Dolnoveská přehrada
Ve skutečnosti není samostatnou vodní nádrží, ale součástí Fryštácké přehrady, která byla poblíž Kostelce u Zlína zbudována na Fryštáckém potoce jako vodárenská nádrž. Stalo se tak mezi léty 1935 – 38, kdy vodovod Zlín nutně potřeboval pro městské obyvatelstvo další kvalitní a hlavně dostatečné „napajedlo.“ O rok později bylo vše uvedeno do provozu a fungovalo až do půle posledního desetiletí dvacátého století, kdy byla kvůli nedostatečnému množství vody její vodárenská funkce zrušena. Ochranné pásmo okolo jejich břehů ale i nadále zůstalo v platnosti a přehrada není k rekreačním účelům využívána ani v současnosti.
Kdybychom se na přehradu mohli podívat očima vysoko letícího ptáka, zjistili bychom, že má podobu hlavonožce, jehož jediná dvě chapadla jsou na začátku protnuta. Tím východním prochází nad vodní hladinou hlavní silnice ze Zlína do Holešova a za mostem se nachází ještě asi 400 metrů dlouhý záliv.
Západní rameno je „useknuto“ sypanou hrází, která odděluje tzv.Dolnoveskou přehradu (asi 700 m dlouhou a nejvíce 200 m širokou) od hlavní nádrže. S ní je ale propojena propustí, takže hladina obou přehrad dosahuje stejné výše.
Celková plocha Fryštácké nádrže dosahuje 62 hektarů a zadržuje bezmála 3 milióny krychlových metrů vody. V létě roku 1997 se přehradě dostalo velké cti a byla jakožto připomínka a názorná ukázka baťovského funkcionalismu prohlášena kulturní památkou.
Ze Zlína od točny busů Kocandy vede do Fryštáku modrá turistická trasa, která sestupuje zhruba v polovině Dolnoveské přehrady až téměř k jejím břehům a dál pokračuje okolo nádrže do Dolní Vsi (místní část Fryštáku).
Když jsem tudy před mnoha lety procházel spolu se ženou, nebyla její hladina přes hustý lesní porost skoro vůbec vidět. Včerejší procházka mne ale přesvědčila o opaku (na vině a v hlavní roli samozřejmě kůrovec), takže díky prokácenému pásmu byla Dolnoveská přehrada vidět už z výše a nabídla (až na to počasí) výhled až k hradbě Hostýnských vrchů, jež chrání Fryšták směrem od půlnoci.