Chmelovický rybník
Aby to nebylo tak jednoduché pro nezasvěceného, tak musíme hned na začátku říci to, že Chmelovický rybník je pozůstatkem mnohem větší vodní plochy, jíž se původně říkalo Podolibský rybník, a to podle Podolibského dvora, jehož emfyteuzí vznikla právě ves Chmelovice. Rozdělením Chmelovic a Podolib došlo k tomu, že samy Podoliby neměly dostatek vody, a tak byl v roce 1904 vyhlouben rybník za vsí, zvaný "Šutrovník" či "Šutrák", jenž však v suchých letech mnohdy vyschl až na dno, např. roku 1933, kdy musela být voda do zdejšího vodovodu dokonce hnána hasičskou stříkačkou.
Sám chmelovický dvůr patřil do 17. století ke skřivanskému panství a 15. prosince 1686 ho koupil od Jana Veikrta hraběte z Herbersteinu břevnovský opat, a to za 32 000 zlatých. čímž dvůr připadl k benediktinskému panství ve Sloupně. Již dříve však u něj byla založena výše zmíněná vodní plocha, jež byla např. zmíněna v kupní smlouvě, datované v pátek den stolování sv. Petra (22. února) 1516, kdy Havel Zvířetický z Vartenberka prodal své novobydžovské panství Vilému z Pernštejna za 14 000 kop grošů českých, přičemž nový vlastník nechal nedlouho poté rybník upravit a zvětšit, zejména opatřit novou a lepší hrází. To můžeme doložit zmínkou z Registry rybničné z let 1516 a 1518, kde se hovoří o náhradě pro hospodáře Poláka, jehož louky budou rybníkem z části zaplaveny.
Kromě Podolibského rybníka se u zdejšího poplužního dvora nacházela dvojice dalších rybníků, i když o mnoho menších. Tuto situaci můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), tak v indikační skice stabilního katastru obce Kobylice, k níž Chmelovice tehdy náležely, z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Thaddeuse Bretschedela a geometra 2. třídy Aloise Nothafta von Prokops (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD174018410). Tehdy rybník, náležející stále vrchnosti, obepínal vrch Hůrku (Horku, 250,1 m n. m.) a končil až u mostku nad Králickým potokem, přes který vede dnešní polní cesta (lokalita "U náhonu"), navazující severozápadně od rybníka Králíček na silnici z Králík do Myštěvsi. Stejně tak je ještě zaznamenán v reambulaci z roku 1872.
V průběhu času se plocha chmelovických vodních ploch, o nichž se dozvíme více např. z rybních účtů z let 1894-1921, postupně zmenšovala, až v roce 1948 dosáhla jejich výměra 1 ha, 38 arů a 43 m2. Ale již na leteckém snímku z roku 1936 můžeme vidět, že většina původního rybníka byla dávno vysušena a ve 20. letech 20. století podlehla pozemkové reformě (viz mapa politického a školního okresu Hradce Králové z roku 1896 od Dr. Antonína Boháče a mapa III. vojenského mapování z roku 1928), kdy došlo k parcelaci oněch pozemků. Tehdy se tato vodní plocha zmenšila do velikosti zbylých dvou, původně panských rybníčků. Později se zvětšil na přibližně polovinu současného stavu (za německé okupace nazýván jako Chmelowitzer Teich), ale postupně se zanášel bahnem, a to zejména z východní strany, což dokazuje letecký snímek z roku 1951. K jeho úpravě došlo koncem 50. let 20. století, neboť podle leteckého snímku z roku 1953 se ještě nic nezměnilo, ale v leteckých snímcích z let 1961-1962 jsou vidět jeho úpravy. Ve vojenské topografické mapě 1 : 10 000 z roku 1960, kterou zhotovil v roce 1959 F. Kovář, můžeme ještě vidět výše zmíněnou trojici rybníků, ale původní Podolibský, dnes Chmelovický rybník, se smrskl na dnešní velikost. Zatímco on měl maximální hloubku 1,5 m, tak oba rybníky u dvora ji měly o 0,5 menší. I tyto rybníky byly nakonec v 70. letech 20. století zavezeny a staly se z nich pouhé louky. Jen Chmelovický rybník se zvětšil západním směrem, a to přesně do současné výměry 0,34 ha. Dnes leží z většiny na obecních pozemcích, pouze menší západní část je v majetku České republiky. Využívá ho místní organizace Českého rybářského svazu pro chov ryb, ale je též lokálním biocentrem pro rozmnožování obojživelníků a oázou pro všechny živočichy a rostliny, jež jsou svázány se stojatými vodami. Na závěr ještě uveďme, že u rybníka se nachází studna, o níž se dá více dozvědět zde: https://www.estudanky.eu/3066-studna-bez-jmena.
Sám chmelovický dvůr patřil do 17. století ke skřivanskému panství a 15. prosince 1686 ho koupil od Jana Veikrta hraběte z Herbersteinu břevnovský opat, a to za 32 000 zlatých. čímž dvůr připadl k benediktinskému panství ve Sloupně. Již dříve však u něj byla založena výše zmíněná vodní plocha, jež byla např. zmíněna v kupní smlouvě, datované v pátek den stolování sv. Petra (22. února) 1516, kdy Havel Zvířetický z Vartenberka prodal své novobydžovské panství Vilému z Pernštejna za 14 000 kop grošů českých, přičemž nový vlastník nechal nedlouho poté rybník upravit a zvětšit, zejména opatřit novou a lepší hrází. To můžeme doložit zmínkou z Registry rybničné z let 1516 a 1518, kde se hovoří o náhradě pro hospodáře Poláka, jehož louky budou rybníkem z části zaplaveny.
Kromě Podolibského rybníka se u zdejšího poplužního dvora nacházela dvojice dalších rybníků, i když o mnoho menších. Tuto situaci můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), tak v indikační skice stabilního katastru obce Kobylice, k níž Chmelovice tehdy náležely, z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Thaddeuse Bretschedela a geometra 2. třídy Aloise Nothafta von Prokops (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD174018410). Tehdy rybník, náležející stále vrchnosti, obepínal vrch Hůrku (Horku, 250,1 m n. m.) a končil až u mostku nad Králickým potokem, přes který vede dnešní polní cesta (lokalita "U náhonu"), navazující severozápadně od rybníka Králíček na silnici z Králík do Myštěvsi. Stejně tak je ještě zaznamenán v reambulaci z roku 1872.
V průběhu času se plocha chmelovických vodních ploch, o nichž se dozvíme více např. z rybních účtů z let 1894-1921, postupně zmenšovala, až v roce 1948 dosáhla jejich výměra 1 ha, 38 arů a 43 m2. Ale již na leteckém snímku z roku 1936 můžeme vidět, že většina původního rybníka byla dávno vysušena a ve 20. letech 20. století podlehla pozemkové reformě (viz mapa politického a školního okresu Hradce Králové z roku 1896 od Dr. Antonína Boháče a mapa III. vojenského mapování z roku 1928), kdy došlo k parcelaci oněch pozemků. Tehdy se tato vodní plocha zmenšila do velikosti zbylých dvou, původně panských rybníčků. Později se zvětšil na přibližně polovinu současného stavu (za německé okupace nazýván jako Chmelowitzer Teich), ale postupně se zanášel bahnem, a to zejména z východní strany, což dokazuje letecký snímek z roku 1951. K jeho úpravě došlo koncem 50. let 20. století, neboť podle leteckého snímku z roku 1953 se ještě nic nezměnilo, ale v leteckých snímcích z let 1961-1962 jsou vidět jeho úpravy. Ve vojenské topografické mapě 1 : 10 000 z roku 1960, kterou zhotovil v roce 1959 F. Kovář, můžeme ještě vidět výše zmíněnou trojici rybníků, ale původní Podolibský, dnes Chmelovický rybník, se smrskl na dnešní velikost. Zatímco on měl maximální hloubku 1,5 m, tak oba rybníky u dvora ji měly o 0,5 menší. I tyto rybníky byly nakonec v 70. letech 20. století zavezeny a staly se z nich pouhé louky. Jen Chmelovický rybník se zvětšil západním směrem, a to přesně do současné výměry 0,34 ha. Dnes leží z většiny na obecních pozemcích, pouze menší západní část je v majetku České republiky. Využívá ho místní organizace Českého rybářského svazu pro chov ryb, ale je též lokálním biocentrem pro rozmnožování obojživelníků a oázou pro všechny živočichy a rostliny, jež jsou svázány se stojatými vodami. Na závěr ještě uveďme, že u rybníka se nachází studna, o níž se dá více dozvědět zde: https://www.estudanky.eu/3066-studna-bez-jmena.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.275, 15.559)
Poslední aktualizace: 2.8.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Králíky
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Chmelovický rybník
Podoliby (Králíky)
Místní část
Zdejší krajina severovýchodně od Nového Bydžova byla osídlena již v době kamenné. Sama ves měla obdržet své pojmenování podle toho, že zdejší lidé měli rádi svou půdu, alespoň podle prof. Antonína Profouse a jeho díla "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", v němž můžeme číst:"Podoliby (lid. to Podolibí, v Podolibí, jdu na Podolibí, jiní ř…
0.3km
více »
Podoliby
Vesnice
Podoliby - pbec prvně písemně doložená roku 1363. V 15. století byla ves v majetku Havla Zvířetického. Roku 1623 se majitelem Podolib i sousedních obcí stal Albrecht z Valdštejna. Během 30ti leté války ves téměř z…
0.3km
více »
Chmelovice
Vesnice
Chmelovice - obec nedaleko Králík u Nového Bydžova. Ves byla založena roku 1786 při dvoře Podoliby. Jméno dostala po opatu broumovského kláštera Chmelovi. V obci dochován velký empírový statek. Na protější velké n…
0.6km
více »
Chmelovice (Králíky)
Místní část
Zdejší krajina byla osídlena již v pravěku, ale sama ves nemá dlouhého trvání, protože na jejím místě se původně nacházel pouze dřevěný panský poplužní Podolibský dvůr (takto zanesen např. v I. vojenském mapování …
0.7km
více »
Janatov (Lodín)
Místní část
Tato osada, o níž pochází první zmínka z roku 1720, je novodobého původu a dá se označit za výsledek pozdějších raabizačních snah, protože původně se západním směrem od Lodína nacházel pouze harrachovský poplužní …
1.7km
více »
Myštěves
Vesnice
Myštěves - obec, která se nachází cca 10 km severovýchodně od Nového Bydžova a 25 km severozápadně od Hradce Králové. První zpráva o vsi pochází z roku 1365, roku 1378 je připomínán zeman Blahota Mylčovsi. Základ dnešní podobě obce byl dán po roku 1850, kdy, po zrušení roboty, byly mezi starousedlíky rozděleny obecní pole a lesy. Obci dominuje rozlehlá náves v jejíž přibližném…
1.9km
více »
Kříž u Petrovic
Kříž
V prostoru křižovatky cest, ve směru Podoliby - Myštěves, pod obcí Petrovice se nalézá pomník ukřižování, který zde svým umístěním vytváří zajímavý krajinotvorný prvek. Nápis na soklu praví: Sem ku kříži chvátejte Vy kteří pracujete a obtíženi jste a budete občerstveni.
2km
více »
Myštěves
Zámek
Barokní zámek stojí na okraji přírodního parku 1,5 km severně od obce Myštěves v Královéhradeckém kraji. Zámek je obdélný patrový objekt s mansardovou střechou a modelovaným středním rizalitem s arkádovým podjez…
2.1km
více »
Řehoty (Králíky)
Místní část
První zmínka o této vsi, jež bývala dříve nazývána též jako Řechoty (pojmenování má značit ves řehotů = těch, kdo se řehotá či řehtá; je tu však i teorie o tom, že je odvozeninou od keltského jména Rigusci, alespoň podle studie Hermenegilda Jirečka), pochází z roku 1447, a to podle jména Jana Řehotského. Tehdy se však nejednalo o nějakou ves, nýbrž o několik gruntů, což můžeme …
2.6km
více »
Králíky (HK)
Vesnice
Králíky - obec severovýchodně od Nového Bydžova. první historická písemná zmínka o vsi je v Zemských deskách z roku 1635.V berní rule z roku 1651 je ves uváděna jako Kralice. Dnes v této zemědělské obci najdeme pomník se sochou sv. Panny Marie a pomník ukřižování.
2.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Petrovice - kostel Nanebevzetí panny Marie
Kostel
Dominantou obce Petrovice, která se nalézá cca 20 km severozápadně od Hradce Králové, je kostel Nanebevzetí panny Marie. Kostel v Petrovicích je doložen při první písemné zmínce o obci kolem roku 1350. Současný kostel Nanebevzetí panny Marie byl postaven, jako gotický, v polovině 15. století. Barokní přestavba kostela se uskutečnila v letech 1724-37. V dlažbě u vchodu je…
3km
více »
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Petrovicích
Kostel
Původní kostel byl postaven nejspíše ze dřeva, aby byl v gotickém období nahrazen možná cihlovou stavbou (koncem 13. století) nebo pouhým podezděním a farním byl již v letech 1344-1350, kdy byl zapsán v popisu pražské diecéze, jenž vznikl na popud arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V roce 1352 odváděl zdejší plebán 21 gr. papežského desátku. Roku 1355 byl podán plebán Oneš na míst…
3km
více »
Petrovice - pomník sv. Václava
Pomník
Na nejvyšším místě Petrovic se, pod ochranou statných lip, nalézá pomník sv. Václava z roku 1761. Místo je výrazným orientačním bodem a ve spojení s výhledy na Jičínsko, Hořicko, Zvičinu a Krkonoše zde vytváří výrazný krajinotvorný prvek.
3.2km
více »
Lodín - koupaliště
Koupaliště
Dnes již velmi známé koupaliště v Lodíně bylo vybudováno v roce 1998. V areálu je k využití hlavní bazén, tobogán, vodní hřiby, pro nejmenší je připraven…
3.6km
více »
Lodín
Vesnice
Obec Lodín, která se nachází cca 17 km severozápadně od Hradce Králové, je prvně historicky doložena již roku 1073. Tehdy však jako osada, nebo tvrziště. Název obce je odvozen od jména Lóda, které zřejmě bylo zkratkou některého delšího jména. Na upravené návsi najdeme obnovenou zvoničku, pomník padlým a pomník ukřižování. Hlavním lákedalem Lodína je však Koupaliště s tobogánem…
3.7km
více »
Rybník Močidlo v Lodíně
Rybník
Tato obecní vodní plocha vznikla nejspíše již v 15. století jako panský rybník, a to na bezejmenném vodním toku (označován jako přítok vodního toku „Levostranný přítok Kanice 10“, pramení v lokalitě "U hájenky"), …
3.8km
více »
Šaplava - sv. Jan Nepomucký
Pomník
Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1764, je pravděpodobně nejvýznamnější památkou Šaplavy. Socha byla vystavěna nákladem tehdejšího obyvatele obce p. Bučka, vysvěcena byla chomutickým knězem Janem Chmelíčkem. V r. 2006 byla vyhlášena kulturní památkou.
4.1km
více »
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
4.2km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
4.2km
více »
Šaplava
Vesnice
Obec Šaplava se nalézá cca 9 km severně od Nového Bydžova. První písemná zmínka o vsi je z r. 1381. Koncem 16. století je připomínána tvrz, která stávala v jihozápadní části obce. Jejím stavitelem byl zřejmě Jiřík Ostroměřský, který Šaplavu koupil v roce 1576. Později tvrz vystřídala několik majitelů, po konfiskaci Janu Zilvárovi ji získala Magdaléna Trčková z Lípy, v letech…
4.2km
více »
Podlesí u Smidar
Zámek
Zámeček Podlesí leží východně od Smidar.
Jedná se o novogotický Zámeček postavený r. 1883. Upoutají dvě nárožní věže z nichž je pravá osmiboká a levá válcová s cimbuřím. Dlouhá léta patřil zámek státu a sloužil…
4.6km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
4.8km
více »
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
4.9km
více »
S koloběžkou přes šest zámků. Cidlina II. část.
Cestopisy
Je poslední dubnová sobota roku 2016 a uzrál čas na další etapu podél řeky Cidliny. Na podzim roku 2014 jsem projel 35 kilometrový úsek od pramene na západním svahu hory Tábor do Jičína a dnes Vás provedu druhou č…
5.6km
více »
Výlet do Nového Bydžova.
Tipy na výlet
Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dní, máme za sebou a tak po sjetí z dálnice do Chlumce nad Cidlinou se rozhodujeme pro zastávku na něco k zakousnutí a k…
6.4km
více »
Nový Bydžov
Tipy na výlet
Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od Poděbrad a cca 27 km západně od Hradce králové, do Nového Bydžova. Nový Bydžov založil před rokem 1305 Václav II, když přenesl práva z blízkéh…
6.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
9.9km
více »
Hořice - Masarykova věž samostatnosti
Rozhledna
Masarykova věž samostatnosti je jedním z největších symbolů Hořic. Postavena byla v letech 1925 - 1938 dle projektu architekta Františka Blažka, umístěna je v ose hořického náměstí. Základní kámen byl položen 10. …
12.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
23.4km
více »