Fürstenberský kříž na Chlumu

Pojem ossarium je známý každému, reálií znalému návštěvníkovi bojiště pruskorakouské války roku 1866, ale o nedalekém Fürstenberském kříži to již tak kategoricky říci nemůžeme, přestože byl první památkou, jež byla vybudována na tomto místě, protože již zmíněné ossarium pochází z roku 1889, resp. až z roku 1935, kdy byla hořickou sochařskou a kamenickou školou vybudována jeho přesná kopie, aby nahradila svého přírodními vlivy zchátralého předchůdce.

Všeobecně se tvrdí, že ke slavnostnímu odhalení tohoto kříže došlo 17. prosince 1866, ale toto tvrzení není tak úplně pravdivé, neboť kříž zde byl tehdy pouze umístěn a na posvěcení si musel počkat na příhodnější dobu. O jeho zřízování vyšlo několik krátkých noticek v „Národních listech“, a to - 8. prosince 1866: „Na bojišti králohradeckém a sice zrovna na Chlumu hodlá kn. Max. Egon Fürstenberg dáti postaviti veliký kříž z litiny s pozlacenou podobou Krista. Kříž se již lije v knížecí slevárně v Novém Jáchymově; je bez podstavce 18 stop vysoký a váží 4450 liber.“; 23. prosince 1866: „Na bojišti králohradeckém a sice na samém Chlumu postaven těchto dnův velký kříž z litiny jejž věnoval kn. Max Egon Fürstenberg památce padlých tam vojínův rakouských.“

Bylo to samozřejmé, že k jeho vysvěcení tehdy nedošlo, protože tehdy bývaly zimy ještě zimami a mnohdy se přes množství sněhu nedalo na samý vrcholek Chlumu dostat, a to hovořím jen o cestě z Chlumu či Lípy, natož až z Hradce Králové a Josefova, odkud vždy pocházeli čelní účastníci všech zdejších slavností – příslušníci vojenských posádek a tamního kléru.

Příhodnou dobou se stal až květen následujícího roku. Tehdy v podvečer 11. května 1867 se pohybovala baterie děl od Josefova přes Cerekvici nad Bystřicí, Hněvčeves, Sadovou a Lípu na Chlum. Jejím úkolem však nebyly nějaké manévry, ale po celém okolí roznést zvěst, že následujícího dne bude na Chlumu slavnostně posvěcen pomník padlým v prusko-rakouské válce v podobě velkého kříže z litého železa s nápisem po všech čtyřech stranách soklu: „Padlým zde pro císaře a vlast rakouským rekům. Pomník ten postavili: Max Egon kníže a Leontina kněžna z Fürstenbergův. 1866. Der frommen Erinnerung an die tapfern für Kaiser und Vaterland gefallenen österreichischen Krieger. Geweiht von Fürst Max Egon und Fürstin Leontine zu Fürstenberg 1866.“

K této slavnostní události tedy došlo v neděli, shodou okolností 3. po Velikonocích. O 9.00 hod. byla zahájena generálním vikářem a děkanem královéhradecké kapituly P. Janem Nepomuckým Raisem, který tento obřad provedl jak v německé, tak české řeči. Po něm ještě kázal česky kanovník P. Edvard Prašinger. Vrcholem se stala mše svatá, kterou odsloužil pod vojenským stanem opět generální vikář Rais a jeho slova: „Před Tebou se klaníme, Bože na výsosti!“ byla navíc doprovázena vojenskou hudbou. Poté došlo ještě k položení kytic a věnců a účastníkům již nebránilo nic tomu, aby se začali rozcházet domů.

Nejvýznamnějším hostem byl arcivévoda Albrecht Friedrich Rudolf Rakousko-Těšínský, vrchní vůdce rakouských vojsk, který ještě v témže roce na protest proti rakousko-uherskému vyrovnání odstoupil z čela armády. Vedle různých civilních i vojenských představitelů navštívilo tuto slavnost několik tisíc lidí z okolních obcí, i když úprava slavnosti nebyla příliš okázalá a dala se zařadit mezi ty čistě polní, od nichž se lišila pouze tím, že dámám bylo přichystáno zastínění, protože slunce tehdy velmi pražilo.

Od té doby tu tento kříž, který podle evidence Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 nese č. 22, nehnutě stojí a jako němý svědek připomíná všechny zdejší oběti nesmyslného válečného běsnění. Od 22. ledna 1964 je spolu s dalšími okolními pomníky a ossariem památkově chráněným. K jeho poslednímu výraznému zrestaurování došlo v roce 2000 a tyto práce provedl Aleš Zlatohlávek. O 10 let později byla provedena další jeho údržba, a to v hodnotě 247 500 Kč. Více o kříži a ostatních pomnících zde: https://www.pamatkovykatalog.cz/ossarium-s-pomniky-prusko-rakouske-valky-r-1866-13344095.