Bruggy - katedrála Božského Spasitele (Brugge - Sint-Salvatorskathedraal)

Bruggská katedrála Sint-Salvator, je zasvěcena nejen vzkříšenému Spasiteli, ale současně také – v této oblasti velmi populárnímu – sv. Donátovi. Tento chrám získal status katedrály sice až v roce 1834, ale jeho historie je podstatně delší. Byl totiž založen jako románský kamenný kostel sv. Donáta již v 9. století a v roce 1089 byl povýšen na kostel farní. Ten byl rozšířen – po požáru v roce 1116 a stále ještě v románském stylu – roku 1127. I ten zničil, až na základy, v roce 1166 další velký požár. V letech 1250 až 1350 je kostel přestavěn ve stylu šeldské gotiky nebo spíše stylu Tournai, tedy v podobě přechodu mezi románským a gotickým slohem. Až později se o slovo přihlásí také prvky francouzské vrcholné gotiky. Po třetím požáru v roce 1358 byl kostel obnoven a rozšířen Janem van den Poele, a to po roce 1480 a ve stylu pozdní brabantské gotiky.

Nejstarší část katedrály bychom našli v podobě 79 metrů vysoké románsko-gotické západní věže, respektive v jejím suterénu. Zde jsou totiž ukryté pískovcově-tufové základy románského kostela, pocházející z let 1127 až 1166. Zajímavé jsou i tři zvoničky ve stylu šeldské gotiky, které byly objeveny při opravách katedrály v letech 1992 až 1993. Celý exteriér tohoto chrámu přitom působí dojmem pevnosti nebo hradu. Žádné vzdušné oblouky, tlak kleneb drží hlavně západní věž a rizality. Od tohoto popisu se ovšem liší transept, který je charakteristickou ukázkou vrcholné gotiky, o čemž svědčí zejména velká okna s bohatou kružbou. V letech 1480 až 1550 došlo k rozšíření budoucí katedrály, která tak získala zcela atypický poměr mezi jednotlivými částmi celého objektu. Chór, transept a ambit s pěti kaplemi totiž zabírají více než polovinu celkové plochy. A vzhled katedrály doplnila pozdní brabantská gotika, nápadná zejména při pohledu zvenku.

Je přitom zajímavé, že tento kostel není zdaleka tak slavný a působivý jako nedaleký chrám Panny Marie. A protože ani v 19. století nevyvolával dojem katedrály, musely zde proběhnout jisté úpravy, zejména co se týká vnitřní dekorace. A to ještě naštěstí neprošel v roce 1837 návrh Karla Verscheldeho zbourat věž a místo ní o tři pole prodloužit chrámovou loď. O dva roky později však na katedrálu opět zaútočil červený kohout. V letech 1843 až 1846 tak musela být věž restaurována a zvýšena. Tyto úpravy v neorománském slohu navrhl anglický architekt Robert Chantrell a realizoval místní architektem Pieter Buyck. V roce 1871 vzniká ještě „věžičková“ koruna, navržená architektem Carpentierem. Vnitřní zkrášlovací úpravy byly naopak dokončeny ve stylu neogotickém. Jejich autorem je arch. Jean Bethune a stalo se tak v letech 1874 až 1875. Další úpravy a rekonstrukce zde proběhly ještě v letech 1912, 1976 a 2011 (ty probíhají doposud). V roce 2014 byly zahájeny rekonstrukční práce na kůru, v rámci kterých by mělo dojít také na obnovu obou varhan, tedy těch Klaisových z období romantismu i barokního nástroje Van Eyndeho. Restaurování barokních varhan bude přitom – z důvodu značného poškození i bohatě zdobené skříně – poměrně složité. Klaisovy varhany pro změnu patří k největším nástrojům ve Flandrech. Jsou 17 m vysoké, 7,3 m široké a 3,6 m hluboké. Orgán má 55 registrů a 3.562 píšťal.

Za zmínku, samozřejmě, stojí také množství uměleckých děl v katedrále, z nichž některé pocházejí již ze zničeného předchůdce, tedy kostela sv. Donáta. Nejnápadnější jsou zřejmě tapisérie z Bruselu, tkané Jasperem van der Borcht v roce 1731 podle obrazů malíře Jana van Orley. Katedrála sv. Salvátora se může také pochlubit mnoha originálními obrazy tak věhlasných autorů, jakými jsou např. Jacob van Oost. Rogier van der Weyden, Dirk Bouts, Jan Garemijn, Lanceloot Blondeel, Pieter Pourbus nebo Hugo van der Goes. Nejcennější je přitom – v Muzeu (klenotnici) katedrály umístěný - triptych Utrpení sv. Hypolita, který vytvořili Dirk Bouts (středový panel a pravé křídlo) a Hugo van der Goes nebo jeden z nejstarších obrazů v Bruggách, tedy Kalvárie z roku 1380. V této souvislosti je potřeba zmínit také fakt, že v roce 2009 došlo v katedrální klenotnici k loupeži několika mistrovských děl nevyčíslitelné hodnoty, včetně několika, převážně barokních, monstrancí, kalichů a relikviářních křížů.