Bříza (Všestary)
Lokalita, kde se nachází tato obec, byla osídlena již v době kamenné. Nálezy, které zde byly učiněny v 19. století – kamenné dláto a vrtaná kamenná sekyrka, se dostaly do vídeňského státního muzea. První zmínka o obci, jež vznikla při cestě z Hradce Králové k Hořicím, pochází až z církevní latinské listiny z 25. září 1376, kde se ještě jmenuje jako Prziess, o čemž hovoří také profesor Antonín Profous v knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl I. A-H“: „2. Bříza (lid. v Bříze, do Břízy, březskej), ves 6 km sz. od Hradce Králové: 1376 in villa Plotyss (= Plotiště) versus Prziess, Ler. II, 131; 1410 Procopius Rablik de Brzieza, patronus altaris OOSS. in E. s. Spiritus Grecz, Ler. VIII, f. 93; 1443 Mikess dictus Rablik de Brziezi p. e. etc., quod hered. suam in Brzieze et lán háje najblíž od Stežerek vendidit Jarossio de Slupna, RT. II, 197; 1548 Jan z Pernštejna prodává ves Břízu, AČ. 20/518.“ Založena byla na místě březového lesa, po němž dostala jméno, při cestě z Hradce Králové na Probluz. Podle pověsti, sepsané Františkem Ladislavem Sálem, vznikla v místech zaniklého hradu, na jehož nádvoří rostla vysoká a prastará bříza, jež měla být zasazena zakladatelem a budovatelem hradu Březkem. V jeho erbu měla být údajně bříza a kvůli tomu ji vysadil na nově vybudovaném hradě. Podle proroctví měli být jeho následovníci v plné síle a slávě, pokud tato bříza poroste a bude zelená.
Ve vsi bývala tvrz, na níž v letech 1383-1411 seděl Prokop Rohlík z Břízy a roku 1443 jeho příbuzný Mikeš. V roce 1486 Bříza po smrti Anny, vdovy po Leškovi z Lípy, spadla na krále Vladislava II., který ji daroval jako statek odumřelý Mikuláši Trčkovi mladšímu z Lípy. Koncem 15. století zanikla zdejší tvrz. Na počátku 16. století byl pánem Břízy Petr Huneš z Brloha, který ji roku 1508 prodal městu Hradci Králové, kterému zdejší poddaní platili v roce 1541 11 kop, 28 grošů a 3 denáry půlletního úroku. V Bříze nepatřila městu jen samotná ves, ale též lesy, které byly s těmi u Těchlovic a Boharyně spravovány lesním úředníkem, který byl zván jako purkrabí. Roku 1547 byla Bříza zkonfiskována králem Ferdinandem I. a následně prodána Janu z Pernštejna na Pardubicích. Ten ji v následujícím roce prodal Zdeňkovi Zárubovi z Hustiřan, který zemřel před rokem 1570 jako bezdětný. Po něm zdědil ves nejspíše Václav starší Záruba z Hustířan, snad syn jeho bratra Petra. Roku 1586 Václav Záruba koupil Dolní Přím s příslušenstvím od Myslibora Hamzy ze Zábědovic, poručníka sirotků po Janu mladším ze Zábědovic, a dvou jeho zletilých dcer a připojil Břízu k němu. Po něm následovali synové Jiřík, pak Ctibor (oba † 1611). Po Ctiborově smrti jeho syn Jan Václav dostal v roce 1620 Břízu s 8 vesnicemi a 2 dvory. Jeho bratr Vilém, jemuž připadl Dolní Přím a ostatní dědictví po otci, měl dceru Ludmilu Magdalenu, provdanou za Linharta z Vinoře na Popovicích († 1658). Ten po smrti své manželky nabyl jak dolnopřímského statku, tak i Břízy a jiného majetku, který dříve patřil Janu Václavu Zárubovi z Hustířan. Po třicetileté válce se připomíná roku 1654 v Bříze 14 selských živností, 8 chalupníků a 18 zahradníků, 5 pustých chalup, z nichž zbyla jen místa a 128 korců pozemků. Ale byly tu i selské živnosti pusté, protože v roce 1718 je jich zmíněno 5. Roku 1658 zemřel Linhart z Vinoře a o 3 roky později si jeho synové rozdělili otcovské dědictví. Rudolf dostal Břízu a jiné vesnice a Julius obdržel Dolní Přím s ostatním dědictvím. Po jeho smrti v roce 1672 dědil bratr Rudolf. Ten zemřel roku 1677 a veškeré své jmění odkázal královéhradecké jezuitské koleji. Podle urbáře z roku 1740 byli v Bříze pouze 3 sedláci, 4 chalupníci s rolemi a 4 chalupníci bez rolí. Při jednom selském statku byla výsadní krčma Jana Kudrny. Kromě toho tu byl rovněž jeden řeznický krám a dvůr, který před rokem 1718, asi po třicetileté válce, byl sveden z pustých selských živností Soudkovské, Čechovské, Kočovské, Nejedlovské a Žitovské a z jiných pustin. Měl 340 korců výsevku a byl při něm též rybník Březský, jenž držel 4letou kapří násadu na 2 tepla, Březský les asi o ploše 120 korců a 2 chmelnice. V roce 1760 leželo v Probluzi, Rosnici, Bříze, Plotišti a v Malšovicích císařské vojsko pod velením Ernsta Gideona von Laudona. Když byl jezuitský řád roku 1773 zrušen, přímský statek připadl studijnímu fondu. O 3 roky později bylo v Bříze 15 usedlíků, kteří za výkup roboty platili ročně 289 zl. a 56 ½ kr. a kontribuce 32 zl. a 24 ¼ kr. V roce 1780 byl dvůr v Bříze zrušen a jeho pozemky („Familie“) rozděleny mezi 37 rolníků, kteří z nich platili 626 zl. a 17 ½ kr. dědičného nájemného. Roku 1806 koupili od studijního fondu přímský statek Václav Klement a Václav Slivenský a od nich v roce 1811 Jan Riedl, po němž následoval roku 1815 František Riedl.
Bříza náležela k přímskému statku až do roku 1849, kdy se stala samostatnou politickou obcí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA062018400). O 8 let později bylo v obci 48 domů a 315 obyvatel. V roce 1865 byla převzata do správy okresní silnice, vystavěná z Neděliště přes Světí do Břízy k hranicím nechanického okresu. Během bitvy u Hradce Králové 3. července 1866 byl sveden o Břízu a sousední les tuhý boj mezi rakousko-saskými a pruskými vojáky. Právě odtud byli ustupující Rakušané a Sasové ostřelováni pruským dělostřelectvem. Po bitvě byla v cihelně zřízena malá pruská nemocnice. 5. července 1866 byl od Břízy ostřelován pruským dělostřelectvem Hradec Králové. Následně Prusové své ležení u Břízy opustili. Roku 1869 bylo v Bříze 49 domů a 360 obyvatel. V roce 1888 vznikla Hospodářská a čtenářská beseda. Roku 1889 byl ustaven SDH (viz https://sdhbriza.estranky.cz/clanky/historie.html). 29. července 1895 zasáhlo obec velké krupobití. V následujícím roce vznikl SDO, který před 1. světovou válkou zanikl. Roku 1902 došlo k ustavení Hospodářského strojního družstva a v roce 1908 byla obnovena Hospodářsko-čtenářská beseda. V té době bylo zdejší živnostnictvo zastoupeno hostinskými a kupci Janem Kudrnou a Antonínem Dejlem, kovářem Václavem Bubnem, krejčím Janem Maníkem a švadlenou Marií Václavíkovou. 16. května 1912 bylo zaprotokolováno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, z. s. s r. o. v Bříze, jež se zasloužilo o elektrifikaci obce. V 1. světové válce padlo 12 zdejších mužů (Josef Charbuzský, Josef Kovanda, Rudolf Kovanda, František Kudrna, Josef Mareček, Josef Moník, Václav Novotný, František Polívka, Josef Polívka, Jaromír Souček, Pavel Svatoš, František Špaček).
Roku 1918 byl zrekvírován zvonek ze zvoničky a v témže roce byl nahrazen ocelovým. Roku 1923 byl vystavěn obecní dům. V roce 1930 vznikl SDO „Tyl“. O 10 let později bylo v Bříze 68 domů a 312 obyvatel. Za německé okupace nosila obec pojmenování Birk. V letech 1944-1945 prošlo obcí několik zajateckých transportů. V roce 1952 bylo založeno JZD, které roku 1960 změnilo název - JZD Nový směr Hradecka Bříza a k 1. lednu 1973 bylo připojeno k JZD Všestary. 1. července 1960 se obec stala součástí Všestar. 13. září 1964 byla předána do užívání nová požární zbrojnice. Roku 1968 byl přestavěn hostinec. V roce 1969 byla vybudována nová hráz rybníka. Roku 1978 byla dokončena prodejna Jednoty a o rok později došlo k zahájení budování kanalizace. V 1. polovině 80. let pak došlo ještě k vybudování čekárny, opravě požární zbrojnice a zřízení kompletně vybaveného sociálního zařízení ve zdejším družstevním středisku. Celé úsilí o rozkvět obce vyvrcholil rekonstrukcí elektrické sítě v roce 1989. Roku 1995 došlo k dokončení plynofikace obce. V roce 1996 byla opravena hasičská zbrojnice a požární nádrž. V roce 2010 byl zaregistrován Nohejbalový klub Bříza a o 4 roky později byla vyměněna okna v hasičské zbrojnici. 10. listopadu 2018 byl odhalen pomník padlým v 1. světové válce. V letech 2018-2019 byla provedena kanalizace a roku 2020 došlo k dostavbě vodovodu a opravě místních komunikací.
Z místních pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž z roku 1893, pomníky padlých vojáků v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 (typová pyramida pruského praporečníka Ernsta Kachnera, 4 pruských a 5 rakouských vojáků, jež byla věnována Františkem Waldekem roku 1893; malá pískovcová typová pyramida pruského vojína od 1. dolnoslezského granátnického pluku č. 10, zřízená v roce 1893 též Františkem Waldekem; kříž typu č. 298 na hrobě 50 rakouských a pruských vojáků z roku 1902; pomník pruské pěší brigády č. 21 z roku 1908 od sochaře Zdeňka Ježka z Hradce Králové, který byl v roce 1941 přemístěn na náves; pomník všeobecného věnování rakouským vojákům padlým v obci Bříza od téhož sochaře z roku 1910) a dřevěná zvonička z roku 2016. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je František Polívka (1. srpna 1860 Bříza - 2. července 1923 Olomouc), ředitel české reálky v Olomouci, přírodovědec a spisovatel. Za zmínku však stojí též pražský obhájce a místní rodák JUDr. Oldřich Souček a pak rolníci Josef a Václav Charbuští, kteří bývali ve vedení Rolnického družstva skladištního a výrobního v Hradci Králové a nesmíme opomenout též to, že se v Bříze nějaký čas ukrýval před pronásledováním major Josef Matohlína (viz https://www.valka.cz/Matohlina-Josef-t192551).
Ve vsi bývala tvrz, na níž v letech 1383-1411 seděl Prokop Rohlík z Břízy a roku 1443 jeho příbuzný Mikeš. V roce 1486 Bříza po smrti Anny, vdovy po Leškovi z Lípy, spadla na krále Vladislava II., který ji daroval jako statek odumřelý Mikuláši Trčkovi mladšímu z Lípy. Koncem 15. století zanikla zdejší tvrz. Na počátku 16. století byl pánem Břízy Petr Huneš z Brloha, který ji roku 1508 prodal městu Hradci Králové, kterému zdejší poddaní platili v roce 1541 11 kop, 28 grošů a 3 denáry půlletního úroku. V Bříze nepatřila městu jen samotná ves, ale též lesy, které byly s těmi u Těchlovic a Boharyně spravovány lesním úředníkem, který byl zván jako purkrabí. Roku 1547 byla Bříza zkonfiskována králem Ferdinandem I. a následně prodána Janu z Pernštejna na Pardubicích. Ten ji v následujícím roce prodal Zdeňkovi Zárubovi z Hustiřan, který zemřel před rokem 1570 jako bezdětný. Po něm zdědil ves nejspíše Václav starší Záruba z Hustířan, snad syn jeho bratra Petra. Roku 1586 Václav Záruba koupil Dolní Přím s příslušenstvím od Myslibora Hamzy ze Zábědovic, poručníka sirotků po Janu mladším ze Zábědovic, a dvou jeho zletilých dcer a připojil Břízu k němu. Po něm následovali synové Jiřík, pak Ctibor (oba † 1611). Po Ctiborově smrti jeho syn Jan Václav dostal v roce 1620 Břízu s 8 vesnicemi a 2 dvory. Jeho bratr Vilém, jemuž připadl Dolní Přím a ostatní dědictví po otci, měl dceru Ludmilu Magdalenu, provdanou za Linharta z Vinoře na Popovicích († 1658). Ten po smrti své manželky nabyl jak dolnopřímského statku, tak i Břízy a jiného majetku, který dříve patřil Janu Václavu Zárubovi z Hustířan. Po třicetileté válce se připomíná roku 1654 v Bříze 14 selských živností, 8 chalupníků a 18 zahradníků, 5 pustých chalup, z nichž zbyla jen místa a 128 korců pozemků. Ale byly tu i selské živnosti pusté, protože v roce 1718 je jich zmíněno 5. Roku 1658 zemřel Linhart z Vinoře a o 3 roky později si jeho synové rozdělili otcovské dědictví. Rudolf dostal Břízu a jiné vesnice a Julius obdržel Dolní Přím s ostatním dědictvím. Po jeho smrti v roce 1672 dědil bratr Rudolf. Ten zemřel roku 1677 a veškeré své jmění odkázal královéhradecké jezuitské koleji. Podle urbáře z roku 1740 byli v Bříze pouze 3 sedláci, 4 chalupníci s rolemi a 4 chalupníci bez rolí. Při jednom selském statku byla výsadní krčma Jana Kudrny. Kromě toho tu byl rovněž jeden řeznický krám a dvůr, který před rokem 1718, asi po třicetileté válce, byl sveden z pustých selských živností Soudkovské, Čechovské, Kočovské, Nejedlovské a Žitovské a z jiných pustin. Měl 340 korců výsevku a byl při něm též rybník Březský, jenž držel 4letou kapří násadu na 2 tepla, Březský les asi o ploše 120 korců a 2 chmelnice. V roce 1760 leželo v Probluzi, Rosnici, Bříze, Plotišti a v Malšovicích císařské vojsko pod velením Ernsta Gideona von Laudona. Když byl jezuitský řád roku 1773 zrušen, přímský statek připadl studijnímu fondu. O 3 roky později bylo v Bříze 15 usedlíků, kteří za výkup roboty platili ročně 289 zl. a 56 ½ kr. a kontribuce 32 zl. a 24 ¼ kr. V roce 1780 byl dvůr v Bříze zrušen a jeho pozemky („Familie“) rozděleny mezi 37 rolníků, kteří z nich platili 626 zl. a 17 ½ kr. dědičného nájemného. Roku 1806 koupili od studijního fondu přímský statek Václav Klement a Václav Slivenský a od nich v roce 1811 Jan Riedl, po němž následoval roku 1815 František Riedl.
Bříza náležela k přímskému statku až do roku 1849, kdy se stala samostatnou politickou obcí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA062018400). O 8 let později bylo v obci 48 domů a 315 obyvatel. V roce 1865 byla převzata do správy okresní silnice, vystavěná z Neděliště přes Světí do Břízy k hranicím nechanického okresu. Během bitvy u Hradce Králové 3. července 1866 byl sveden o Břízu a sousední les tuhý boj mezi rakousko-saskými a pruskými vojáky. Právě odtud byli ustupující Rakušané a Sasové ostřelováni pruským dělostřelectvem. Po bitvě byla v cihelně zřízena malá pruská nemocnice. 5. července 1866 byl od Břízy ostřelován pruským dělostřelectvem Hradec Králové. Následně Prusové své ležení u Břízy opustili. Roku 1869 bylo v Bříze 49 domů a 360 obyvatel. V roce 1888 vznikla Hospodářská a čtenářská beseda. Roku 1889 byl ustaven SDH (viz https://sdhbriza.estranky.cz/clanky/historie.html). 29. července 1895 zasáhlo obec velké krupobití. V následujícím roce vznikl SDO, který před 1. světovou válkou zanikl. Roku 1902 došlo k ustavení Hospodářského strojního družstva a v roce 1908 byla obnovena Hospodářsko-čtenářská beseda. V té době bylo zdejší živnostnictvo zastoupeno hostinskými a kupci Janem Kudrnou a Antonínem Dejlem, kovářem Václavem Bubnem, krejčím Janem Maníkem a švadlenou Marií Václavíkovou. 16. května 1912 bylo zaprotokolováno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, z. s. s r. o. v Bříze, jež se zasloužilo o elektrifikaci obce. V 1. světové válce padlo 12 zdejších mužů (Josef Charbuzský, Josef Kovanda, Rudolf Kovanda, František Kudrna, Josef Mareček, Josef Moník, Václav Novotný, František Polívka, Josef Polívka, Jaromír Souček, Pavel Svatoš, František Špaček).
Roku 1918 byl zrekvírován zvonek ze zvoničky a v témže roce byl nahrazen ocelovým. Roku 1923 byl vystavěn obecní dům. V roce 1930 vznikl SDO „Tyl“. O 10 let později bylo v Bříze 68 domů a 312 obyvatel. Za německé okupace nosila obec pojmenování Birk. V letech 1944-1945 prošlo obcí několik zajateckých transportů. V roce 1952 bylo založeno JZD, které roku 1960 změnilo název - JZD Nový směr Hradecka Bříza a k 1. lednu 1973 bylo připojeno k JZD Všestary. 1. července 1960 se obec stala součástí Všestar. 13. září 1964 byla předána do užívání nová požární zbrojnice. Roku 1968 byl přestavěn hostinec. V roce 1969 byla vybudována nová hráz rybníka. Roku 1978 byla dokončena prodejna Jednoty a o rok později došlo k zahájení budování kanalizace. V 1. polovině 80. let pak došlo ještě k vybudování čekárny, opravě požární zbrojnice a zřízení kompletně vybaveného sociálního zařízení ve zdejším družstevním středisku. Celé úsilí o rozkvět obce vyvrcholil rekonstrukcí elektrické sítě v roce 1989. Roku 1995 došlo k dokončení plynofikace obce. V roce 1996 byla opravena hasičská zbrojnice a požární nádrž. V roce 2010 byl zaregistrován Nohejbalový klub Bříza a o 4 roky později byla vyměněna okna v hasičské zbrojnici. 10. listopadu 2018 byl odhalen pomník padlým v 1. světové válce. V letech 2018-2019 byla provedena kanalizace a roku 2020 došlo k dostavbě vodovodu a opravě místních komunikací.
Z místních pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž z roku 1893, pomníky padlých vojáků v bitvě u Hradce Králové 3. července 1866 (typová pyramida pruského praporečníka Ernsta Kachnera, 4 pruských a 5 rakouských vojáků, jež byla věnována Františkem Waldekem roku 1893; malá pískovcová typová pyramida pruského vojína od 1. dolnoslezského granátnického pluku č. 10, zřízená v roce 1893 též Františkem Waldekem; kříž typu č. 298 na hrobě 50 rakouských a pruských vojáků z roku 1902; pomník pruské pěší brigády č. 21 z roku 1908 od sochaře Zdeňka Ježka z Hradce Králové, který byl v roce 1941 přemístěn na náves; pomník všeobecného věnování rakouským vojákům padlým v obci Bříza od téhož sochaře z roku 1910) a dřevěná zvonička z roku 2016. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je František Polívka (1. srpna 1860 Bříza - 2. července 1923 Olomouc), ředitel české reálky v Olomouci, přírodovědec a spisovatel. Za zmínku však stojí též pražský obhájce a místní rodák JUDr. Oldřich Souček a pak rolníci Josef a Václav Charbuští, kteří bývali ve vedení Rolnického družstva skladištního a výrobního v Hradci Králové a nesmíme opomenout též to, že se v Bříze nějaký čas ukrýval před pronásledováním major Josef Matohlína (viz https://www.valka.cz/Matohlina-Josef-t192551).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.241, 15.765)
Poslední aktualizace: 23.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Všestary
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Bříza (Všestary)
Bříza
Vesnice
První zmínky o Bříze pochází z roku 1383 ve spojitosti s tvrzí, která patřila Prokopu Rohlíkovi z Břízy. Tato tvrz měla zaniknou ke konci 15. století. Dnes v obci najdeme zvoničku, Boží muka s Kristem na kříži a 4 pomníky obětí bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866. Pomník, který se nalézá na návsi je věnován pruské pěší brigádě č. 21, tvořen je mohutnou pískovcovou skálou…
0.3km
více »
DESATERO ZÁSAD TURISTY PRO POHYB VE VOLNÉM TERÉNU
Tipy a novinky
DESATERO ZÁSAD PRO POCHYB VE VOLNÉM TERÉNU1.Nikdy se do volného terénu nevydávejte sami.2.Uzpůsobte túru předpovědi počasí a lavinovému nebezpečí a informujte se u spolehlivé osoby na vámi zamýšlenou oblast či trasu.3.Nikdy nezapomeňte lavinový vyhledávač stejně jako lavinovou lopatu, sondu a mobilní telefon (každý musí mít celý komplet). Tam, kde je sníh velmi hluboký, používe…
0.6km
více »
Bříza - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Blízkost obce Bříza u hlavního bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866 dokládají pomníky na hrobech mrtvých vojáků, které se nachází na okraji obce u křižovatky cest k Žižkovu stolu. Soubor tvoří centrální kříž s datem 1866 a 2 menší typové pískovcové pyramidy.
0.7km
více »
Pomníky bitvy r. 1866 nad Břízou
Pomník
Pomníky na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války ze dne 3.7. 1866 nad Břízou se nalézají při cestě z obce ve směru k Rozběřicím resp. Žižkovu stolu. V tomto případě se však nejedná o "klasické" pomníky, ale o typové kříže, které označují hromadné hroby obětí.....
1.1km
více »
Rybník Mlýnek
Rybník
Původně těmito místy tekla pouze říčka Melounka, jež bývala dříve nazývána jako Melonka. Ke zřízení vodní plochy v této lokalitě mělo dojít podle lidových podání v souvislosti s vybudováním panského mlýnku, jehož …
1.1km
více »
Rosnice (Všestary)
Místní část
Pojmenování této vsi má být odvozeno buď od toho, že jde o osadu Rosniců (Rosnicovy rodiny), nebo od žáby rosničky (podle prof. Antonína Profouse a jeho knihy „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam …
1.4km
více »
Všestary žst - Hrádek u Nechanic
Trasa
Od Všestarského nádraží vyrazíme po modré značce směrem k Rosnicím, kde míjíme pomník obětem bitvy r. 1866 a po silnici směřujeme k výšině zvané Žižkův stůl. Na tomto místě údajně při svém tažení roku 1423 Jan Žižka se svým vojskem tábořil. Ze Žižkova stolu se nabízí výhledy na bojiště na Chlumu, Krkonoše, Orlické hory, ale i jižním směrem ke Kunětické hoře a Železným horám.…
1.4km
více »
Rosnice
Vesnice
První písemná zmínka o Rosnicích je z 1. poloviny 14. století ve spojitosti s rychtářem Hradeckým a jeho maželkou Markétou, kteří byli majiteli obce, pozemků a okolních lesů. V roce 1423 na návrší nad Rosnicemi, při svém tažení na Hradec Králové, tábořilo vojsko Jana Žižky. Dnes je místo známo jako Žižkův stůl. Blízkost obce u bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866…
1.4km
více »
Železniční stanice ve Všestarech
Žel. stanice
Vybudování zdejší železniční trati souvisí se stavbou České obchodní dráhy z Plotišť nad Labem do Ostroměře v letech 1881-1882, v jejímž rámci byla ve Všestarech zřízena budova nádraží, skladiště a strážní domek. …
1.4km
více »
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Trasa
Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…
1.4km
více »
Rosnice - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Daným pomníkem je mohutná pískovcová pyramida věnovaná 350 pruským vojákům padlým v bojích o Rosnice a pohřbeným do hromadného hrobu. Pomník, který se nachází na soukromém pozemku najdeme na levé straně při silnici vedoucí z Rosnic do Všestar. Kolem vede modrá turistická značka ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic a cyklotrasa KČT 4270.
1.4km
více »
Zvonička v Rosnicích
Zvonice
Dlouhou dobu Rosnice neměly vlastní zvoničku, natož zvon. Teprve v roce 1872 byla vyhlášena sbírka starých stříbrných věcí, aby i tato obec získala obecní zvonek. Do dnešních dob se nedochovalo, kde byl tento zvon ulit, ale můžeme uvažovat, že nejblíže byli vyhlášení zvonaři v Hradci Králové, tak se místní lidé obrátili nejspíše tam. Vznikl zvonek o hmotnosti 76,5 libry, za kte…
1.5km
více »
Socha Panny Marie v Rosnicích
Socha
Pokud pojedeme Rosnicemi po hlavní silnici, uvidíme poblíž ní u čp. 7 novou dřevěnou zvoničku, která byla slavnostně požehnána 5. září 2015 P. Tomášem Enderlem a nahradila původní železnou z roku 1936 (zhotovil ji hvozdnický truhlář Miroslav Novák za 24 200 Kč, kovářské práce Romana Valeny z Radíkovic vyšly na 33 154 Kč a zemní práce od Libora Rejmánka ze Všestar na 1 600 Kč), …
1.5km
více »
turistické rozcestí Všestary - žst
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u nádraží ve Všestarech, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce červené ve směru Všestary – Hořiněves (přes bojiště na Chlumu) a po značce modré ve směru Všestary - Hrádek u Nechanic.
1.5km
více »
Kříž u Svobodných Dvorů
Kříž
Cca v polovině cesty mezi obcemi Svobodné Dvory a Chaloupky se nachází zajímavý pomník ukřižování. Kdy a kým byl postaven mi známo není. Pomník zde ve spojitosti se dvěma stromy vytváří zajímavý krajinotvorný prvek.
1.6km
více »
Kamenný kříž mezi Chaloupkami a Svobodnými Dvory
Kříž
O tomto kamenném kříži v lokalitě Na kopci, nacházející se při levé straně silnice ze Svobodných Dvorů do Chaloupek, se v řadě publikací i novinových článků tvrdí, že byl postaven v roce 1861 na památku zmizelého …
1.6km
více »
Chaloupky (Hradec Králové)
Osada
Tato lokalita byla sice osídlena již v neolitu, ale během středověku se tu nacházel jen 1 šosovní dvůr, který nejspíše měnil jméno po svém majiteli, takže ho nemůžeme přesně identifikovat ve starších záznamech. Pr…
1.7km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
1.8km
více »
Všestary
Vesnice
Území Všestar, které se nachází u potoka Melounky a staré obchodní stezky na Hořice a Jičín, bylo osídleno již v mladší době bronzové, což podporuje řada archeologických nálezů. Roku 1908 došlo na návrší na poli Ladislava Ryby k objevu malého slezského pohřebiště z mladší doby bronzové. Královéhradecké městské historické muzeum zde vykopalo 5 popelnicových hrobů. Kromě zbytků n…
1.8km
více »
Světí - kostel sv. Ondřeje
Kostel
Obec Světí je prvně písemně doložena v roce 1365, kdy kostel a ves patřily německým Rytířům v Hradci Králové. Původně gotický kostel byl do současné podoby upraven koncem 18. století. Zasvěcení sv. Ondřeji doklád…
1.9km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
2km
více »
Všestary - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Všestarský pseudorenesanční kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v r. 1843 na místě původního gotického kostela z roku 1415. Z kostela původního se zachovala věž s cimbuřím a zděnou helmicí a pozdně gotický por…
2km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
2.2km
více »
Archeopark pravěku Všestary
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje cca 8 km od centra Hradce Králové do Všestar do pravěké vesnice, do Centra experimentální archeologie (od cedule k ceduli je to z HK do Všestar 2,5 km) Jdeme do „pravěké vesnice", resp. do Centr…
2.2km
více »
Den otevřených dveří v pobočce Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové
Tipy na výlet
Počasí neovlivní nikdo z nás. Přesto sledujeme předpovědi, když plánujeme výlet do přírody, dovolenou nebo návštěvu nějaké akce pod širým nebem. Sledujeme předpovědi v televizi, na různých webových stránkách i j…
2.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks, MAPA
Trasy
Cyklostezka spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, Pevnost Josefov a kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. Tato vybudovaná stez…
4km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.7km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
5.9km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
7.5km
více »