Původně nosil čp. 282 v pevnostní době vybudovaný vojenský objekt, na jehož místě vznikl v letech 1895-1896 hotel Merkur. Jeho umístění je krásně zaznamenáno v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400). Právě jeho číslo popisné obdržel současný dům, který byl realizován v letech 1894-1895 pro JUDr. Jana Hellera, který tu měl rovněž svou kancelář, což dokládá i zmínka Jiřího Vladimíra Tolmana v jeho knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové":
"Dům čp. 282 v Jiříkově třídě stavěl pro sebe advokát Dr. Jan Heller, rada městský a ředitel Spořitelny, prodal jej Ferd. Kneprovi, jenž zde má hudební školu. Bydlívala zde pí Kohnová, vdova po nájemci smiřického skladu Malburgova. Bratr Ferd. Knepra Ludvík, byl hlavní osou hudební činnosti v městě našem, dirigoval Filharmonii, dámský pěvecký spolek "Elišku", smíšené a mužské sbory, výtečný hudebník a dirigent, též dobrý společník v "Mrťafě" u Urnerů. Vdova jeho rodem Suková z Nechanic provdala se za jeho bratra Ferdu a spoluřídila hudební školu, leč záhy zesnula. Syn je absolventem konservatoře."
K tomu musíme ještě podotknout, že JUDr. Heller se vedle Ladislava Jana Pospíšila a JUDr. Františka Ulricha účastnil prací na osnově smlouvy o prodeji pevnostních pozemků, objektů a užívacích práv s příslušenstvím obci. Možná i z tohoto důvodu si vybral pro stavbu svého domu právě bývalý erární pozemek. Jak bylo zmíněno, tak se roku 1906, kdy byl mj. opravován městský rigol před domem, dostal objekt do rukou Ferdinanda Knepra, jenž ho v roce 1911 spoluvlastnil s Marií Komárkovou. Tehdy v budově žili: služka Marie Benešová, majitel koncesované klavírní školy Ferdinand Knepr, modistka Anna Kneprová, soukromník Emanuel Kohn, stavitelský asistent Josef Kohout, služka Růžena Kučerová, c. k. setník 18. pěšího pluku Josef Lašek, služka Julie Mandelíková, pokladník spořitelny ve výslužbě Augustin Novotný, služka Marie Pluhařová a úředník Záložního úvěrního ústavu Jaroslav Vognar. Vedle nich se zde nacházely: koncesovaná klavírní škola a půjčovna pian Ferdinanda Knepra, hudební pěvecká škola Málky Kneprové, modistství Anny Kneprové a Marie Novotné a podnikatelství staveb Dr. techn. František Jirásek & Khaml.
Roku 1928 přesídlila do domu advokátní kancelář JUDr. Julia Neue. V téže době byl známý zdejší speciální dámský salon "Hygiea" Jana Meda, který se nacházel v přízemí a na sebe upozornil tím, že pravidelná zákaznice mohla ušetřit za zde poskytované služby měsíčním předplatným ve výši 20 Kč, v němž bylo: 5 účesů s ondulací, 2 mytí a vysoušení vlasů, 2 speciální masáže hlavy, 2 úpravy krátkých vlasů, přistřižení a vyholení, 1 francouzská masáž obličeje a 1 manikura. Sleva to byla nevídaná, protože všechny tyto věci by celkem vyšly na 70 Kč.
Dům se však objevil několikrát i v černé kronice. 27. září 1926 vypukl v salonu "Hygiea" požár, který způsobil značné škody, protože shořelo všechno vnitřní vybavení a většina zde uskladněných kosmetických a kadeřnických přípravků. Musel být velký, protože jeho zvládnutí a uhašení trvalo místnímu SDH téměř hodinu. 15. října 1933 zase uslyšela domovnice A. Bublová sténání z bytu JUDr. Julia Neue, a tak hned zalarmovala v sousedství se nacházející četníky. Ti pak v bytě nalezli 45letou posluhovačku Růženu Skořepovou, jíž postihl infarkt myokardu. Cestou do nemocnice však zemřela, ale ostatní obyvatelé si oddechli, neboť se báli, že zde došlo k nějakému násilí.
Na přelomu 20. a 30. let 20. století došlo k několika různým opravám a úpravám objektu. V roce 1929 bylo u domu povoleno zřízení autogaráží. Roku 1931 byli obyvateli domu: posluhovačka Anna Bublová, soukromnice Matylda Holubová, holič Jan Kohoutek, ředitel hudební školy Ferdinand Knepr, soukromnice Marie Komárková, advokát JUDr. Julius Neu, kadeřnice Albína Snětivá, masér Jan Snětivý a obchodník Rudolf Štorch. O 2 roky později byla provedena oprava fasády. V roce 1940 bylo nařízeno majiteli domu, aby ho neprodleně opravil. Za německé okupace se stala rodina zdejšího nájemníka Ing. Maxe Mahler obětí holocaustu. Jejich jména můžeme číst na památníku na židovském hřbitově na Pouchově. Nebyla však jediným židovským elementem v čp. 282, protože před nimi zde žila rodina obchodníka Emanuela Kohna, jenž zemřel 21. srpna 1916 ve věku 88 let.
Nedlouho po nástupu komunistů k moci se objekt dostal do rukou státu, resp. města, takže byl spravován Bytovým družstvem Hradec Králové, ale oproti minulosti se mnoho nezměnilo, protože stále sloužil k činžovnímu bydlení. Později se dostal do rukou územního odboru Českého svazu bytových družstev a sídlil zde i jeho východočeský krajský výbor. Počátkem 90. let 20. století tu byla rezidence ZO Svazu účetních a v roce 1997 byla v domě otevřena senátorská kancelář Doc. MUDr. Karla Bartáka, CSc. V současné době je vlastníkem budovy Svaz českých a moravských bytových družstev a z řady bytů jsou nadále kancelářské prostory, z jejichž nájemců můžeme zmínit např. pobočku Raiffeisen stavební spořitelny a. s. a firmu r-vehicles.eu s. r. o., zabývající se importem vozů z východní Evropy. V roce 2022 navíc došlo k opravě fasády a jejímu novému nátěru.