Červená Lhota – kříž u silnice do Hrabí

Nedávno opravený kříž  •  Fotografie (10)  • Foto: Bobkart

Asi to ani nejde, aby každý kříž, boží muka nebo kaplička (z těch menších) byl zařazeny do seznamu památek pod památkovou péčí v celostátním seznamu. Samozřejmě objekt který se na seznamu památek ocitne to má tak nějak „lehčí“, ale péči si zaslouží i objekt, který na seznamu není. Zcela jistě to platí i kříži na okraji Červené Lhoty směrem k sousednímu Hrabí. Vesnice spadá administrativně pod sousední Bílou Lhotu (která je známá díky zdejšímu Arboretu).

Právě obecní úřady se povětšinou starají, aby památky v jejich dosahu občas prošly nějakou tou údržbou nebo obnovou (někdy je to i iniciativa samotných občanů).

Vrcholová část  •  Foto: Bobkart

O výsledek takové péče si můžeme udělat představu i zmíněnému kříži, který prošel evidentně nedávno značnou renovací. Co se týče samotného kříže, jde v celku o běžnou „seriovou“ skulpturou, kterou vytvářeli jistě zruční kameníci z nějaké blízké zavedené firmy. Pokud se budeme držet letopočtu na zadní straně kříže, zařadili bychom ho někam do období klasicismu, i když v tomto případě se tvůrci drželi vcelku osvědčených tvarosloví, takže někdy od poloviny 18. století, tedy ještě z baroka se taková díla moc neměnila.

Kříž spočívá na nízkém čtvercovém základě, pokračuje nižším hranolovým podstavcem, na který navazuje sloupek s obloukově vykrojenými boky, na čelní straně sloupku je reliéf Panny Marie Bolestné. Horní část sloupku lemuje tvarovaná římsa, na čelní straně a na zadní části sloupku prohnutá vzhůru s malými volutovými ozdobami. Užší přechodový hranolek pak nese vrcholový zužující se dřík zakončený krucifixem. Spodní strana dříku je ozdobena rostlinným ornamentem, čelní strana jehlancovitě se zužujícího dříku je vyzdobena mučícími nástroji, které symbolizují předsmrtné Kristovo utrpení. Vrcholový kříž odděluje profilovaná římsa.
Plastika je zhotovena z pískovce, vzhledem k místu jde zřejmě o ten z Maletína.

Renovace dala vyniknout nápisům z ozdobného písma. Na čelní straně podstavce čteme (doufám že jsem to vyluštil):

 

Podstavec s nápisem a sloupek s Pannou Marií Bolestnou  •  Foto: Bobkart

„Ponížil sebe samého poslušný gsa nevinen až do smrti a to do smrti křyže.

Protože y Buh powyssil ho a del yemu gmeno kteréže gest nad wsseliké gméno. Aby we gmenu Ježisse každe koleno klesalo nebeských Zemských y pekelných.“ R ------: cap(?) II J:891C.

 

Zadní strana sloupu je jednodušší:

 

Tento Křiž gest wistawen z nakladu Johann Wocližka geho Manželki Anna 1822.

 

Mimochodem tak můžeme posoudit, jak se nám za nějakých 200 let změnil pravopis.