Boskovice - Masarykovo náměstí
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Město Boskovice, které bylo založeno spolu hradem ve třináctém století a patřilo hlavně pánům z Boskovic, jsme navštívili během jednodenního výletu a strávili jsme zde celý den. Auto jsme zaparkovali nedaleko kostela sv. Jakuba Většího na velkém parkovišti a pak jsme se kolem svatostánku vydali přes náměstí na zámek, dále na zříceninu hradu a pak do muzea, které sídlí pro změnu v bývalém zámku.
Potom jsme se na Masarykovo náměstí vrátili, abychom si prohlédli významné památky, které se v historickém centru nacházejí. Začali jsme v horní části náměstí prohlídkou budovy radnice, kde sídlí i informační centrum. V pokladně jsme dostali zdarma mapu města a také razítko do památníku. Dozvěděli jsme se, že radnice byla jednou z nejdůležitějších budov ve městě, sídlem samosprávy města a probíhaly v ní jednání městské rady, byly zde uloženy nejdůležitější dokumenty, knihy týkající se správy města a také to, že na radnici zasedal městský soud či že ve sklepeních radniční budovy bývala mučírna a také vinný šenk. My jsme si prohlíželi pozdně renesanční podobu, která je výsledkem přestavby z roku 1567. Zaujalo nás, že původně to byl kupecký dům, kde kromě radnice bylo i skladiště, postavené ze dřeva vedle věže, tzv. špýchar (sýpka), kam cizí kupci ukládali své zboží. Zjistili jsme, roku 1620 budovu město koupilo a od té doby zde sídlili radní. Vzhledem k častým požárům v tehdejší době nás nepřekvapilo, že v roce 1713 radnice vyhořela spolu s několika domy. Přečetli jsme si, že roku 1765 byla věž na radnici zastřešena novou bání a po požáru v květnu roku 1823 znovu opravena. Z další historie jsme zjistili, že v roce 1859 radniční budova celkově přestavěna a v letech 1851 - 1960 zde sídlil okresní soud, nebo to, že přízemní prostory byly po roce 1900 upraveny k obchodním a živnostenským účelům. Zajímavou informací pro nás bylo,že v druhé části radniční budovy byla zřízena věznice a byt dozorce. Následně jsme byli zavaleni letopočty, udávající opravy budovy - v roce 1868 se opravovala střecha radnice, v červenci roku 1924 bylo přistoupeno k opravě celé věže, v roce 1927 bylo zavedeno elektrické osvětlení do soudní budovy a věznice. V roce 1955 byla provedena oprava radniční budovy a věže, v průčelí i na boční straně byla vyměněna okna a budova včetně věže opatřena novou omítkou. V roce 1958 byla budova radnice zapsána do státního seznamu nemovitých kulturních památek pod č. 376. Roku 1977 byly opravovány věžní hodiny. V letech 1982-86 byly prováděny opravy stropů a střechy radniční budovy, v letech 1992-3 opravena fasáda. V srpnu a září 1995 se opravovala na radniční věži fasáda a hodiny. Další práce v interiéru radniční budovy pokračovaly v následujícím roce. V letech 2007-2009 položena nová krytina na radniční budově a provedena výměna oken. Poslední oprava věže radnice proběhla v roce 2010 v rámci Programu regenerace kulturních památek. Při rekonstrukci bylo nutné oddělit vstup do věže od prostor Městského úřadu, celý vnitřek věže byl vybourán a nahrazen novým dřevěným schodištěm na Ochoz.
Na celé budově se nám nejvíce líbila skoro 42 metrů vysoká čtyřhranná věž. Ovšem se nám na ní zdálo něco divného. Záhy jsme zjistili, že je ve spodní části seříznutím rohů osmihranná, takže se zdá dole užší než nahoře. V místě přechodu na čtyřbokou galerii jsme obdivovali do zdiva zasazené alegorické hlavy chrličů. Našemu zraku neušel ani požární zvonek z roku 1593 s řetězovým tahadlem, který sloužil k ohlašování požárů. Pod Ochozem jsme na všech stranách věže postupně shlédli kulaté ciferníky věžních hodin. Překvapilo nás, že není známo, kdy byly na radniční věži umístěny a nejstarší dosud známá písemná zpráva o hodinách pochází z roku 1714. Dále nás zaujalo, že na kreslené mapě Boskovic z roku 1728 je vidět, že na radniční věži byl tehdy ciferník pouze na straně do náměstí. Věž je zakončena hlídkovým Ochozem se stříškou, s něhož kdysi hlásný vytruboval hodiny, ve dne polnicí, v noci píšťalou, v noci zde konala službu požární stráž. Z Ochozu je nádherný pohled na město a jeho okolí, čehož jsme však nevyužili a raději jsme pokračovali v prohlídce náměstí.
Přímo před radnicí jsme si prohlédli moderní kamennou kašnu, kde přetékající voda proudila po schodech ve stylizovaném korytu.
Na jednom z domů v horní části náměstí nás zaujala pamětní deska odhalená zde roku 2011. Vzápětí jsme zjistili, že se v tomto domě 18. srpna 1861 narodil Augustin Berger, osobnost světového významu v oboru baletního umění.
O několik domů níže, asi uprostřed délky náměstí, se nám zalíbil dům s nápisem restaurace Záložna. Dovnitř jsme však nešli a pokračovali jsme dál v chůzi dolů. Přišli jsme k oválné kamenné kašně, kterou jsme si prohlédli. Potom jsme nedaleko vodního zdroje narazili na pískovcovou sochu Panny Marie, nacházející se na zvýšeném podstavci v dolní části náměstí.
Poté jsme již konečně došli ke kostelu svatého Jakuba staršího, o kterém je písemná zmínka již v roce 1346. Dozvěděli jsme se, že jde o pozdně gotickou, původně tří věžovou stavbu, poznamenanou několika požáry a následnými úpravami. Líbila se nám čtverhranná hlavní věž kostela s hodinami a zvony, která byla původně vysoká 60 metrů a dnes po požáru a provedených přestavbách dosahuje výšky 41 m. Zaujalo nás, že se pod kostelem nachází hrobka rodu Zástřizlů, kteří byli jedni z majitelů boskovického hradu. O kostele se více dozvíte v mém samostatném článku.
Opustili jsme kostel a také náměstí, pojmenované po našem prvním prezidentovi. Vrátili jsme se zpět k autu, ale neodjeli jsme hned, nýbrž až po slušném obědě v restauraci Zlatá růže, na ulici Kpt. Jaroše 158/3. A kdo má rád velorexy určitě půjde právě sem.
Po jídle jsme odjeli na židovský hřbitov v Boskovicích.
http://www.boskovice.cz/index.php?page=fas/objekty_detail&id=6571&mid=81http://www.boskovice.cz/index.php?page=fas/objekty_detail&id=6818&mid=82