Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
Setkání se sochou nejznámějšího našeho světce, tedy sv. Jana Nepomuckého, na území Čech, Moravy i Slezska je záležitostí naprosto běžnou a nikoho nepřekvapující. Poměrně často můžeme na takovou skulpturu narazit také na Slovensku i v Polsku a za žádnou raritu ji zřejmě nebudeme považovat ani na území Itálie nebo Německa. Potkat se ovšem s „českým Honzou“ na mostě Nepomucenusbrug (a ulici Wollestraat) uprostřed belgických Brugg, to už našince lehce zaskočí. I když se jedná o patrona mostů …
Bruggská socha zpovědníka české královny Žofie (II. polovina 14. století), který údajně odmítl prozradit zpovědní tajemství a byl za to na příkaz krále Václava IV. svržen z Karlova mostu do Vltavy, kde se utopil (šlo však spíše jen o koryta – tedy spor o obsazování úřadů - a vůbec je celý příběh zřejmě hodně pohádkový), pochází z roku 1767 a jejím autorem je místní (vlámský) sochař Pieter Pepers. Socha na okraji mostu Jana Nepomuckého už však zřejmě zcela původní nebude.
Podle latinského nápisu na podstavci sochy totiž můžeme usuzovat, že zdejšího kamenného Johánka z Pomuku potkal stejný osud, jaký legenda přisuzuje českému světci. Nápis nám sděluje, že socha byla vztyčena v roce 1767, v roce 1795 byla shozena do říčního kanálu pod mostem a v roce 1811 nahrazena stávající skulpturou. Ta je svou podobou klasická, tedy s pěticí hvězd nad hlavou a velkým křížem, drženým v rukou.
Lehce atypická je naopak bílá barva sochy, až příliš mohutný podstavec a „spoluúčast" dvou luceren pouličního osvětlení, které svou podobou vlastně tvoří protipól oběma podstavcovým volutám. V každém případě tato podoba sv. Jana Nepomuckého zřejmě nejkrásnějšímu belgickému městu určitě sluší.