Cizkrajov - poutní kostel Panny Marie Montserratské
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Poutní kostel se nachází na návrší 1 km jihovýchodně od obce Cizkrajov, u obce Mutná. Tam také jsme zanechali auto, když jsme se tudy toulali o naší dovolené. Z obce tam vede zelená turistická značka. Z Mutné je to 1 km, pokud budete po zelené pokračovat, dostanete se po 5,5 km do Slavonic.
Založení tohoto poutního místa zní jako pohádka. R. 1640 byl během vojenského tažení těžce zraněn Bartoloměj, rytíř z Tannazoll-Zillu. Panně Marii slíbil, že když se zachrání, vykoná pouť na španělské poutní místo Montserrat. Bartoloměj se opravdu uzdravil a skutečně se vydal na pouť do Montserratu. Tam se rozhodl, že své zachránkyni Panně Marii postaví na svém panství kapli. Nechal zhotovit kopii sochy Panny Marie Montserratské, černé Madony, přivezl ji s sebou domů, na kopci u Mutné nechal r. 1651 postavit kapli a kopii sochy do ní umístil. Lidé kopec pojmenovali Montserrat a kaple se stala oblíbeným poutním místem. Už roku 1660 musela být rozšířena.
V letech 1712-17 byla původní kaple proměněna na presbytář, byla přistavěna nová chrámová loď, do opěrné zdi před jejím průčelím byla vestavěna kaple Božího hrobu. V okolí kostela byly postaveny další tři kaple a několik pousteven. Při stavbě vytryskl v kostele pramen vody, který svedli do studánky v presbytáři.
Poutní kostel sloužil svému účelu až do roku 1785, kdy byl rozhodnutím císaře Josefa II. Zrušen. Všechny budovy, vč. vybavení byly rozprodány v dražbě – podařilo se zachránit pouze sochu Panny Marie a později ji umístit do farního kostela v Cizkrajově.
Kostel 70 let chátral. V polovině 19. století se o nedělích a svátcích k rozvalinám začali znovu scházet věřící a rozhodli se kostel obnovit. Toho se ujal r. 1856 kaplan z Cizkrajova. Nový kostel měl být kopií pozdně gotického kostela v katalánském Montserratu. Dne 2. července 1865 byla do postaveného kostela slavnostně přenesena socha Panny Marie. Kostel byl 17. září 1865 vysvěcen a Montserrat se opět stal poutním místem německy mluvících obyvatel celého pohraničního regionu. Každoročně se na Montserratu konalo až 100 mší.
Za 2. světové války se počet poutí hodně omezil, po válce byli Němci odsunuti, takže klesl i počet poutníků. Přesto i po r. 1948 se konaly tři hlavní poutě. Po roce 1989 se poutí začali zúčastňovat i věřící z rakouských pohraničních obcí.
V současné době se na Monserratu každoročně slaví tři velké pouti - Jarní pouť o první květnové neděli, hlavní pouť v sobotu a v neděli před slavností Nanebevzetí Panny Marie (15.8.) a pouť dětí a mládeže v neděli před začátkem školního roku. Slaví se i některé mariánské svátky a v měsících květen-září se zpravidla 3. sobotu v měsíci konají dopolední poutě. V srpnu sem na svoji pravidelnou pouť putují poutníci z rakouských příhraničních farností i bývalí němečtí osadníci nebo jejich potomci.
K bohoslužbám se od r. 2002 používají i zrekonstruované varhany. Příležitostně se tam konají i koncerty duchovní hudby.