Pomník Antonína Švehly na Chlumu

Všude po Československu nastal v prvních letech existence republiky velký boom výstavby různých pomníků svobody nebo padlým v 1. světové válce, k nimž se dále řadily pomníky prezidenta T. G. Masaryka a dalších výrazných poltických osobností té doby, např. Antonína Švehly.

Protože se v Lípě hovořilo o vybudování pomníku padlým již krátce po válce, ale k ničemu to dlouhá léta nevedlo, bylo později rozhodnuto, že se zřídí rovnou 2 pomníky - padlým v 1. světové válce a bývalému ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi. Uvažovalo se, že k tomu dojde v souvislosti s jeho šedesátinami, což se nepodařilo a navíc tento politik 12. prosince 1933 zemřel. O to větší však byla snaha vztyčit oba pomníky.

Ke schválení výstavby dvojice těchto pomníků došlo v obecním zastupitelstvu v Lípě v srpnu 1935, a to nákladem 6 000 Kč. Velkou výhodou bylo to, že se obec dohodla na spolupráci s obcemi Chlum a Dlouhé Dvory, jež se s ní podělily o náklady, takže na Lípu vyšly 2 000 Kč. Stejně tak se shodly rovněž na místě, kde budou oba pomníky situovány - na Chlumu (míněno na kopci, ne na katastru stejnojmenné obce), a to u březového háje v sousedství obecního hřbitova a z tohoto vyvýšeného místa bylo krásně vidět nejen po celém bojišti památné prusko-rakouské války roku 1866, nýbrž po celém širém okolí.

Oba pomníky měly vzhled prostého balvanu, do něhož byla zasazena pamětní deska. Pomník, věnovaný památce padlých vojáků v 1. světové válce, měl na sobě nápis: "1914 - 1918 PAMÁTCE PADLÝCH OBČANŮ VĚNUJÍ OBCE: DLOUHÉ DVORY FR. DVOŘÁK, VÁCL. HOLEČEK, JAR. SUCHÁNEK, VÁCL. ŠRÁM LÍPA JOS. DĚDEK, FR. MATĚJKA, LAD. SKALICKÝ, OT. SKALICKÝ, JOS. ŠKVRNA CHLUM FR. OČENÁŠ, JOS. OČENÁŠ, JAN ŠMATOLÁN, JAN URBAN, JOS. VÁLEK." Na druhém balvanu byl zasazen medailon s profilem Antonína Švehly s textem: "STÁTNÍKU A VŮDCI ZEMĚDĚLSKÉHO LIDU ANTONÍNU ŠVEHLOVI."

Slavnostní odhalení obou pomníků 24. května 1936 se stalo přímo monstrózní akcí, neboť se ho zúčastnilo na 10 000 lidí nejen z oné trojice obcí, ale též z celého širého okolí. Mohli jsme tu narazit na rolníky z Královéhradecka, Nechanicka, Hořicka, Jaroměřska, Bydžovska, Českoskalicka a dokonce i z Úpicka. Již od ranních hodin byly totiž všechny cesty a silnice kolem Chlumu po okraj zaplněny ověnčenými vozy a zástupy přicházejícího lidu. Aby se nic nestalo a byl naprostý pořádek a klid, tak o to se staral pořadatelský sbor, který byl sestaven ze zástupců čtveřice okresů a neměl to skutečně jednoduché, protože jen těch vozů bylo 148. Mezi 13.00 a 14.00 hod. se řadil slavnostní průvod "Na Vyhlídce" na Chlumu. Ministr vnitra JUDr. Josef Černý byl na Chlumu mile uvítán zástupci různých státních i samosprávných úřadů a rovněž zdejších spolků a korporací, načež mu dívka v královéhradeckém kroji podala kytici růží. I on se následně zařadil do slavnostního průvodu, v jehož čele vlála státní vlajka, za níž kráčela ředitelkou Hospodářské školy ve Stěžerách Annou Štulíkovou vedená velká krojovaná skupina žen, jež na sobě měla dílem královéhradecký, dílem rychnovský kroj. V průvodu, který vedl senátor Václav Sehnal a tajemník Václav Novotný, byly zastoupeny všechny složky republikánské strany (ministr vnitra JUDr. Josef Černý, poslanec Václav Pozdílek, člen výkonného výboru František Šafránek, člen zemského zastupitelstva Josef Hakl, župní důvěrník Josef Hlaváček, krajský důvěrník František Šaroun). V čele 156 jezdců Selské jízdy jel zemský náčelník Josef Voženílek s celým župním vedením, Odborovou jednotu, jež čítala 1 000 členů, vedl krajský důvěrník Prokop Vavřínek a tajemník Josef Nosek.

Když průvod dorazil k oběma pomníkům, u nichž stály na stráži státní a zemské (červenobílé) vlajky, byl k pomníku padlým položen věnec se stuhami: "Vaše oběti přinesly nám svobodu." a k pomníku Antonína Švehly věnec s textem: "Velkému vůdci vděční zemědělci." Po pietním aktu se všichni shromáždili kolem ověnčené tribuny, na níž vystoupil ministr vnitra JUDr. Josef Černý, poslanec Václav Pozdílek a člen výkonného výboru František Šafránek, jenž slavnost zahájil. Po básni "Mrtvému hospodáři", kterou přednesla žákyně Černíková, promluvil o Antonínu Švehlovi poslanec Pozdílek, jenž mj. řekl: "Tyto Švehlovy památníky mají nám hlásati v dobách dobrých i zlých příkladné dílo a budou vyzařovati víru lidu ve chvílích, kde zakolísá, kdy snad bude ochabovati, kdy myšlenky nehodné se budou vkrádati do jeho mysli. Tyto památníky nám budou připomínati světlý příklad Antonína Švehly, který byl vždy a všude na prvním místě v práci, povinnostech, obětech a zůstal svému národu a státu věren v životě i smrti a dal mu vše, co měl: čistou duši, srdce, život." Po poslanci Pozdílkovi promluvil ještě ministr vnitra JUDr. Josef Černý a následně František Šafránek předal pomníky zástupcům obcí Dlouhé Dvory, Lípy a Chlumu, přičemž starosta Josef Půr slíbil o ně pečovat a mít je vždy v ochraně. Na závěr pak předseda Šafránek poděkoval všem, kteří se o tento památný den zasloužili. Státními hymnami pak byla slavnost ukončena.

Oba pomníky tu stály vedle sebe během německé okupace a dokonce ještě na počátku komunistického režimu. Tak byl obdiv vůči Antonínu Švehlovi zakořeněn mezi venkovským lidem. Ten ho totiž měl také jako jakéhosi "tatíčka", mnohdy oblíbenějšího než samotného prezidenta Masaryka. Když byla 17. května 1948 uspořádána pod rozhlednou Národní pouť s projevem ministra školství, věd a umění prof. PhDr. Zdeňka Nejedlého a ten se šel projít po okolí, nevěřil vlastním očím, že se v těchto místech nalézá pomník Antonínu Švehlovi, takovému výraznému představiteli starých pořádků. Nedlouho poté se plaketa z pomníku ztratila a dlouhé roky o ní nebylo vidu ani slechu. Jen pár zasvěcených vědělo, co se s ní stalo, protože o několik let později byla na Geltnerově statku hloubena studna a právě na jejím dně byla objevena Švehlova plaketa. Po svém vyzdvižení byla očištěna a na mnoho let ukryta na půdě, aby byla ve 2. polovině 90. let 20. století předána znovuobnovené Selské jízdě, jež se přičinila o to, aby byla opět instalována na pomník.

Stalo se tak 15. listopadu 1997, a to během tradiční podzimní Hubertovy jízdy, kterou uspořádala nechanická Selská jízda a patronát nad ní měl zemědělec Rudolf Neuman z Benátek. Kromě ní však musel být na pomník navrácen též nápis "STÁTNÍKU A VŮDCI SELSKÉHO LIDU", jenž neměl takové štěstí jako plaketa. Obnovený a doplněný pomník byl slavnostně odhalen poslancem a náměstkem ministra školství Františkem Kozlem. Od té doby tu tedy opět na nás shlíží tato výrazná postava našich dějin, jeden z těch, bez něhož by náš stát vůbec neexistoval. Později byl opraven a očištěn rovněž sousední pomník padlým. Je skutečně krásné, když se vše navrací k tomu, jak bylo, že stále existují ti, kterým není odkaz našich předků lhostejný!