Caldaro / Kaltern – kostel Nanebevzetí P. Marie (Santa Maria Assumpta / Kirche Maria Himmelfährt)

Jednou z nejvýznamnějších historických památek jihotyrolského města Kaltern (historicky) nebo Caldaro (jsme v Itálii) je bezesporu farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. A hned na úvod se sluší prozradit tři věci. Kostel můžeme bez uzardění označit za krásnou pozdně barokní halovou stavbu konce 18. století. Za perly v jeho – až překvapivě rozlehlém a projasněném - interiéru bývají považovány oltář Teodoro Benedettiho z roku 1740, oltář Michelangelo Unterbergera z roku 1744 a nástropní freska Josepha Schöpfa z let 1792 až 1793. No a téměř osmitisícové město je klidné příjemné místo mezi vinicemi. Však také ke svému jménu ještě hrdě přiřazuje přídomek na vinařské stezce, tedy sulla Strada del Vino nebo an der Weinstrasse. Ctitele gotiky však jistě potěší fakt, že věž hlavního městského kostela, která je vlastně severovýchodním nárožím hlavního „tržního“ náměstí, je podstatně starší než samotný svatostánek. Její spodní patra pocházejí ze 14. století. Dokončení věže je datováno do období pozdní gotiky, pravděpodobně kolem roku 1500, s předpokládanou účastí stavitele Burkharda Engelberga z Bolzana. Celková výška věže je 72,5 metrů. Trojitý portálový vstup pak zdobí sousoší Ukřižování, pocházející rovněž z 18. století.

Historie tohoto místa je však podstatně starší. Zdejší farnost údajně založil na počátku 5. století sv. Vigilius, třetí biskup z Trenta. První písemná zmínka o kostele však pochází až z roku 1191. Tehdy se jednalo o kostel románský, který byl na počátku 14. století nahrazen trojlodním chrámem, postaveným z velké části na půdorysu dnešní budovy. V roce 1373 kostel vyhořel aby byl přestavěn a znovu vysvěcen již pět let poté. Okolo roku 1400 pak byly tři apsidy nahrazeny 5/8 chórem a v roce 1498 kostel ozdobil mariánský triptych Hanse Klockera. Vzhledem k nedostatku interiérového prostoru a celkovému poškození chrámu, byl kostel rekonstruován na konci 18. století, konkrétně v letech 1791 až 1793. Změny navrhl bolzanský architekt Matthäus Wachter a v rámci nich došlo k prodloužení hlavní lodi o šířku kůru na západě a gotický 5/8 chór byl nahrazen obdélníkovým. Zmizelo také gotické trojlodí a kaple. Díky stropním freskám a štukům dostal interiér pozdně barokní vzhled. Další přestavba, která tuto podobu ještě podtrhla, přišla v letech 1899 až 1900 a vedl ji Albrecht Steiner z Felsburgu a jeho žák Heinrich Kluibenschedl. Poslední úpravy zde proběhly v období od roku 2002 do roku 2004.

Chrámová loď je obdélníkem o stranách 25 m a 20 m, se čtyřmi okenními osami. Obdélníkový je rovněž chór, který má rozměry 10 x 12 m. Kostel má valbovou střechu a západní štít se dvěma velkými obdélníkovými dveřmi a dvěma okny. Na severní straně se nachází sakristie s malými kulatými věžičkami v západním rohu. Exteriér dnes v některých svých částech působí až klasicistně. V hlavní lodi vidíme mimo jiné fragmenty někdejších gotických lomených oblouků v podobě pilastrů, štuky a velká obdélníková okna, prosvětlující celý vnitřní prostor. Z mobiliáře jistě zaujme hlavní oltář s mramorovými sochami apoštolů sv. Petra a Pavla na okrajích. Oltářní obraz se sv. Dominikem a Kateřinou Sienskou pochází z roku 1744 a je připisován Michelangelovi Unterbergerovi. Na podobě dalších oltářů, kazatelny a křtitelnice se nejvýrazněji podepsal trentský umělec Andrea Filippini. Oba chórové – a šikmo umístěné - boční oltáře byly vyrobeny roku 1818 v Benátkách.

Zmínit musíme také štukovou a freskovou výzdobu tohoto chrámu. Štuky na pilastrech a římsách jsou dílem Giovanniho Batisty Stampy z Coma. Chóru a lodi však dominují zejména dvě velké stropní fresky Josepha Schöpfa. V chóru je zobrazeno téma Korunovace Panny Marie a nad chrámovou lodí můžeme vidět Mučednictví sv. Vigilia. Na triumfálního oblouku mezi freskami jsou zobrazeny teologické ctnosti Víra, Naděje a Láska. Na bočních oltářích a stěnách se nacházejí obrazy Heinricha Kluibenschedla z let 1899 a 1900, na kterých můžeme vidět např. sv. Josefa, Pannu Marii se sv. Annou, sv. Valentýna nebo Jindřicha z Trevisa. Autorem křížové cesty je Albrecht Steiner z Felsburgu a jeho dílna.

Návštěvníka kostela Nanebevzetí Panny Marie také jistě upoutají varhany. Ty první pro tento chrám postavil v roce 1603 Hans Schwarzenbach a brzy je vystřídaly nástroje další. V letech 1642 a 1670 postavil nové varhany Daniel Herz a v letch 1735 až 1740 Franz Ehinger. Pro „nový“ kostel vznikly roku 1792 opět nové varhany, tentokrát zásluhou Antona Fuchse, který ovšem použil staré píšťaly. Po četných opravách v 19. století staví v roce 1911 další orgán Franz Reinisch. Ve stávající skříni je umístěn zcela nový pneumatický nástroj s 28 registry. Současný nástroj s 31 registry však vznikl až v roce 1978, a to zásluhou varhanáře Pirchnera ze Steinachu,