Loading...
Enns neboli Enže je nádherné dvanáctitisícové hornorakouské město, které bývá označováno za nejstarší město celého Rakouska a nazýváno skutečnou kolébkou rakouské civilizace. Možná by se o těchto „přívlastcích“ dalo diskutovat, ale je jisté, že toto území bylo osídleno již v pravěku a někdy okolo roku 50 zde „staří“ Římané založili opevněnou osadu, která se časem změnila v rozlehlý vojenský komplex, ve kterém žilo více než šest tisíc vojáků. V blízkosti tohoto tábora pak vyrostlo město Lauriacum, které se proslavilo zejména zabíjením křesťanů ve velkém. Díky tomu ovšem „vznikl“ mučedník sv. Florián. Tento ochránce měst před požáry, na jehož počest byl nedaleko Ennsu postaven augustiniánský klášter, byl ovšem tehdy teprve „pouhým“ velitelem římských legií.
Toto všechno možná mnoho návštěvníků města nezajímá a bohatě jim stačí vidět zdejší pamětihodnosti, mezi nimiž sice převládá renesance a baroko, ale ani ortodoxní gotik rozhodně „neodejde s prázdnou“). Jen jejich výčet by bohatě stačil na samostatný článek, takže zmíníme alespoň ty absolutně nejvýznamnější, tzn. dominantní Městskou věž, zámek Ennsegg (původně hrad z 10. století), baziliku sv. Vavřince, farní kostel Panny Marie, městské hradby (část opevnění dokonce pamatuje 12. století) nebo kapli Wallseerkapelle. A najdeme zde také jedno muzeum, které jen tak někde jinde nenavštívíme; jedná se o Museum der Sudetendeutschen Landsmannschaft.
V souvislosti se vznikem těchto památek se však přece jen musíme ještě vrátit k historii Ennsu. Město dosáhlo svého největšího rozkvětu za vlády rodu Babenberků, tedy na počátku 13. století (v roce 1212 také získal Enns městská práva a je paradoxem, že předchůdce Enže – tedy římské Lauriacum – se stalo městem přesně o tisíc let dříve a tehdy zde údajně přebývalo okolo 30.000 obyvatel). Za „zlatý věk“ Ennsu však bývá označováno hlavně 16. století, kde zde kvetl obchod s vínem, dřevem, železem, solí i suknem. Období pozdější naopak už tak veselá nebyla; stačí připomenout morovou epidemii v roce 1625, obsazení Ennsu francouzskými vojsky roku 1741 nebo napoleonskou invazi v letech 1805 a 1809. Poté však pro město opět přichází období hospodářského rozmachu, se kterým je ovšem spojena i likvidace městských bran a fontán.
V současné době je město se jménem keltského původu známé jako oblíbená lokalita všech turistů i cyklistů, kteří mají radi historické památky. Ti většinou zajdou ihned do centra města, které symbolizuje zejména náměstí Hauptplatz. Právě tady se nachází 60 metrů vysoká hodinová věž z roku 1568, na jejíž vyhlídkový ochoz můžeme vystoupat po téměř 160 schodech. Najdeme zde také bývalou radnici, kde sídlí Muzeum římského města Lauriacum. Mariánský farní kostel je už sice převážně neogotický, ale zachována v něm zůstala raně gotická kaple Wallseer z I. poloviny 14. století. A ta je považována za jednu z nejvýznamnějších gotických památek v celém Horním Rakousku.
Vynechat nelze farní kostel a baziliku sv. Vavřince s nádhernými freskami a monumentálními olejomalbami, která stojí na místě raně křesťanské bazilikální stavby (a najdeme zde také jediné pozůstatky z archeologických nálezů, pocházejících z římského města Lauriacum), nebo arkádový zámek Ennsegg, jehož komplex se rozkládá severně od historického jádra Ennsu.