Újezd (Černilov)

Svým názvem patří obec k dost často se vyskytujícím pojmenováním, a to po celé naší vlasti. Podle prof. Antonína Profouse se totiž dávalo skoro každému většímu kusu vyklučené země s rolemi, lukami, pastvinami a okolními lesy, který byl knížetem darován někomu z tehdejší šlechty, ať již šlo za věrné služby, nebo za hrdinství v boji apod. Když k takovému obdarování došlo, byla stanovena skupina pánů, jež měla za úkol vytýčit hranice tohoto statku. To se dělo tak, že jezdila na koních kolem a cokoliv ujezdila, to se pak nazývalo právě újezdem. A některým z újezdů tento výraz vydržel až do dnešních dnů, i když ovšem již s velkým počátečním písmenem. V knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od výše zmíněného autora můžeme přímo o tomto Újezdu číst: "7. Újezd (lid. Oujezdec, v Oujezdci, do Oujezdce, oujezdskej), ves 8 km sv. od Hradce Králové: ok. 1143 Joh., episc. Prag., dedit (pro mon. Strahov.) Vgezd, quod Skalica dicitur, RB. II, 1154; 1546 (1498) w Smirziczych k tvrzi ..w Vgezdczy, w Bukowinie, DZ. 6 E 25; 1636 mčko Smiržicze .. Libranticze, Augezdecz, Bukowina, DZ. 145 D 24; 1790 Hft Smiržicz: Augezd von 26 N. ..Czibus von 14 N., Schal. XV, 250."

Nálezy z Újezda i blízkého okolí dokazují, že zde žil člověk již v době kamenné. Jak však bylo uvedeno již prve, tak první zmínka o Újezdu pochází až z roku 1143, kdy náležel ke skalickému újezdu, který biskup Jan z Lochenic daroval strahovskému klášteru v Praze. Ještě koncem 15. století byl rozdělen na 2 části, z nichž jedna náležela ke smiřickému panství. Kdo vlastnil tu druhou, nám není známo. Později se však i ona stala součástí výše zmíněného panství, jež v roce 1495 Hašek Střížek z Lužan odkázal své manželce Lidmiboře z Valečova. Na zdejší tvrzi měl roku 1546 sedět Václav Otmar a v roce 1589 Prokop Otmar z Holohlav. Roku 1623 byl Újezd přifařen k Holohlavům. Do té doby náležel k Číbuzi, kde však fara zanikla. Podle berní ruly z roku 1654 byli v Újezdu 4 sedláci, 2 chalupníci a rozbořená 3 selská a 1 chalupnické stavení. V roce 1657 zde žilo 169 obyvatel, z nichž 8 bylo katolíky, a to včetně svobodníka Michala Sakse. Roku 1663 Antonín Pankrác Rudolf hrabě Gallas daroval svému bývalému vychovateli Janu Jakubu Röhrichovi ves Újezd se dvorem. Od jeho dědiců ho v roce 1717 koupil Josef svobodný pán Malovec. 18. září 1756 tábořilo pruské vojsko mezi Újezdem, Rusekem a Pileticemi. Generál Schwerin měl hlavní stan přímo v obci. 6. října 1761 koupil ves Jan Václav hrabě Paar, který ji tak opět přivtělil ke Smiřicku. V roce 1777 tu robotovali 4 sedláci, 14 chalupníků a 4 baráčníci. Roku 1784 byl Újezd přifařen k Číbuzi. V té době byli v obci přívrženci sekty Václava Grilla (1 rodina v roce 1783). Roku 1785 svědčil proti Václavu Grillovi zdejší rychtář Karel Petráš. V roce 1787 byl zdejší panský dvůr rozdělen mezi poddané. Před rokem 1820 byl prodán smiřickou vrchností zámeček v Újezdu smiřickému mistru zednickému Josefu Kratochvílovi. Roku 1826 zde žilo 260 obyvatel ve 40 domech a v roce 1843 294 obyvatel v 41 domech.

Roku 1849 se stal Újezd samostatnou politickou obcí. O 5 let později se při kopání hlíny našly na Pultarově zahradě u čp. 22 zlaté mince. V roce 1855 byly na návsi před čp. 19 nalezeny zbytky laténského sídliště – sídlištní jámy, střepy a kosti. V červenci 1866 tvořil Újezd následkem příměří demarkační linii jednomílového pevnostního obvodu mezi rakouskými a pruskými vojsky. V roce 1873 byl pořízen zvonek do zvoničky, který vyšel na 133 zlatých 80 krejcarů. 4. srpna 1880 byla slavnostně posvěcena obnovená socha sv. Floriána. Roku 1882 byla vybudována hasičská kolna. V roce 1894 bylo v obci uspořádáno okresní veřejné hasičské cvičení. 2. ledna 1897 shořela stodola J. Valce. O rok později byla založena TJ Sokol. Roku 1900 zde žilo 361 obyvatel v 57 domech. V roce 1906 vznikl SDH. Roku 1909 proběhly meliorace zdejších pozemků. 16. června 1913 vyhořelo stavení rolníka Vacha. 22. července 1913 vypukl požár u rolníka Josefa Slánského. K těmto požárům se v únoru 1926 přiznal v opilosti 33letý tesařský dělník František Havlas, ale soudem byl pro nedostatek důkazů osvobozen. V roce 1915 byla nouzová stavba silnice z Bukoviny do Újezda převzata do správy okresu. Roku 1917 měl být zrekvírován zvonek z obecní zvoničky. Zvonek se však ztratil a byl uschován až do konce války. Z front 1. světové války se nevrátilo 12 zdejších mužů.

29. října 1918 byl na zvoničku zavěšen uschovaný zvonek. Roku 1924 byl Újezd převeden z náboženské obce Církve československé Hradec Králové do náboženské obce v Holohlavech. 25. ledna 1926 vyhořelo stavení J. France. V roce 1926 obdrželo 13 místních rolníků 12 ha pozemků od dvora ve Skaličce. O 2 roky později vznikl SDO „Máj“. 25. října 1934 shořela stodola, špýchar, kůlna a menší obytné stavení rolníka a hostinského Jana France. 14. prosince 1934 byla požárem zničena střecha nad stodolou a chlévem Františka Havlase. Roku 1952 bylo ustaveno JZD, jež bylo 1. ledna 1973 připojeno k JZD Černilov. V polovině 50. let 20. století byl vybudován v akci Z obecní dům, v němž byly původně úřadovny MNV a JZD, zasedací místnost a hasičská zbrojnice. 11. srpna 1961 uhodil blesk do družstevní stodoly. V roce 1961 byla vybudována transformační stanice. Roku 1972 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, a to v obecním domě. Od 1. ledna 1976 je Újezd součástí Černilova. V roce 1985 vznikla u kravína nová transformační stanice. Roku 2001 byla autobusová čekárna přestavěna na hasičskou zbrojnici a klubovnu. V roce 2013 tu vznikla bioplynová stanice. O 3 roky později byl zformován Spolek přátel Újezda. Roku 2019 byl vybudován nový chodník.

Ze zdejších pamětihodností zmiňme: sochu sv. Jana Nepomuckého z 1. třetiny 18. století, jež byla opravena v letech 1800 a 1923 (po uražení hlavy); sochu sv. Trojice z téže doby; od 28. března 2006 památkově chráněnou sochu sv. Floriana, opravenou v letech 1880 a 2006; od 28. září 1994 památkově chráněné stavení čp. 23 z roku 1867; od 28. září 1994 památkově chráněnou usedlost čp. 4 z doby po roce 1840; od 4. října 1994 památkově chráněné stavení čp. 6 ze 2. poloviny 19. století; od 4. října 1994 památkově chráněnou usedlost čp. 19 z téže doby; kamenný kříž z roku 1906, jenž byl zrestaurován v roce 1923 smiřickým mistrem kamenickým Josefem Tichým a dřevěnou zvoničku se zvonem z roku 1946, která byla postavena 20. října 2001 (původní pocházela z roku 1873). Z bývalého zámečku, který byl nejspíše vybudován Janem Jakubem Röhrichem, zůstaly pouze sklepy, nad nimiž byl později vybudován statek čp. 1. Více o Spolku přátel Újezda zde: https://spujezda.webnode.cz.