nadbytečného“ svatostánku, protože místní evangelíci rozhodně 2 kostely ke svému životu nepotřebovali. V květnu 1969 ho převzal do užívání MNV, který ho následně upravil na smuteční obřadní síň. Ta byla slavnostně otevřena 12. prosince téhož roku. Později se z ní stala klasická obřadní síň, kde se též oddává, konají výstavy apod. 17. září 2003 obecní zastupitelstvo uložilo starostovi a radě zajistit statické posouzení kruchty v obřadní síni. O 2 roky později byla provedena fasáda a výměna oken. 9. dubna 2002 byl objekt navržen na prohlášení za kulturní památku, ale to bylo 9. dubna 2013 ministerstvem kultury zamítnuto.

Jedná se o prostou jednolodní stavbu s úzkou věží v západním průčelí a okrouhlým kněžištěm na východ. Tři páry svrchem segmentových oken osvětlují loď, která má rovný strop. Stejný strop má též kněžiště. Na věži visely původně 3 zvony, které ulil Thomas Werner v Kleinwelka v Sasku. Nesly reliéfy Jana Husa, Jana Amose Komenského a Martina Luthera. V roce 1917 došlo k rekvizici 2 zvonů, zbyl pouze zvon Husův.