Brno (Brno – město) – brána jezuitské koleje
Někdejší vstupní brána nebo – chcete-li – portál jezuitské koleje při kostele Nanebevzetí Panny Marie je skvostnou ukázkou barokního sochařství i stavitelství. Brána se nachází v Mozartově ulici, kam byla umístěna druhotně, a její hlavní část pochází z let 1687 až 1690. Tu pak v roce 1778 doplnily různé zdobné prvky, jako např. kartuše a girlandy.
Podoba barokní brány byla navržena minimálně jedno desetiletí před samotnou realizací, o kterou se pak zasloužili zejména architektu Jan Křtitel Erna a sochař Jan Kašpar Pröbstl. Dodnes je toto dílo považováno za – po architektonické i umělecké stránce – vysoce hodnotný doklad barokního stavitelství,
Brána stávala původně na druhém – tedy tzv. Kardinálském – nádvoří. Její architekt Jan Křtitel Erna tehdy v Brně plnil dva úkoly najednou – byl pověřen stavbou ústavu šlechtičen i návrhem a realizací portálu jezuitské koleje. V rámci dokončení sochařské výzdoby se zde objevila také kartuše se znaky Dietrichsteinů, která měla navždy připomínat kardinála Františka Dietrichsteina a knížete Ferdinanda Josefa Dietrichsteina.
Portál s půlkruhově zaklenutým vstupním otvorem, profilovaným ostěním a akantovým klenákem zdobí zejména okřídlené andílčí hlavičky ve cviklech. Uzavírá jej kovaná mříží s rozvilinami a monogramy. Jeho součástí je sokl zdobený diamantováním, profilovaná římsa a sdružené pilastry s bosáží. Pilastry zakončují hlavice nesoucí kladí se zdobným vlysem (girlandy s květy a ovocem). Nechybí kartuše s andílčí hlavičkou nebo rakouský dvouhlavý orel.
Na vrcholu segmentového frontonu stojí Archanděl Michael. Po jeho stranách vidíme sochy sv. Ignáce z Loyoly (s rozevřenou knihou) a sv. Františka Xaverského. Ten je oděn v klerice a v ruce drží lilie.
O chráněnou kulturní památku se jedná – spolu s jezuitským kostelem Nanebevzetí Panny Marie - již od května roku 1958. Od června roku 1989 je také součástí brněnské památkové rezervace.
Na závěr snad ještě několik zajímavostí:
Jezuitský areál s kolejí a kostelem nahradil celkem 21 zbořených domů a měl 7 dvorů (nádvoří). Ernova brána s honosným portálem se stala součástí toho druhého. Po zboření koleje na počátku minulého století byl portál přemístěn k presbytáři kostela, kde se nachází dodnes. Po roce 1733, kdy byl jezuitský řád zrušen, se sem přestěhoval sirotčinec a následně z Olomouce Stavovská akademie (první vysoká škola na Moravě) a o deset let později byla kolej přeměněna na kasárna s jízdárnou, která zde sídlila až do roku 1904, kdy byl celý areál s výjimkou kostela pobořen.