Chlum (Všestary)

Toto místo bylo osídleno již v době kamenné, což dokazuje množství kamenných nástrojů, jež byly nalezeny v roce 1874 ve zdejším lese a v dalších letech na polích v lokalitě „Na panském“, kde bývalo neolitické sídliště. Kromě toho bylo při kopání základů stodoly V. Fejgla čp. 43 nalezeno bronzové dláto a J. Veverkou byla při rytí na zahradě objevena bronzová římská mince Antonia Pia. Na sadě u panského dvora čp. 1, kde se říkalo „Na tvrzi“, stávala tvrz, jejíž osudy nám nejsou známy.

Jak získala ves svoje pojmenování, tak to nám František Ladislav Sál ve své knize „Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.“ vysvětluje takto:

„Chlum je pahorek, kopec, návrší lesem porostlé a od toho vznikla místní jména Chlum (31 v Čechách, 5 na Moravě), Chloumek (7), Chlumčany (2), Chlumec (11), Chlumeček (2), Chlumek (4) a j. v. Chlum na Královéhradecku jest vysoký 336 m a je s něho krásný rozhled do roviny královéhradecké. Na temeni vrchu stojí vysoká rozhledna (železné konstrukce). Ve válce prusko-rakouské (r. 1866) byl chlumský vrch střediskem rakouské armády. Dnes je pravým hřbitovem padlých s četnými pomníky rakouskými i německými. Od zmíněné války je Chlum cestujícími hojně navštěvován.

Mezi osobními staročeskými jmény nalézáme též Chluma, Chlumata.“

Podobně hovoří o původu jména Chlum prof. Antonín Profous, jenž ve svém díle „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L“ píše ke královéhradeckému Chlumu následující: „13. Chlum (lid. na Chlumě n. na Chlumu, do, z Chlumu), ves na stráni návrší 9 km sz. od Hradce Králové: 1352-1405 decan. Gradic.: Chlum, RDP. 91; 1542 Chlum, ves celú a dry km. s pl., Byniowicze, ves celú - - s pod. kost. w chlumu, DZ. 1 J 17; 1607 ves Chlum a ves Byniowicze, vesnice celé - - s pod. kost. ve vsi Chlumie, DZ. 183 E 7.“

První zmínka o obci pochází z roku 1352, kdy se připomíná zdejší farní kostel. V roce 1358 držel Chlum Jan Znojík, později Zdeněk, roku 1403 jeho vdova Běta a syn Jindřich z Chlumu, v letech 1413-1419 Vojtěch z Chlumu. V roce 1412 Bětka z Lípy, dcera Mikuláše Salavy z Lípy, nadala kostel na Chlumu platem z mlýna pode vsí Chlumem a 2 kuřaty. V 1. polovině 16. století byl pánem na Chlumu Martin Bořek Hamza ze Zábědovic († asi 1533) a po něm jeho syn Bořek Hamza († 1579). Roku 1542 prodal Bořek Chlum s podacím svému bratru Hamzovi ze Zábědovic. Po jeho smrti zdědil ves nejstarší syn Jan († 1579). Po smrti jeho syna Jana Jiřího Hamzy ze Zábědovic v roce 1607 byl Chlum prodán Václavu nejstaršímu Zárubovi z Hustířan. Na konci 16. století část Chlumu patřila Václavu Sádovskému ze Sloupna († 1598) a po něm jeho synovi Jiříkovi, který ji roku 1604 prodal Hellfriedovi Františku svobodnému pánu z Kaisersteina, jehož jméno bylo zvěčněno na zvonu chlumského kostela z roku 1608. Po Václavu Zárubovi následoval na Chlumu jeho syn Ctibor († 1616), který zanechal 2 syny, z nichž Jan Václav, když se v roce 1617 dělili, dostal Chlum a Kubcovský dvůr v Byňovicích. Není známo, zda byly obě části Chlumu spojeny již za Jana Václava Záruby nebo až později po něm. V 17. století přestal být zdejší kostel farním a stal se filiálním do Všestar. Roku 1654 byli na Chlumu 4 sedláci, 3 chalupníci a 5 stavení pustých a rozbořených, z nichž v roce 1741 zbyla jen místa, a 707 korců vesnických pozemků. Roku 1677 byl pánem Chlumu a Dlouhých Dvorů Jiřík Maxmilián Solltz. V roce 1712 byl zrušen místní pivovar, který stával na místě stavení čp. 2. V 1. polovině 18. století vlastnil Chlum, Neděliště a Dlouhé Dvory Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic († 1734), který roku 1729 nechal opravit zdejší kostel. Jeho vdova Eliška, rozená Straková z Nedabylic, dala v roce 1740 postavit zděnou věž na místě dřevěné zvonice a roku 1741 opravit celý kostel. V roce 1734 zdědil Chlum a Dlouhé Dvory František Dobřenský z Dobřenic, který byl opatem keresturským v Uhrách. Od 22. července do 23. srpna 1745 tu tábořilo pruské vojsko. V letech 1757-1758 tu naopak tábořili císařští vojáci. Roku 1792 táhlo vsí pruské vojsko proti Francouzům. V roce 1813 prošlo tudy za války s Francií ruské vojsko s carem Alexandrem a pruské vojsko s králem Vilémem. Po Františku Karlovi Dobřenském držel chlumský statek jeho bratr Jan Josef († 1796) a po něm jeho syn Jan Václav, od něhož roku 1831 zakoupila chlumský a nedělišťský statek jeho manželka Marie Anna Dobřenská z Dobřenic. V roce 1815 byla zřízena na Chlumu filiální farní škola. Prvním učitelem byl František Doležal. Roku 1843 měla ves 46 domů a 320 obyvatel. O 2 roky později byl opraven místní kostel.

V roce 1849 se stal Chlum samostatnou obcí a byl spojen s Dlouhými Dvory v jednu politickou obec. Synu Jana Václava a Marie Anny Dobřenských Michalovi byly Neděliště, Chlum, Dlouhé Dvory a všechny ostatní statky roku 1862 exekučně prodány. Neděliště a Dlouhé Dvory koupil za 380 100 zl. Jaroslav hrabě ze Šternberka († 1874). 3. července 1866 tu proběhla nejvýznamnější bitva prusko-rakouské války, která přinesla obci velkou řadu škod. Na Chlumu vyhořela stavení čp. 6, 41, 12 a 13 a stodola od čp. 7. 4. listopadu 1866 navštívil bojiště císař František Josef I. V roce 1868 vichřice shodila šindelovou střechu věže na střechu kostela, která byla poškozena a klenutí kněžiště proraženo. Téhož roku si najal nedělišťský statek s chlumským a dlouhodvorským dvorem budínský mlynář Jan Černý. Roku 1870 se stala z jednotřídní filiální školy obecná škola. Zároveň byla dokončena oprava kostela stavitelem Josefem Valáškem ze Smiřic. V následujícím roce byl hřbitov opatřen zdí. Roku 1875 byla obecná škola rozšířena o 2. třídu a ke Chlumu byly přiškoleny Dlouhé Dvory. 3. července 1876 se zastavil na Chlumu korunní princ Rudolf. Po Jaroslavu ze Šternberka († 1874) zdědila chlumský statek jeho dcera Růžena, kněžna Hohenlohe, podruhé vdaná kněžna Croy-Dülmen. V roce 1877 byla postavena nová školní budova. Roku 1882 si najal nedělišťský statek Jan hrabě Harrach, ale nájem chlumského dvoru ponechal Janu Černému. V roce 1894 nechal dobřenický statkář Karel Weinrich postavit na bojišti domek pro strážce válečných pomníků. O 2 roky později vznikl zdejší lesní amfiteátr, který byl roku 1928 převeden na TJ Sokol Chlum. V roce 1899 byl ustaven Spořitelní a záložní spolek Chlum. 2. listopadu 1899 byla slavnostně otevřena železná rozhledna. Nedaleko ní byl vybudován též hostinec ve stylu loveckého zámečku. 21. července 1901 byla ve strážním domě hlídače pomníků otevřena poštovna, která spadala pod poštu ve Všestarech. Roku 1902 vznikl SDH. V letech 1907-1909 byla postavena silnice z Chlumu do Máslojed a z Chlumu ke státní silnici Hradec Králové-Jičín, jež byla v roce 1910 převzata královéhradeckým okresem. Roku 1908 byl koupen od Růženy Croyové statek Neděliště se dvory na Chlumu a v Dlouhých Dvorech pro císařský rodinný fond, takže byl připojen ke smiřickému panství. V témže roce byla otevřena 3. třída obecné školy, jež byla zrušena roku 1923. Za 1. světové války padlo 5 zdejších mužů.

V roce 1919 byly dvory na Chlumu, v Nedělištích se zámkem a v Dlouhých Dvorech zestátněny. O 2 roky později vznikla TJ Sokol, i když jako odbočka všestarské jednoty. Roku 1922 se oddělily od Chlumu Dlouhé Dvory a staly se samostatnou politickou obcí. O rok později se osamostatnila odbočka TJ Sokol Všestary a jejím předsedou se stal František Šafránek z Čistěvsi. 16. května 1923 vystoupil na rozhlednu a projel Chlumem francouzský maršál Foch. Roku 1924 byla vybudována železná zvonička. V roce 1925 byl zaveden na Chlum elektrický proud z Hradce Králové. Následujícího roku byly rozparcelovány pozemky zdejšího dvora o rozloze 74,82 ha. 3. července 1936 byla otevřena expozice Muzea války roku 1866 na Chlumu. V roce 1951 bylo ustaveno JZD, jež bylo 13. ledna 1961 připojeno k JZD Čistěves. Roku 1968 bylo muzeum na Chlumu přeřazeno ze správy MNV Chlum do správy ONV Hradec Králové. 26. června 1971 se na hřišti u rozhledny uskutečnil I. ročník soutěže zručnosti v jízdě traktorem, kterou připravil OV Svazu družstevních rolníků v Hradci Králové ve spolupráci s OV Svazarmu. 16. listopadu 1971 byl Chlum připojen k Čistěvsi. V roce 1974 přestaly všechny kulturní a společenské aktivity v lesním amfiteátru. 8. září 1975 došlo k otevření nové MŠ, kterou pro 30 dětí vybudovali občané obcí Čistěves a Chlum ze zrušeného bytu ředitele školy a částečnou nástavbou. 1. září 1977 byla zrušena ZDŠ. Téhož roku byla dokončena nová požární zbrojnice. 28. července 1978 bylo sokolské cvičiště a lesní divadlo převedeno z ČSTV na MNV. V roce 1985 začala sloužit Vlastivědná stezka po bojišti Chlum 1866, která začínala ve Všestarech u školy. 1. ledna 1989 se stal Chlum součástí Všestar. 23. května 1991 byla zaregistrována obnovená TJ Sokol. Roku 1996 byla provedena plynofikace obce. 20. dubna 1999 byla původní železná rozhledna snesena a byla vybudována nová 52 m vysoká telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou, jež byla slavnostně otevřena 3. července 1999. V letech 2008-2010 došlo k přístavbě nové budovy muzea. Roku 2010 vznikla nezisková organizace Amfiteátr Chlum. O rok později bylo opraveno veřejné osvětlení. V roce 2013 proběhla rekonstrukce budovy MŠ. Roku 2023 došlo k opravě zdi u MŠ.

Nejvýznamnější zdejší pamětihodností je původně gotický a od 22. ledna 1964 památkově chráněný kostel Proměnění Páně, který je připomínán již roku 1384, v 16. století byl opraven a v 18. století opatřen novou zděnou hranolovou věží (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-promeneni-pane-se-hrbitovem-a-ohrazenim-778795). Na přilehlém starém hřbitově jsou kromě místních občanů pohřbeni rakouští a pruští důstojníci, kteří padli v bitvě 3. července 1866. U polní cesty z Chlumu k Nedělišti stojí trojboký jehlanec s křížem na vrchu, který měl být postaven na paměť nakažlivých nemocí, jež roku 1757 vznikly za války s Pruskem mezi tábořícím u Chlumu rakouským vojskem a rozšířily se i na místní obyvatelstvo. Na Chlumu je mimo hřbitov u kostela postavena řada pomníků padlým v již zmíněné bitvě prusko-rakouské války. Z nich zmiňme: pískovcový sloup věncem ozdobený, věnovaný 13 důstojníkům a 280 vojínům pruského pěšího pluku č. 46 (vévody sasko-meiningenského), mohutný žulový obelisk s orlem a vojenskými emblémy z bronzu, věnovaný padlým rakouského I. armádního sboru stavebním radou Paulem von Wasserburgem z Vídně z roku 1896, a pomník tzv. Mrtvé baterie, jenž byl proveden podle návrhu architekta V. Weinzettla z Hořic J. Janderou z Hořic a slavnostně odhalen 3. října 1893, přičemž horní socha Austrie byla zhotovena Antonínem Šešinou z Hořic podle návrhu prof. Arnošta Poppa. Nejvíce pomníků však nalezneme na tzv. Pruském hřbitově, jenž získal památkovou ochranu 22. ledna 1964 (viz https://pamatkovykatalog.cz/soubor-pomniku-z-valky-1866-17983038). Další pomníky, jež jsou spojovány s Chlumem, se nacházejí již v katastru sousední obce Lípy, např. jde o pseudogotické ossarium. Nejmladší pamětihodností je pak dřevěná zvonička ve stráni pod kostelem, která navazuje na svoji předchůdkyni z roku 1924, jež se nacházela na obecním pozemku za školou, který byl po 10 letech odprodán Karlu Hrdinkovi. Když byla konstrukce zvoničky chatrná a hrozila pádem, došlo k jejímu zrušení a od roku 2018 se začalo uvažovat o tom, kam umístit novou zvoničku. Ta byla vztyčena na současném místě a požehnána všestarským administrátorem excurrendo P. Mgr. Jaroslavem Brožkem 10. listopadu 2019. Z místních osobností zmiňme např. rolníka Františka Havrdu, jenž byl od roku 1906 účetním, od roku 1908 správcem, v letech 1920-1931 prokuristou a v letech 1931-1937 ředitelem královéhradeckého družstevního obilního skladiště.