Dobrá Niva

Loni získala Dobrá Niva (okr. Zvolen) titul Vesnice roka. To ji kvalifikovalo do mezinárodní soutěže o Evropskou cenu obnovy vesnice 2010. Mezi více něž 30 vesnicemi zvítězila rakouská vesnice Langenegg z Voralbergu, ale mezinárodní porota uznala i kvality Dobré Nivy, a to zejména v oblasti sociální, kulturní, ekonomické, školské i v uchovávání dlouhověkých tradic, vždyť Dobrá Niva je jednou z nejrázovitějších vesnic Slovenska. Dobrá Niva nebude chybět na slavnostním vyhodnocení soutěže, které se uskuteční koncem září v jihotyrolském Sand in Taufers, kde se pochopitelně představí i svým folklórem.

Dobrá Niva je i zajímavou turistickou zastávkou a v této souvislosti musím dodat, že zde aktivně působí skupina Klubu slovenských turistů, kteří podnikají výlety nejenom do okolí obce, ale po celém Slovensku.

Před šesti lety si Dobrá Niva připomenula 750. výročí první písemné zmínky o své existenci. Nebyla to připomínka ledajaká, v roku 1254 totižto Dobrá Niva získala městská práva. Měla i hrad, kterého skromné zbytky se dnes tyčí nad sousední vesnicí Podzámčok. Hrad byl střediskem feudálního panství a významnou úlohu sehrál v čase tureckého nebezpečí v 16. a 17. stol., když Turci nejednou loupili na jihu středního Slovenska. Hrad sice odolal náporům Osmanů, ale obec byla dvakrát (v r. 1599 a 1663) vypleněna. Vesnice se ale rychle vzpamatovala z těchto i dalších pohrom a i když přišla o městská privilegia a ve skutečné město se nikdy nevyvinula, stala se důležitým centrem údolí Neresnice - Pliešovské kotliny.

Ve vesnici je nejvýznamnější památkou římsko-katolický kostel, který postavili v románském slohu snad již před tatarským vpádem (1241). Upraven byl v 17. a v první polovině 18. stol., ale zachovali se na něm některé prvky z nejstarších, románských časů.

V uliční zástavbě najdeme několik domů, které si pamatují storoční úspěchy dobronivských gazdů. Vchod do dvorů tvořili Kamenné brány. Jedna z nich jako symbol lidového umění stojí v centru obce. Další ze symbolů lidových tradic a řemesel zakomponovali do dlažby, která připomíná slavnou výšivku s křížky.

Když přijedeme na návštěvu Dobré Nivy, neměli bychom vynechat prohlídku chráněného areálu Gavurky. Nachází se na upatí pohoří Javorie u cesty, která kolem kostela směruje do sousední vesnice Sása. Před vrcholem kopce odbočuje vlevo polní cesta, která nás přivede do stínů starých dubů, které zarůstají někdejší pastvinu. Jde o jeden z panonských hájů na severní hranici jejich rozšíření. Soliterní duby s křivolakými větvemi a kmeny i s mnohými dutinami jsou zajímavým domovem ptáků, ale pozorní návštěvník zde objeví i mnohé další reprezentanty našeho rostlinného i živočišního světa.

Do Javoria, přesněji do jeho části nazvaného Lomnianska vrchovina, východně od Dobré Nivy, nevedou sice turisticky značeny chodníky, ale i bez značek se s dobrou mapou jistě neztratíte. Navíc zde můžete pro sebe objevit další nevšední zákoutí přírody na okolí Michalkové a Králové. A prozradím, že si zde přijdu na své i houbaři.

Z Dobré Nivy vede asfaltová cesta i západním směrem k velkému kamenolomu na Troch kameňoch ve Štiavnických vrchoch. Najdeme zde žluté značky, ale tenhle chodník již na nových turistických mapách není. Z lomu se otevírají výhledy do Pliešovské kotliny, ale také na opační stranu, kde dominuje nejvyšších vrch Štiavnického pohoří Sitno. Z Troch kamenů můžeme projít loukou Caniar po značených stezkách k Halčianskému jezeru a do Banské Belé, anebo ke Kolpašským (Studeneckým) jezerám a Banského Studence, popřípadě severním směrem do Kozelníka anebo Dubového.

Nemůžeme zapomenout na Dobronivský hrad. Postavili ho na kuželovitém kopci severně od Dobré Nivy pravděpodobně po tatarském vpádu ve 13. stol. jako strážní objekt nad starou obchodní cestou jižně od Zvolena. V listinách se uvádí až v r. 1305 - 1306 Byl centrem královského majetku. Tvořili ho trojpodlažní palác, věž a kamenné hradby. Vnější opevnění bylo zemní. V 17. stol. byl již v zlém stavu a správa majetků se v r. 1609 přestěhovala do Podhradí a na hradě zůstala jenom vojenská posádka. V letech 1614 - 1804 hrad byl v rukách Eszterházyovců a podle zachované mědirytiny z r. 1686 šlo o mocnou pevnost, ze které ale do dnešních dnů zůstali jenom skromné zbytky. Při pohledu na ně se ani nechce věřit, o jakou mohutnou středověkou šlo.

Z hradního vrchu jsou pěkné výhledy do okolí, i na samotnou Dobrou Nivu. Když do Podzámočku a na Hrad Dobrá Niva zavítáte koncem června (v poslední červnový víkend), váš pobyt oživí folklórní slavnosti Na svätého Jána, které organizuje přímo pod hradem Obec Podzámčok v spolupráci se různými zájmovými organizacemi.