Brumov - Kaple sv.Anny a městský tunel

Městečko Brumov - Bylnice je obklopeno nebývalým množstvím vršků, kopečků a kopců, které k němu do údolí spadají z hlavního hřebene Bílých Karpat ze všech stran. Návrší kolem středu Brumova navíc zdobí historické stavby - na jednom stojí impozantní zříceniny bývalého královského hradu, postaveného na ochranu Českého státu proti východním sousedům, na tom dalším pak impozantní stavba původně gotického kostela, zasvěceného svatému Václavu. Středu města se také dotýká poslední výběžek Holého vrchu - ostrožna s extrémně strmými svahy, na jejímž nyní lysém temeni na nás mrká stavba kaple sv.Anny z pol.19.století. Kopec je provrtán tunelem trati Bylnice - Horní Lideč. Stavba této trati probíhala v letech 1923 - 28 a spojila tento velmi odlehlý kout Valašska s okolním "světem". Na trati byly zbudovány dva tunely - ten větší u Návojné má délku 888 m, tzv."městský" tunel v Brumově má délku jen 250 m. Zajímavostí je, že tunel nevede přímo, ale směrem od Bylnice v pravotočivém oblouku, takže při jeho pěším průchodu bychom pověstné "světlo na konci tunelu" spatřili až od jeho poloviny. (Je též smutnou skutečností, že to světlo na konci tunelu svého života tu spatřilo v minulosti též několik jedinců, kteří se rozhodli v těchto místech ukončit dobrovolně svůj osud pod koly jedoucího vlaku...)

Vrchol kopce s kaplí sv.Anny dříve patřil k neodmyslitelným dominantám Brumova též kvůli čtverci vzrostlého smrkového lesa, v jehož stínu se kaple ukrývala. (Bohužel kvůli kůrovci musel být porost v nedávné době vykácen). Nadarmo ale neplatí, že všechno zlé je pro něco dobré: vrchol byl vždy prvořadým výhledovým cílem a nyní je z něj dokonalý kruhový rozhled. Směrem k jihu se nám otevře panoráma celého města s blízkým kostelem a hřebeny Bílých Karpat nad vzdálenější Bylnicí, na východ leží Hodňovská dolina a mohutný masív Holého vrchu, na západní straně pak pod sebou vidíme centrum Brumova s náměstím H.Synkové, radnicí, starobylým pivovarem, ostrohem se zříceninou hradu a vrchem Březová. Severním směrem se nám odkrývá výhled na areál bývalého podniku MEZ Brumov, další městské čtvrti a sídliště Rozkvět, z něhož se k nebi vypíná stavba bělostného paneláku s názvem Sněhurka. V roli pohádkových pidimužů tu statuje sedm starších činžovních domů. Nad vrcholem Klobucká se táhnou vpravo zalesněné vrcholky Královeckého hřebene. Přímo na sever vede údolím Klobučky silnice do blízkého města Valašské Klobouky, vlevo vidíme už za městem odlesněné návrší se zachovalým židovským hřbitovem, nejjižnějším na Valašsku. Nad ním se vypíná mohutný zalesněný masív vrchu Matka, který už patří do odloučené skupiny Bílých Karpat - Hložce.

Za hezkého počasí se vám toto výhledové místo stane nezapomenutelným zážitkem a přestanete se divit zdejším "pohádkovým" názvům některých lokalit. Jak sami vidíte, celý tento neprávem opomíjený a ještě dost zapomenutý kraj Jižního Valašska je krajem opravdu pohádkovým a je také krajem nesmírných přírodních krás... Ke kapli sv.Anny se dostanete ze středu města od turist.rozcestníku pohodlně po žluté značce. Ta v Hodňově vyšplhá kolem vybíhající městské zástavby až vysoko nad jícen tunelu a kolem bývalého lomu pak vystoupáte až na hřeben. On i značka dále pokračují k temeni Holého vrchu nad Hodňovskou dolinou - (v jejím závěru výskyt vzácných karpatských orchidejí) - my ale odbočíme polní cestou vlevo k zdaleka viditelné sakrální stavbě. Cestou si všimneme mnoha vymletých úvozů, jam a drobnějších roklí - některé vznikly erozí na holém terénu a drobnějšími sesuvy (nesmíme zapomenout, že se nacházíme ve vnějším flyšovém pásmu Západních Karpat, kde tento jev ničím mimořádným není), další prohlubně mohly vzniknout při stavbě tunelu... Ostrožna s kaplí sv.Anny byla v minulosti využívána ke Svatoanenským poutím, za dob vlády jedné strany se tu v předvečer 1.máje zapalovaly tehdy populární partyzánské vatry.

A jako poslední zajímavost bych na závěr uvedl, že sady na Klobucké, na Březové a také tady na kopci sv.Anny nejsou trnkové, jak je v našem kraji téměř národním zvykem. Kupodivu je tvoří třešňové stromy, jejíž výsadbu v minulosti zavedl jeden "osvícený" brumovský starosta, který si přál, aby "jeho" Valaši ochutnali i trochu jiné ovoce a vitamíny, než jenom ty, nacházející se v tekutém stavu a které předtím prošly trubkami místních palíren...