Bukovina (Černilov)

Jak dokládá pojmenování této vsi, tak se na jejím místě nacházela původně bučina, která byla posléze vyklučena a následně zastavěna prvními staveními. Když se podíváme do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H", tak nalezneme k názvu této vsi následující: "9. Bukovina (lid. v Bukovině, do Bukoviny, bukovskej), ves 6 1/2 km sv. od Hradce Králové: 1340 Sbynco de Bukowyna, CD. Mor. VII, 195; 1500 ves Zdívce, ves Bukovina, it. Lajšovku ves, RT. II, 528."

Toto místo bylo osídleno již v době kamenné a v následujících obdobích se nadále rozšiřovalo, což potvrzuje řada nálezů. V roce 1926 byla nalezena lužická popelnice s prsovitými 4 vypouklinami, v níž byly spálené lidské kosti. Zároveň byl v obci nalezen kus kamenné sekyrky a kamenné hladítko. Na Předním kopci k jihu se přišlo na ohořelé trámy a starou studnu. Zde se mohl nalézat panský dvůr Úliště (Ouliště), o němž je zmínka ve smiřickém urbáři z roku 1533. Sama ves vznikla ve skalickém újezdu, o němž se činí zmínka v zakládací listině strahovského kláštera z roku 1143, na místě vykáceného nebo spáleného bukového lesa. První zmínka o ní má pocházet z roku 1340, případně až z období o 2 roky později. Tehdy měl být jejím majitelem Zbyněk, který přesídlil na Moravu. V roce 1417 náležela jedna část Bukoviny Hynkovi z Červené Hory a ta druhá opatovickému klášteru, protože tehdy obě strany vedly o ves spor. Roku 1495 Hašek Střížek z Lužan odkázal smiřické panství, k němuž náležela část Bukoviny, manželce Lidmiboře z Valečova. Po její smrti přešlo smiřické panství na její 4 sestry a pak na manžely tří z nich, od nichž ho koupil v roce 1498 většinou Mikuláš mladší Trčka z Lípy a Lichtenburka. Jinou část Bukoviny přikoupil ke smiřickému panství Mikuláš mladší Trčka roku 1500 od Petra z Adršpachu. O 10 let později, protože byl bezdětný, odkázal všechny své statky Johance Kroměšínové z Březovic, vdově po Mikuláši starším Trčkovi na Vlašimi, a ta je postoupila svým 5 synům v roce 1516. Roku 1533 připadlo opočenské panství i s Bukovinou Janovi, vnuku Johanky z Březovic. V roce 1586 zuřil v Bukovině mor. Před rokem 1588 se dostala opět k panství smiřickému, jež s panstvím opočenským v letech 1589-1634 mělo tytéž pány z rodu Trčků z Lípy, a zůstala při něm až do zrušení poddanství a prozatímního zřízení obecního. Roku 1654 zde bylo 8 sedláků, 5 chalupníků a 1 zahradník. Byla tu též krčma. V roce 1748 vyhořelo 6 sedláků a 2 chalupníci. Po vydání tolerančního patentu roku 1781 se přihlásila řada obyvatel k evangelickému augsburskému vyznání. K evangelickému reformovanému vyznání se přihlásil o rok později jen jeden osadník – Jan Sehnoutka. Část obyvatel se nepřihlásila ani k jednomu z vyznání státem uznaných, neboť sympatizovala se sektou černilovského sedláka Václava Grilla. V roce 1784 tu měl kázání luteránský kazatel Štěpán Hoszu z Bohuslavic nad Metují. Téhož roku byl povolen samostatný luteránský sbor pro Bukovinu, do něhož byl uveden kazatel Štěpán Leška, který měl v Bukovině na Nový rok 1785 první kázání, jež se evangelíkům líbilo, ale přívržencům Václava Grilla nikoliv. Kvůli nesnesitelným poměrům opustil 8. listopadu téhož roku Bukovinu. 13. května 1788 byl luteránský sbor přeložen do Černilova. Podle josefinského katastru z roku 1789 byl v Bukovině 31 dům a 639 jiter a 521 čtverečný sáh pozemků. Ještě v roce 1804 bylo ve vsi 14 grillovců. Ještě počátkem 19. století byly v Bukovině na západní straně u lesa Ouliště 2 rybníky - Velký ouhlišťský (60 kop) a Malý ouhlišťský (15 kop). Předtím jich bylo ještě více - Bejkovec (15 kop), Kosní (15 kop), Beranč (10 kop), Polní (10 kop) a Hluboký (45 kop).

Roku 1849 se stala Bukovina samostatnou politickou obcí. V roce 1863 došlo k obnově zdejšího kříže. O 3 roky později po bitvě u Hradce Králové zrekvírovali pruští vojáci 11 bukovinských koní. Kniha Josefa Horáka „Topografický popis všech osad hejtmanství kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ z roku 1877 popisuje obec takto: „Bukovina. Jižně pod Újezdem ¼ hod. vzdálí rozkládá se od severu k jihu podél polní cesty k Hradci Kr. kat. a pol. obec Bukovina, ves s 48 d., 250 obyv. katol. a 180 evang. Děti evang. augsb. vyzn. navštěvují obecnou školu v Číbuzi, kdežto občané evang. helv. vyznání svou vlastní jednotřídní školu v Černilově si vydržují. - Bukovina, vzdálená 1 1/3 hod. severně od Hradce Kr., na bývalém panství Smiřickém, leží na přívrší, více méně obklopena lesem. Má s ostatními výše uvedenými osadami tytéž dějiny. Z Bukoviny vybíhají dvě ramena úpravné cesty, jedno východně k Rusku, druhé jižně k Slatině.“ 8. září 1879 vyhořelo stavení čp. 24. 25. ledna 1904 byl při vykonávání exekuce napaden rolníkem Janem Říhou exekutor František Linhart a solicitátor Postler. Při útoku na černilovkého četnického závodčího Jakuba Hlávku byl zraněn šavlí, kterou onen četník použil. V letech 1906-1907 byla vystavěna okresní silnice z Bukoviny do Černilova. Roku 1907 začaly meliorace zdejších pozemků. V následujícím roce se Bukovina odškolila od Číbuze a zřídila si jednotřídní školu. Než byla pro ni téhož roku postavena nová budova, vyučovalo se v Tučkově statku. Předtím děti katolické a evangelické augsburského vyznání chodily do školy v Číbuzi a děti evangelického helvetského vyznání do Černilova. 28. září 1911 byla v obci Sdružením české mládeže křesťansko sociální se sídlem v Hradci Králové a okresním sdružením mládeže na Hradecku uspořádána národní svatováclavská slavnost pod protektorátem obecního zastupitelstva. V roce 1912 bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod elektrické energie a zaveden do obce elektrický proud. Dále vznikl Spořitelní a záložní spolek. Za 1. světové války padli z Bukoviny 3 muži.

V roce 1919 byla postavena nová zvonička. O rok později byl vystavěn mlýnek s elektrickým pohonem bratří Valášků, který roku 1922 prodali V. Kubíčkovi. V letech 1921-1938 působil v hostinci U Hodků SDO Jirásek. V roce 1930 byla ustavena pobočka černilovské sokolské jednoty. 14. června 1931 proběhlo veřejné cvičení I. okrsku Sokolské župy Orlické. V roce 1940 měla Bukovina 325 obyvatel, kteří žili v 67 domech. 8. května 1945 se pokusili Josef Bulis, Václav Dvořák a příslušníci četnictva Václav Volák a Josef Beneš zmocnit zbraní ve strážní budově v poli mezi Bukovinou a Rusekem. Václav Dvořák a Josef Bulis byli během této akce Němci zastřeleni. Roku 1949 byla zdejší škola s pouhými 12 žáky zrušena a obec přiškolena k Černilovu. V roce 1952 vzniklo JZD, které bylo k 1. lednu 1972 připojeno k JZD Pouchov se sídlem v Pileticích. Roku 1959 bylo založeno Myslivecké sdružení Ouliště Bukovina. Od 1. ledna 1976 je Bukovina součástí Černilova. V roce 1977 byl zřízen veřejný vodovod. Počátkem května 1980 byla otevřena nová moderní prodejna smíšeného zboží. Roku 1991 byla obnovena činnost TJ Sokol. V prosinci 1995 byla dokončena oprava sokolovny. V roce 2001 byla postavena nová silnice.

Na pamětihodnosti je obec poměrně skoupá. Památkově chráněný je od 27. února 1996 areál zděné selské usedlosti čp. 40 z poloviny 19. století, který sestává z obytné přízemní budovy se sedlovou střechou a se zdobeným štítem na levé straně dvora a ze srostlice hospodářských budov (stodola, kůlna, špýchar) na zadní a pravé straně dvora (viz https://pamatkovykatalog.cz/venkovska-usedlost-770766). Dále ve vsi u silnice stojí kamenný sloup s křížem z roku 1859 a u bývalé školy kamenný kříž z roku 1896, který je doprovázen dřevěnou zvoničkou. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je zahradní architekt, podnikatel, publicista a propagátor zahradnictví Josef Vaněk (6. února 1886 Bukovina u Hradce Králové - 9. září 1968 Chrudim).