Chaloupky (Hradec Králové)

Tato lokalita byla sice osídlena již v neolitu, ale během středověku se tu nacházel jen 1 šosovní dvůr, který nejspíše měnil jméno po svém majiteli, takže ho nemůžeme přesně identifikovat ve starších záznamech. První zmínka o Klacovském dvoře (též zvaným jako Klačovský nebo Klačův), který byl nazván po svém majiteli Glatzovi, je teprve z roku 1628. František de Paula Švenda o tom ve svém díle „Třetj Měděný Obraz Hystorye Králowstwj Cžeského a Pamětj Města Králowé Hradce nad Labem. Rozdil I. od roku 1619. až do roku 1636.“ píše: „Potom w pondělj po S. Kateřině, mezy hodinau na noc 5. a 6. wyssel oheň welice prutký ze dworu pana Jana Bernarda Gestřibskýho z Rysenburgku, od kteréhožto ohně zňat gest y dwůr pana Petra Resyngera, a dokonce shořel; odtud pak dal se giž oheň na stawenj Martina Danika, a tu pořád gak dwůr pana Jana Mlazowskýho a Tobyásse Střeli, tak y dům někdy Klacowský, a toho času Jana Hasaka, na popel shořeli.“ Roku 1651 byl již nejspíše rozdělen na 2 díly, protože tehdy byli v Glacovském dvoře 2 hospodáři – Bartoloměj Vondráček a Vít Klač, jehož otcem byl Matěj Klač. Sirotci Glacovští, jinak Rožberští, se připomínají v Hradci Králové v roce 1654. 9. ledna 1722 koupila královéhradecká obec od sirotků Václava Klače, který v roce 1720 zemřel ve věku 64 let, dvůr Klačovský, a to asi jen díl, který roku 1651 měl Vít Klač, a to z toho důvodu, aby se zamezilo tomu, že by se dostal do rukou vyššího stavu proti privilegii města. Při tomto dvoře bydleli též podruzi, kteří při něm robotovali a chodili čistit do města ulice a náměstí po trzích. V roce 1770 byla již lokalita nazývána jako Klacovy Dvory. Ty měly 12 stavení. Po roce 1775 město odevzdalo svým poddaným v dědičný nájem Bohdanecký a Klacovský dvůr a prodalo jim jejich budovy. Nejspíše se tak stalo roku 1778. Dědičného nájemného platili podle výkazu z roku 1783 Klacovští 373 zl. 24 ¾ kr. ročně. V roce 1785 bylo v Klacových Dvorech 576 jiter, 342 čtverečných sáhů polí a 12 jiter 19 čtverečných sáhů luk. Podle smlouvy z 24. ledna 1786 museli poddaní z nabytých panských pozemků platit řádně berně i ostatní zemské dávky, v čase války dodávat vypsané dávky obilí i povozy a polovičku škody tím vzniklé nést sami, polovinu vrchnost. Roboty byli zproštěni, ale jako jiní poddaní byli s nimi povinni pro vrchnostenské hospodářství málo nutných prací a povozů za plat poskytovat a sůl pro svou potřebu vozit ne z Hradce Králové, nýbrž odjinud. Smlouvu tehdy podepsali: Václav Vachek, rychtář v Bohdanči, a Tobiáš Košťál, soused Klacovský. Tak vznikly na místě obou dvorů malé rolnické usedlosti, jejichž vlastníci byli zváni familianty. Z nich povstaly 2 nové vsi městu Hradci Králové poddané, jež měly společného rychtáře. Roku 1826 bylo v Klacových Dvorech 9 domů s 55 obyvateli a v roce 1843 11 domů se 77 obyvateli.

Od roku 1849 byly Klacovy Dvory připojeny ke Svobodným Dvorům. V roce 1860 byly Klacovy Dvory přifařeny k nově zřízené lokalii ve Stěžerách a o rok později přiškoleny též do Stěžer (předtím patřily do Kuklen). Během bitvy u Hradce Králové 3. července 1866 ležely u Klacova rakouské dělostřelecké baterie. 27. října 1874 byl v lese u Klacova přepaden 60letý obchodník se zeleninou František Krebs z Lubna, třemi ranami do hlavy omráčen a pak o blůzu, jakož i peněžní hotovost 5 zl. oloupen. O 2 roky později byla postavena obecní zvonice, jež stávala u usedlosti čp. 40 (staré čp. 6). V září téhož roku byla v Klacově nalezena mrtvola neznámého 50letého žebráka. V letech 1892-1893 byla vystavěna okresní silnice od viaduktu ke Klacovým Dvorům a od Stěžer k Bříze. Roku 1894 bylo sloučeno jmění osad Svobodných Dvorů, Klacových a Bohdaneckých Dvorů pod jedinou správou politické obce Svobodných Dvorů. Protokol o tom byl sepsán 4. ledna 1894 a za Klacovy Dvory podepsán místním starostou Františkem Markem, Václavem Součkem a Josefem Giglem. Někdy v té době převážil jako označení osady název Chaloupky, jenž se používá dosud. Předtím se užívala ještě jména Zadní Dvory nebo Chaloupka. V roce 1898 byla oficiálně pojmenována ulice Klacovská. Roku 1909 byly u statku Františka Komárka čp. 20 objeveny kulturní jámy z doby hradištní. V roce 1911 došlo k zavedení elektřiny. Hostinec se v Chaloupkách nacházel v čp. 35 (staré čp. 4, sám dům byl postaven v roce 1801).

V letech 1918-1929 prováděl v čp. 22 živnost strojnickou a instalatérskou Rudolf Pagač, který se následně přestěhoval do své novostavby ve Svobodných Dvorech čp. 351. 9. února 1929 začal jezdit do Svobodných Dvorů městský autobus, jehož trať začínala u Grandhotelu a končila v Chaloupkách u hostince J. Poláka. V roce 1931 byla ustavena v Chaloupkách pobočka svobodnodvorského SDH, která dostala k dispozici ruční stříkačku. Roku 1952 byla zdejší silnice v takovém stavu, že sem dopravní podnik odmítal zajíždět autobusem. O rok později došlo k založení JZD, jež zde provedlo hospodářsko-technickou úpravu půdy. Dnes je z Chaloupek nejznámější Smetanův statek s penzionem, který vznikl z hospodářství čp. 50 a výměnku čp. 51 (roku 1931 obě nemovitosti náležely Václavu Součkovi). Tyto objekty byly postaveny v roce 1880, přičemž čp. 50 bylo přestavěno roku 1904. Více o něm zde: https://penzion-smetanuv-statek.cz.

Ze zdejších pamětihodností si zaslouží zmínku: socha sv. Jana Nepomuckého u bývalé cihelny J. Kučery z roku 1840, jež byla postavena Václavem a Dorotou Uhlířovými; kamenný kříž v lokalitě „Na kopci“, který byl vztyčen na památku zmizelého pana Kučery jeho manželkou (podle indikační skicy stabilního katastru z roku 1840 stával původně na druhé straně cesty); kamenný kříž u silnice ze Stěžer do Břízy z roku 1881 (mnohé místní zdroje ho však kladou do roku 1888), jenž byl naposled opraven v roce 1991. Ke Klacovu, resp. Chaloupkám, můžeme zařadit též čp. 56. Toto hospodářství zvané jako „Tvrz“, jež původně náleželo rodu Morávků, bylo vybudováno roku 1774 a neslo staré čp. 19. Zvonice z roku 1876, z níž byl původní zvon zrekvírován za 1. světové války a roku 1923 nahrazen novým, se do dnešní doby nedochovala.