Doksy u Kladna
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Obec Doksy byla v minulosti také nazývána ?Dogz" nebo i ?Dogza". Katastrálně sousedí s obcemi KAMENNé ŽEHROVice, Družec a Velká Dobrá. V katastru obce byl těžen v desítkách kamenných lomů kvalitní pískovcový kámen, který byl dovážen již od 14. století do Prahy. Je známo, že byl použit při výstavbě některých významných pražských staveb, dnes již památek z období vlády císaře a krále Karla IV., jako např. katedrála Svatého Víta, stavba Pražského Hradu, ke stavbám městských hradeb, kostelů a měšťanských domů. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří, charakteristické pro středověké stavby. V první polovině 19. století při budování koněspřežné dráhy byl používán k výrobě pražců pod koleje.Také v obci jsou dochovány různé opěrné zdi a stavby zemědělských usedlostí a rodinných domků, kdy byl použit ve větší míře tento kámen ke stavbě. V největším rozkvětu kamenictví v obci zde pracovalo 300 i více dělníků ? kameníků. Byl používán jak hrubě nalámaný kámen ke stavbám nebo na zpevnění cest, výstavbu příjezdových silnic a na rozšíření železničních sítí do Prahy. Také se používal na kamenické a sochařské výrobky. Ještě v roce 1914 pracovalo již téměř v zaniklých lomech 15 starých kameníků. Poslední práce v lomech byly ukončeny v roce 1924. Pozůstatky po této historii kameníků a těžbě v lomech jsou patrné ještě dnes v okolních lesích i v některých částech zastavěné obce a tvoří krásnou scenérii okolní přírody. První písemně dochované známky o obci pocházejí z roku 1385, kdy tamní tvrz drželi Jan z Dokes a Chval z Doksu. Obec vystřídala několik majitelů, jako byli Žďárští ze Žďáru, Žejdlicové ze Šenfeldu a až po Bílé hoře připadla jedna její část Jaroslavu Bořitovi z Martinic a druhá hraběti z Bredy. V historii obec několikrát vyhořela a snad také proto zde nejsou dochovány výraznější historické památky.
DOKSY u Kladna
se nachází na území okresu Kladna ve Středočeském kraji 6 km jihozápadně od města Kladno na silnici 606 mezi obcemi Velká Dobrá a KAMENNé ŽEHROVice. V katastru obce protéká potok Loděnice (Kačák). Katastrální rozloha obce je 291 ha a žije zde asi 1280 obyvatel. Doksy protíná cyklistická trasa 0018 na Kladno a na západní hranici trasa Drvotovy naučné stezky. Zvláštností této malé obce je přítomnost velkého počtů hospůdek a restaurací.
Obec Doksy byla v minulosti také nazývána „Dogz" nebo i „Dogza". Katastrálně sousedí s obcemi KAMENNé ŽEHROVice, Družec a Velká Dobrá. V katastru obce byl těžen v desítkách kamenných lomů kvalitní pískovcový kámen, který byl dovážen již od 14. století do Prahy. Je známo, že byl použit při výstavbě některých významných pražských staveb, dnes již památek z období vlády císaře a krále Karla IV., jako např. katedrála Svatého Víta, stavba Pražského hradu, ke stavbám městských hradeb, kostelů a měšťanských domů. Vyráběly se z něj opracováním také mlýnské kameny, hraniční mezníky, kamenná schodiště nebo rámy oken a dveří, charakteristické pro středověké stavby. V první polovině 19. století při budování koněspřežné dráhy byl používán k výrobě pražců pod koleje.Také v obci jsou dochovány různé opěrné zdi a stavby zemědělských usedlostí a rodinných domků, kdy byl použit ve větší míře tento kámen ke stavbě. V největším rozkvětu kamenictví v obci zde pracovalo 300 i více dělníků – kameníků. Byl používán jak hrubě nalámaný kámen ke stavbám nebo na zpevnění cest, výstavbu příjezdových silnic a na rozšíření železničních sítí do Prahy. Také se používal na kamenické a sochařské výrobky. Ještě v roce 1914 pracovalo již téměř v zaniklých lomech 15 starých kameníků. Poslední práce v lomech byly ukončeny v roce 1924. Pozůstatky po této historii kameníků a těžbě v lomech jsou patrné ještě dnes v okolních lesích i v některých částech zastavěné obce a tvoří krásnou scenérii okolní přírody. První písemně dochované známky o obci pocházejí z roku 1385, kdy tamní tvrz drželi Jan z Dokes a Chval z Doksu. Obec vystřídala několik majitelů, jako byli Žďárští ze Žďáru, Žejdlicové ze Šenfeldu a až po Bílé hoře připadla jedna její část Jaroslavu Bořitovi z Martinic a druhá hraběti z Bredy. (údaje o historii byli převzaty ze stránek obecního úřadu).
Dostupnost: silnicí 606 (stará karlovarská) Praha - Karlovy Vary. Autobusem ze směru Praha, Kladno, Rakovník, Nové Strašecí. Vlak, nejbližší železniční stanice KAMENNé ŽEHROVice vzdálená 3 km.