Dům čp. 81 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Tento klasicistní jednopatrový dům je jedním z pozůstatků královéhradeckého pevnostního období. K jeho dostavbě došlo někdy kolem roku 1780 a krásně ho nalezneme zanesený do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA201018400), přičemž hned od počátku byl určen jako obytný dům pro štábní důstojníky, takže dodnes se mu některými lidmi říká „důstojnický dům“, v lidové mluvě „oficírský“, ale tento pojem dnes znají spíše pamětníci. Stejně tak se změnilo to, že zanikla zahrada Adalbertina v jeho sousedství, kde je dnes parkoviště.
Kromě ubytování pro důstojníky se v objektu nacházela stavební či ženijní správa a údržba pevnosti a vojenských budov. Při pruském ostřelování po bitvě na Chlumu byl dům zasažen granátem, a to ve střední části mezi přízemím a 1. poschodím. V roce 1890 dům odkoupilo město Hradec Králové. Přesto zde nadále sídlily vojenské orgány, zejména šlo o ženijní ředitelství a před 1. světovou válkou tady sídlila vojenská kancelář a zeměbranecké okresní velitelství. Roku 1910 se do přízemních prostor domu, tehdy ještě náležejícího k Palackého třídě, nastěhovaly kanceláře, skladiště a dílny nově vzniklých Elektrických podniků a za nimi přišel Svaz hospodářských družstev pro konsum energie elektrické, společenstvo s ručením obmezeným. Dále se tu usídlil elektrotechnik Josef Ježek, který měl obchod na náměstíčku V Kopečku. O rok později zde navíc ještě žili: skladník elektrických podniků Jaroslav Charvát a služky Marie Kuklová a Božena Štumrová.
Mnohé z výše zmíněného se dozvíme z populární knihy Jiřího Vladimíra Tolmana „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“, kde se píše o této nemovitosti toto: „Dům čp. 81 vojenský, náleží eráru. Bývala zde vojenská Bauverwaltung. Vedoucí hejtman šlechtic Muszinski se oženil s krásnou dcerou obrštáby Hadviegera. Zde bydlíval též obrst posádky, dnes je zde vojenské doplňovací velitelství. Říkalo se tomuto domu „u Rechnungsführů“, neboť zupáků bylo zde vždy víc než dost. Bydlel zde mezi jinými hodnostáři obrst Naggy od pluku Molinari, šlechtic Bordolo, baron Haymerle, též jistou dobu plukovník 18. pluku arcivévoda Bedřich „Krvavý Gero“ ze světové války, přeložený sem z Lince, jenž zde pobyl krátký čas. Jistý čas měl spodní místnosti pronajaty elektrotechnik Ježek, dále fotografickou černou komoru měl zde fotograf a holič Šanda Vich, též zde byly při založení umístěny městské elektrické podniky. Dům s pevnostními objekty stal se majetkem obce.“
V roce 1920 sem přesídlilo ze Starých kasáren čs. doplňovací okresní velitelství v Hradci Králové, které v domě začalo úřadovat 17. srpna 1920. Od roku 1922 byl ve sklepních prostorách obchod s vínem a vinárna, kterou provozoval Franjo (František) Malčič. V roce 1930 zakoupila objekt spolu s částí zahrady Adalbertina Spořitelna Královéhradecká, která zde plánovala výstavbu nové budovy. V srpnu 1930 tak doplňovací okresní vojenské velitelství přesídlilo do budovy velitelství divize na Velkém náměstí. Následujícího roku schválilo prodej též ministerstvo národní obrany, neboť tu byly ještě některé vojenské kanceláře. K plánované výstavbě bankovní budovy na místě čp. 81 však nikdy nedošlo, i když byly zpracovány plány od těch nejvyhlášenějších místních architektů. O této výstavbě i celkové úpravě ulice se zmiňuje článek „Proč a jak má býti přestavován starý Hradec“ od prof. J. Mlynáře, který vyšel na pokračování v „Královéhradecku“ v roce 1938. Naopak tu již roku 1933 vykázala městská rada trojici přízemních místností pro zřízení útulku pro nezaměstnaný dorost, který byl spravován podle rozhodnutí ministrestva sociální péče Okresní péčí o mládež, jež sídlila nedaleko – v Kotěrově ulici. Rovněž se tu nacházela kancelář Národní gardy 37, k jejímuž ustavení došlo 10. února 1935 v Jiráskových sadech.
V 50. letech 20. století patřil objekt Státní spořitelně jako nástupnické organizaci po Spořitelně Královéhradecké, která ho nechala po vlně stížností od všech nájemníků roku 1958 opravit. Zde dodejme, že původně chtěla dům zbořit, ale tento plán jí nebyl povolen. Od roku 1955 stál u vchodu novinový stánek, který byl o 4 roky později přesunut kvůli opravě fasády. Znovu se na své místo vrátil v roce 1962. Roku 1968 nechal podnik Restaurace a jídelny Hradec Králové zadaptovat denní vinárnu Domu osvěty a z boku zřídilo denní bistro, které tu však dlouho nefungovalo. V roce 1972 vznikla ve sklepních prostorách vinárna Hubertus, do níž se chodilo od Adalbertina. O 10 let později v přízemí sídlil Československý zahrádkářský a ovocnářský svaz. Následujícího roku došlo k jeho přesídlení, neboť byla plánována rekonstrukce objektu. K té však nakonec nedošlo a dům změnil několikrát majitele. Roku 1991 došlo k ukončení provozu vinárny a v roce 2000 byla zahájena rekonstrukce domu, přičemž počátkem následujícího roku tu proběhl záchranný archeologický výzkum, který objevil to, že je dům, v současnosti vlastněný Petrem Langerem, položen na pozůstatcích dolní hradby s příkopem ze 14. století. Později se zde nacházela řada restauračních provozů, např. SPORTBAR PSÍ BOUDA, aby se tu následně začal prodávat i kebab.
Kromě ubytování pro důstojníky se v objektu nacházela stavební či ženijní správa a údržba pevnosti a vojenských budov. Při pruském ostřelování po bitvě na Chlumu byl dům zasažen granátem, a to ve střední části mezi přízemím a 1. poschodím. V roce 1890 dům odkoupilo město Hradec Králové. Přesto zde nadále sídlily vojenské orgány, zejména šlo o ženijní ředitelství a před 1. světovou válkou tady sídlila vojenská kancelář a zeměbranecké okresní velitelství. Roku 1910 se do přízemních prostor domu, tehdy ještě náležejícího k Palackého třídě, nastěhovaly kanceláře, skladiště a dílny nově vzniklých Elektrických podniků a za nimi přišel Svaz hospodářských družstev pro konsum energie elektrické, společenstvo s ručením obmezeným. Dále se tu usídlil elektrotechnik Josef Ježek, který měl obchod na náměstíčku V Kopečku. O rok později zde navíc ještě žili: skladník elektrických podniků Jaroslav Charvát a služky Marie Kuklová a Božena Štumrová.
Mnohé z výše zmíněného se dozvíme z populární knihy Jiřího Vladimíra Tolmana „Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové“, kde se píše o této nemovitosti toto: „Dům čp. 81 vojenský, náleží eráru. Bývala zde vojenská Bauverwaltung. Vedoucí hejtman šlechtic Muszinski se oženil s krásnou dcerou obrštáby Hadviegera. Zde bydlíval též obrst posádky, dnes je zde vojenské doplňovací velitelství. Říkalo se tomuto domu „u Rechnungsführů“, neboť zupáků bylo zde vždy víc než dost. Bydlel zde mezi jinými hodnostáři obrst Naggy od pluku Molinari, šlechtic Bordolo, baron Haymerle, též jistou dobu plukovník 18. pluku arcivévoda Bedřich „Krvavý Gero“ ze světové války, přeložený sem z Lince, jenž zde pobyl krátký čas. Jistý čas měl spodní místnosti pronajaty elektrotechnik Ježek, dále fotografickou černou komoru měl zde fotograf a holič Šanda Vich, též zde byly při založení umístěny městské elektrické podniky. Dům s pevnostními objekty stal se majetkem obce.“
V roce 1920 sem přesídlilo ze Starých kasáren čs. doplňovací okresní velitelství v Hradci Králové, které v domě začalo úřadovat 17. srpna 1920. Od roku 1922 byl ve sklepních prostorách obchod s vínem a vinárna, kterou provozoval Franjo (František) Malčič. V roce 1930 zakoupila objekt spolu s částí zahrady Adalbertina Spořitelna Královéhradecká, která zde plánovala výstavbu nové budovy. V srpnu 1930 tak doplňovací okresní vojenské velitelství přesídlilo do budovy velitelství divize na Velkém náměstí. Následujícího roku schválilo prodej též ministerstvo národní obrany, neboť tu byly ještě některé vojenské kanceláře. K plánované výstavbě bankovní budovy na místě čp. 81 však nikdy nedošlo, i když byly zpracovány plány od těch nejvyhlášenějších místních architektů. O této výstavbě i celkové úpravě ulice se zmiňuje článek „Proč a jak má býti přestavován starý Hradec“ od prof. J. Mlynáře, který vyšel na pokračování v „Královéhradecku“ v roce 1938. Naopak tu již roku 1933 vykázala městská rada trojici přízemních místností pro zřízení útulku pro nezaměstnaný dorost, který byl spravován podle rozhodnutí ministrestva sociální péče Okresní péčí o mládež, jež sídlila nedaleko – v Kotěrově ulici. Rovněž se tu nacházela kancelář Národní gardy 37, k jejímuž ustavení došlo 10. února 1935 v Jiráskových sadech.
V 50. letech 20. století patřil objekt Státní spořitelně jako nástupnické organizaci po Spořitelně Královéhradecké, která ho nechala po vlně stížností od všech nájemníků roku 1958 opravit. Zde dodejme, že původně chtěla dům zbořit, ale tento plán jí nebyl povolen. Od roku 1955 stál u vchodu novinový stánek, který byl o 4 roky později přesunut kvůli opravě fasády. Znovu se na své místo vrátil v roce 1962. Roku 1968 nechal podnik Restaurace a jídelny Hradec Králové zadaptovat denní vinárnu Domu osvěty a z boku zřídilo denní bistro, které tu však dlouho nefungovalo. V roce 1972 vznikla ve sklepních prostorách vinárna Hubertus, do níž se chodilo od Adalbertina. O 10 let později v přízemí sídlil Československý zahrádkářský a ovocnářský svaz. Následujícího roku došlo k jeho přesídlení, neboť byla plánována rekonstrukce objektu. K té však nakonec nedošlo a dům změnil několikrát majitele. Roku 1991 došlo k ukončení provozu vinárny a v roce 2000 byla zahájena rekonstrukce domu, přičemž počátkem následujícího roku tu proběhl záchranný archeologický výzkum, který objevil to, že je dům, v současnosti vlastněný Petrem Langerem, položen na pozůstatcích dolní hradby s příkopem ze 14. století. Později se zde nacházela řada restauračních provozů, např. SPORTBAR PSÍ BOUDA, aby se tu následně začal prodávat i kebab.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.211, 15.831)
Poslední aktualizace: 15.1.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Dům čp. 81 v ulici V Kopečku v Hradci Králové
Hradec Králové - Okresní dům
Dům, budova
Okresním dům - první velká zakázka architekta Jana Kotěry v Hradci Králové. Stavba budovy byla realizována v letech 1903-04. První patro bylo určeno pro účely okresního výboru, zbylá část budovy byla projektována …
0.1km
více »
Noční Hradec Králové z Bílé věže
Tipy na výlet
Dominantu Hradce Králové, Bílou věž, znáte asi každý buď z návštěvy města nebo alespoň z fotografií. Mnozí jste na její ochoz vystoupali a kochali se pohledy na salon republiky, jak se Hradci Králové dříve říkal…
0.1km
více »
Dům čp. 65 v Rokitanského ulici v Hradci Králové
Měšťanský dům
Stejně jako v okolí, tak i na tomto místě stával původně gotický a předtím románský objekt, který uvolnil své místo pro renesanční novostavbu, i když zde se prameny liší, protože jedny hovoří o úplně novém objektu a druhé jen o přestavbě, což by znamenalo dochování částí gotického domu v kostře toho renesančního, který je patrový a čtyřosý se 2 oblouky podloubí a se sedlovou st…
0.1km
více »
Hradec Králové - Bílá věž
Rozhledna
Bílá věž je společně s chrámem Sv. Ducha dominantou Hradce Králové. Původně měla být postavena jako zvonice, protože zvon Augustin, který byl určen do chrámu Svatého ducha se do něho nevešel. Zvon Augustin je s váhou 9 801 kg druhým nejtěžším zvonem v Čechách, odlit byl v září 1509 mistrem zvonařem Ondřejem Žáčkem. Stavba samotné věže byla započata 7.6.1574 z milodar obyvatel…
0.1km
více »
Hradec Králové - Weinhengstův dům
Dům, budova
Weinhengstův dům - ozdoba Eliščina nábřeží při levém břehu Labe. Dům je dílem architektů R. Němce a B. Bendelmayera, stavitem Viktor Weinhengst, postaven byl v roce 1898. U prostřed v průčelí domů je umístěna socha královny Elišky.
0.1km
více »
Rokitanského ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato malebná a rázovitá ulice s podsíněmi, již od středověku vedoucí z Plátenického rynečku (dřívější Svatojánské náměstí a dnes součást ulice V Kopečku) kolem zadního traktu radnice k Bílé věži, kapli sv. Kliment…
0.1km
více »
Franušova (Franusova) ulice v Hradci Králové
Ulice
Franušova ulice je jednou z nejmenších královéhradeckých veřejných prostor, která je de facto cestou z Velkého náměstí k Bílé věži a do Rokitanského ulice a svůj název nese od roku 1896. Pojmenována byla po Janu Franusovi, královéhradeckém měšťanovi z přelomu 15. a 16. století, který byl od roku 1489 konšelem a od roku 1503 purkmistrem v Hradci Králové. Tato významná postava je…
0.1km
více »
Zieglerova ulice v Hradci Králové
Ulice
Tato ulice spojuje Dlouhou ulici a náměstíčko Na Hradě s ulicemi Tomkovou a V Kopečku (průchodem mezi domy čp. 89 a čp. 163, kterému se říkalo „myší díra“). Od 18. století byla nazývána Seminářskou nebo Solní ulič…
0.1km
více »
Zvon Augustin na Bílé věži
Zvonice
Chcete-li vidět druhý největší zvon v Čechách, musíte vystoupat do čtvrtého patra Bílé věže nacházející se na Velkém náměstí v Hradci Králové. Augustin váží úctyhodných 9.801,05 kilogramů, je vysoký 169 cm a šir…
0.1km
více »
Eliščino nábřeží v Hradci Králové
Ulice
Eliščino nábřeží je jedním z nejmalebnějších koutů města, který obsahuje vedle zdejšího stromořadí i architekturu z různých období. Svůj název obdrželo v roce 1896. Roku 1918 se jmenovala část od Pražského mostu k elektrárně jako nábřeží Elišky Pomořanské. Před muzeem byla ulice Musejní. O 4 roky později se již jednalo o 2 nábřeží - Elišky Pomořanské a maršála Foche. Tato situa…
0.1km
více »
Hradec Králové - kaple sv. Klimenta
Kaple
Kaple sv. Klimenta, kterou najdeme v těsném sousedství Bílé věže, je některými kronikáři pokládána za jeden z nejstarších kostelů v Čechách. Zmínka o této stavbě se nalézá v kronice Opatovického kláštera k r. 1134, kde je uvedeno, že jediným známým kostelem v oblasti je kostel sv. Klimenta. Kostel z tehdejší doby byl pravděpodobně dřevěný. Na jeho místě byla kolem r. 1260…
0.1km
více »
Hradec Králové - dolní městská hradba
Pevnost, opevnění
Zachovaná část dolní Městské hradby ze 16. století se nachází u ulice ČS Armády u schodiště Kozinka. Do současné podoby byly zbytky hradby a okolí upraveny během přestavby bývalého hradeckého pivovaru na dnešní Re…
0.1km
více »
Bílá věž v Hradci Králové
Fotogalerie
Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první…
0.1km
více »
17.ročník Nábřeží paromilů, Památková rezervace a minipivovary v Hradci Králové
Cestopisy
Už několik let vím o zajímavé akci Nábřeží paromilů v Hradci Králové. A také jsem dosud neochutnal pivo některého z místních minipivovarů. Povedlo se mi to sloučit, a dát dohromady termín s kamarády až nyní. Rozho…
0.1km
více »
Hradec Králové - ulice V Kopečku
Ulice
Při loňské procházce městem se nám – krom jiného, velmi zalíbila i tato ulice. Především její prostřední část, v níž se komunikace rozšiřuje na malý čtvercový ryneček obklopený malebnými měšťanskými domy i budov…
0.1km
více »
Hradec Králové - Eliščino nábřeží
Ulice
Eliščino nábřeží neomylně najdeme na levém břehu toku Labe. Nábřeží je ohraničeno mostem II. silničního okruhu a vodní elektrárnou s jezem Hučák. Na nábřeží najdeme Kotěrovo Muzeum východních Čech a bloky obytných domů, které byly postaveny po zrušení vojenské pevnosti. Jedinou připomínkou na dobu pevnosti, která se na Eliščině nábřeží nalézá je kuželový objekt Batardo, který…
0.1km
více »
Hradec Králové - Pražský most přes Labe
Most
Jednoobloukový železný most přes řeku Labe je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové. Most byl postaven v roce 1910 s využitím krajních pilířů původního pevnostního mostu. Konečnou podobu mostu vtiskl archit…
0.1km
více »
Hradec Králové a Pražský most bez kolejí
Most
Labe bylo v těchto místech (km 994,1) překlenuto již roku 1910, a tak je Pražský most nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.
Jednoobloukový most byl postaven podle návrhu architekta Jana Kotěry a otevřen 7.…
0.1km
více »
Hradec Králové - 6 dnů na přelomu roku 2023/2024: 2. den - odpoledne - Salon republiky – 1. část: ulice Československé armády, Eliščino nábřeží, Smetanovo nábřeží; Žižkovy sady (kostel sv. Jana Nepomuckého); Úzká ulice; pivnice pivovaru Pivovarské domy
Cestopisy
Sobota 30. 12. 2023 - odpoledne
Dopoledne jsme si prošli procházkový okruh Historické město. Teď bychom si chtěli projít aspoň kousek okruhu Salon republiky. Ota by nejradši šel po obědě na…
0.1km
více »
Hradec Králové - Adalbertinum
Dům, budova
Budovu v HK známou jako „Adal“, tedy Adalbertinum najdeme pod Velkým náměstím nedaleko místa lidově zvaného „U grandu“. Jedná se o budovu postavenou v klasicistním stylu dle projektu F. Hellmana, která byla dokon…
0.1km
více »
Královské město nad soutokem aneb Hradec Králové je Muzeem východních Čech
Tipy na výlet
Do někdejší východočeské metropole a dnes hlavního města stejnojmenného kraje jsme se vydali vlakem. Ochotný pracovník v nádražní pokladně nám vybral nejlevnější variantu a my měli před sebou dva přestupy; v Zábře…
0.2km
více »
Výlet do Hradce Králové – Kolekce Hradecké pralinky
Tipy na výlet
Výlet nás zavede do Hradce Králové na východě Čech. Město je dodnes nazýváno salónem republiky a nejen díky mnoha parkům , ale především díky práci architektů Jana Kotěry, Josefa Gočára, Oldřicha Lisky a dalších.
Hradec Královébyl v letech …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - chrám Sv. Ducha
Chrám
Chrám Svatého ducha je společně s Bílou věží nepřehlédnutelnou dominantou Hradce Králové. Chrám dala, z důvodu nízké kapacity kostela sv. Klimenta, vystavět Eliška Rejčka r. 1307. Kostel byl v průběhu 14-16. století několikrát poškozen požáry a přestavován. V letech 1788-89 byl barokně upraven, regotizován byl v letech 1864-66. V chrámu, který tvoří tři lodě, najdeme např. pozdně gotický oltář z konce 15. století, raně barokní oltář ze 17. století, na bočním oltá…
0.2km
více »
Zvon Augustin - třetí největší zvon v České rupublice
Zvonice
Zvon Augustin - třetí největší zvon v Česku
29.9.2012
Po pražském Zikmundovi a olomouckém Václavovi je zvon Augustin na Bílé věží v Hradci Králové třetím největším zvonem v zemi.
vysoký 169 cm
široký 206 cm
váha 8 tun
Zvon Augustin odlil mistr zvonař Ondřej Žáček v roce 1509. Po ulití zvon visel na dřevěné hranici ve zvonici na hřbitově u sv. Ducha. Poprvé se na něj…
0.2km
více »
Hradec Králové - náměstí Svobody
Náměstí
Náměstí Svobody se rozkládá v prostoru, kde kotěrův Pražský most přechází do hvězdicového rozestoupení 5 ulic, tj. V lipkách, Švehlova, Tylovo nábřeží a Gočárova třída. Autorem projektu není nikdo jiný než Josef G…
0.2km
více »
Bílá věž - Hradec Králové
Tipy na výlet
BÍLÁ VĚŽ je velmi zajímavá stavba v centru města Hradec Králové. Pohled na věž je téměř ze všech světových stran. Stojí na Velkém náměstí, je k ní dobrý přístup z několika směrů. Pěšky se k ní dostanete např. po b…
0.2km
více »
Východní Čechy
Město
Hradec Králové
Ve východních Čechách na soutoku řek Labe a Orlice se nachází starobylé královské město Hradec Králové. Toto město bývalo věnným městem českých královen, proto králové,neboť tehdy se neříkalo kr…
0.2km
více »
Hradec Králové - Mariánský morový sloup
Pomník
Barokní morový sloup - jedna z dominant Velkého náměstí. S jeho stavbou bylo započato v roce 1714 jako vděk za ušetření města morové epidemii. Autorem díla je zřejmě Jan Blažej Santini. Na vrcholu hlavního sloupu …
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Muzeum
Muzeum Východních Čech - vrcholné dílo české secesní architektury a jedna z dominant Hradce Králové. Budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912 dle plánů Jana Kotěry, jednoho z nejvýznamnějších českých archi…
0.2km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
0.5km
více »