Městská památková rezervace Slavonice.
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Před cestou do tak hezkého a zajímavého města jakým Slavonice bezesporu jsou, je nutná příprava. Tím prvním počinem je pohled do minulosti. Uvádí se, že k osídlení Slovany došlo někdy ve 2. polovině 12. století. Procházely tudy významné obchodní stezky a vznik první osady, ve které měli i kostel, byl na světě. O století později vznikla nedaleko trhová ves. První písemná zpráva o místě je z roku 1260. Ve 13. století Slavonice a jeho okolí byly kolonizovány německým obyvatelstvem. Od 14. století se již píše o městě a z roku 1360 je první zpráva o opevnění města. Pokus husitů o dobytí města v roce 1423 byl neúspěšný. Od 16. století nastal rozvoj soukenictví a tkalcovství a lze najít zmínku o stříbrných dolech v okolí města. V roce 1537 postihl město ničivý požár. Vyhořely skoro všechny domy na obou náměstích. Na druhé straně lze říci, že pro budoucnost města to bylo přínosem. Na gotických základech se stavěly domy v renesančním slohu a město získalo unikátní zástavbu. Přeložením silnice z Prahy do Vídně v roce 1750 mimo město došlo k poklesu rozvoje a tím si město zachovalo středověký ráz. Slavonice byly vždy poddanským městem, jeho prvními majiteli byli páni z Hradce a následovalo několik dalších rodů. Památkovou rezervací bylo město vyhlášeno v roce 1961. Zbývá ještě dát dohromady seznam památek, kterých má město hodně a můžeme začít s poznáváním města.
Za čím jedeme?
Naše vycházka městem začíná na malém parkovišti na levém břehu Slavonického potoka. Odtud procházíme krátkou uličkou se starými domy na Náměstí Míru. První zastávkou je informační centrum. Získáváme mapku města a několik materiálů o městě a jeho okolí. Přehlídka renesančních domů překonává naše očekávání. Souvislé řady atikových a štítových domů se jen tak někde nevidí. Jejich průčelí jsou ve velké míře zdobená sgrafity a uvnitř některých máme možnost prohlédnout si původní mázhausy. Člověk neví kam se dívat dříve. Nad tím vším vyčnívá kamenná věž, která byla postavena na začátku 16. století. Barokní zakončení věže bylo osazeno po požáru v roce 1750. Ani nás nepřekvapuje množství turistů, kteří jsou snad všude. Kašna se sochou Madony tu stojí od 2. poloviny 16. století. Obešli jsme celé náměstí a jdeme na Horní náměstí. Přehlídka renesančních domů pokračuje. Při okraji náměstí je další městská kašna, tentokrát se sochou sv. Floriána. Na horní straně náměstí se dochovala Jemnická brána. Je dvoupatrová a zdobí ji sgrafity a znak. Od brány jdeme uličkou ke zbytkům městského opevnění. Ulicí Boženy Němcové se vracíme do středu města. Obchůdek se vším možným je hezkým zpestřením výletu a k tomu ještě jedna kašna, ale bez vody. Další ulička a stojíme před kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Kostel byl původně románský a jeho stavba trvala několik století a to od 14. do 18. století. Kostel je uzavřen a lze nahlédnout jen skrz mříže. Přístupná je ale věž a tak po zdolání 176 schodů máme město jako na dlani. Slavonicím to sluší i z výšky. Zbývají některé detaily na stěně kostela. Stojí tu kamenný kříž a několik náhrobních desek. Několikanásobné podloubí nás vede opět na náměstí. Láká slavonické podzemí, ale po rozhovoru s průvodkyní to vzdáváme. Procházíme náměstím kolem plných restaurací a v jeho spodní části odbočujeme vpravo k Dačické bráně. Je to vyšší hranolovitá stavba s valenou klenbou a barokní věžičkou. Nahlížíme do liduprázdné ulice J. Švermy a i tady se dají objevit hezká stavení. Z dalších památek je možné navštívit luteránskou modlitebnu, cechovní sál nebo městské muzeum. Již za hradbami je kostel sv. Jana Křtitele z počátku 14. století. Další svatyní je poutní kostel sv. Ducha na návrší, přibližně 1,5 kilometrů od města. Hezkou barokní stavbou je hřbitovní kaple sv. Kříže. V okolí města je možná prohlídka opevnění, které se stavělo před 2. světovou válkou. Nachodili jsme toho poměrně dost a je čas na oběd.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Restaurace na náměstí jsou obsazeny a tak se jdeme podívat do klidnější části města. V ulici, která spojuje obě náměstí, nacházíme menší bistro, kde můžeme i zasednout. Jídlo i pití dobré, co si unavený turista může víc přát? Další zastávkou je jedna z kaváren, také mimo náměstí. Při pobytu v této oblasti jsme byli ubytování v hostinci Bobas u Albeře, kde jsme se i stravovali. Hezké a klidné místo.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Slavonice nejen že překvapí, ale také návštěvníka okouzlí. Vládne tady renesance a nelze se divit, že je o město takový zájem. Nám se tady moc líbilo.
Ostatní informace
I když jsme toho moc nenachodili, chůze po dlažbě dokáže unavit. Navíc do třicítky na teploměru moc nechybělo. Vstupné jsme platili pouze na věži a to 30,- Kč. Nepodařilo se nám zajít do luteránské modlitebny, která byla zavřená. Kostely jak jinak byly také zavřené. V uličkách mimo centrum je poloprázdno a stará část města se dá obejít přibližně za dvacet minut. Město mimo starou část má několik parkovišť, kde se neplatí. Více o městě se lze dočíst na jeho webových stránkách.
Přidat do oblibených uživatelů
Slavonice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Městská památková rezervace Slavonice.
