Ferrata HZS Martinské Hole, část druhá, závěrečná.

Turistické cíle • Rokle

Fotografie (77) • Foto: TomášNejedlý

Vstoupit do fotogalerie (77 fotografií)

Tento článek je pokračováním předešlého dílu popsaného zde:

https://www.turistika.cz/mista/ferrata-hzs-martinske-hole-dil-prvni-spolecna-cast-s-lanovymi-mosty/detail

Má videa jsou tady:

https://www.youtube.com/watch?v=JkuT-DA_V2w&t=5s … úvodní část, trochu šok. Toto má být „áčko“, jak asi bude vypadat to těžší?

https://www.youtube.com/watch?v=_ZGn9QyicLI&t=45s … Zde se pomaličku přibližuji k největší lahůdce cesty a to k lanovým mostům s relativně malými „stupačkami“ (přibližně v čase 7:30).

Foto: TomášNejedlý

Koncem minulého dílu byly právě tyto lanové mostíky důvodem k jakémusi rozdělení příběhu na dva díly. Od nich opatrně opět sestupuji k potoku a pomalu se přibližuji k zaslouženému odpočinkovému místu pod krásným menším „převisem“. Zde si dávám pauzu a doplňuji energii. Netuším, že to náročnější mě bude teprve čekat. Pohled do údolí tohoto menšího kaňonku je kouzelný. První pohled na místo je zhruba po sedmé minutě následujícího videa:

https://www.youtube.com/watch?v=9TJlrSwZJBo&t=207s

A záběry odtud jsou nahrány zde:

https://www.youtube.com/watch?v=VsLtDUKd-dM

Místo nad vodopádem zde:

https://www.youtube.com/watch?v=93sTvV7UhW0 … V tomto videu je vidět i další (větší) vodopád a rozhled z místa nad ním je pro změnu nahrán zde:

https://www.youtube.com/watch?v=I5pAU0XHwNM

Foto: TomášNejedlý

Po pár minutách odpočinku se vydávám po vcelku hodně „pružném“ žebříku podél již v předešlých videích uvedených vodopádů výš. Chvíli jdu odpočinkovou cestou lesem až se nakonec dostanu k významnému místu. Zde se ferrata dělí na dvě části. Jednu „jednodušší“, která by měla být při stoupání (ferrata je jednosměrná - pouze cesta nahoru) vlevo a ta náročnější, vedoucí snad přes nebo kolem jakéhosi převisu. Při veškerém svém nadšení mám dost rozumu abych si napoprvé vypral cestu „jednodušší“, tedy tu vlevo. Náročnosti jsou tyto: Vlevo A/B (no, později poznám, že na můj vkus je možná ještě náročnější – popíši později) a cesta vpravo je obtížnosti ještě vyšší, tedy B/C. Říká se, že pro běžné turisty je hranicí právě hodnota B. Na druhou stranu ferratisti, se kterými jsem na začátku chvíli šel a nyní se beznadějně ztratili kdo ví kde přede mnou, tvrdili, že jim moc ty obtížnosti nepřipadají, že ať je to B nebo F, tak to není až takový problém. Pochopil jsem, že asi jen pro ně, pro mě jako nováčka se jednalo o „procházku“ při které jsem se nemálo zapotil…. :-)

Na rozcestí je i informační tabule s popisem cest a jejich nejobtížnějších částí. Je zde i lavička, aby si každý mohl na chvíli odpočinout a připravit se na to co přijde za okamžik na řadu. Už při prvním pohledu je jasné, že to bude těžší než na úseku jimž jsem se zde dostal. Za mnou nikoho nevidím a tak mi zvědavost nedá a na chvíli se vydávám přes potok na úsek, který má být celkově náročnější s představou, že budu mít třeba alespoň trochu lepší pohled na vodopád. O mnoho lepší není, ale mám rozum a tak se raději vracím, přece jen je rozumnější jít nejprve jednodušší část, když se teprve „učím“.

Foto: TomášNejedlý

Z levé části je vidět jenom trochu, ale to co vidím mi nedodává příliš klidu. Sice ne kolmé, ale i tak velice strmé a z dálky i vcelku hladce vypadající skalní stěny, drsně uzavírající koryto Pivovarského potoka, ve mně budí respekt. A to ještě nevím co přijde za chvíli.

Stoupání levou „jednodušší“ částí je tady:

Foto: TomášNejedlý

https://www.youtube.com/watch?v=uaBcx8gAqIU … Zhruba v čase 2:45 je obtížnější místo, kde je třeba více natáhnout nohy a bezpečně se dostat na menší skalní ostrůvek a pak pokračovat dále. Zhruba kolem čtvrté minuty videa se dostávám pod místo, které nevím, jak bych měl správně přelézt. Po šesté minutě už na něj i vidím a ne úplně dobře dávám karabiny (asi bych je měl dát o trochu výš, aby se „nelámaly přes bok“), ale přelezl jsem výš vcelku rychle a tak je to v klidu. Po sedmé minutě je už i na videu vidět, že jsem vcelku vysoko a nerad bych udělal chybu – asi by v nejlepším případě skončila několika modřinami a škrábanci. Také bych si nechtěl „ferratovou brzdu“ rozpárat hned tady. Vzhledem k tomu jaké jsou zde obtížné vodopády, tak ani „potupný“ sestup vodou by asi nebyl snadný, řekl bych, že možná ještě těžší než „železnou cestou“. Inu jsou dvě možnosti – buď sestoupit ferratou dolů a někde (nevím kde, se po svahu dostat z kaňonu nahoru nebo pokračovat dále).

Foto: TomášNejedlý

Po osmé minutě videa se mi daří dostat nohu na kramli a přemýšlím jak asi pokračovat dále. Přemýšlím strašně dlouho a nevím jestli se mám od jistícího lana pohybovat po pravé nebo po levé straně. Nahoře je místo na které by se dalo dobře stoupnout, ale je příliš vysoko. Netuším, že v tomto nejobtížnějším místě se mi také vybila baterie v kameře na přilbě a tedy již není nic dokumentováno. Nyní mi to už zbývá jen popsat slovy. Toto místo mi dává zabrat. Pode mnou už velmi solidní výška a pocit nějaké velké jistoty, že jsem „držen“ ferratovým setem zde není. Cítím se možná jen o trochu lépe než, kdybych zde lezl „jen tak nalehko“. Určitě se jedná o jedno z míst, kde je dobré se jistit (spousta lidí to dnes nedělá a přitom cena základního vybavení není až tak neúnosná – stačí si odpustit pár výletů a je na „základ“ „vyděláno“). Neřízený pád odtud po zádech nebo na hlavu bez přilby by mohl být velice tvrdý. Přemýšlím kudy jít a ani teď si příliš nejsem jistý jak bych měl jít správně.

Láká mě svislá šikmá spára vyplněná hlínou, která nyní vypadá vcelku nejistě – po dešti mokře. Moc ji nevěřím. Také je vcelku daleko a po ní bych se od jistícího lana vzdaloval ještě více. Ač to tak na videích nemusí vypadat, tak je toto místo prakticky zcela kolmé. Nebo se mám tahat jen rukama nahoru – více méně jen na sílu v rukou?

Foto: TomášNejedlý

Toto má být cesta obtížnosti A/B, když to mám „rvát na sílu“? Cítím se jako pod skalou, pod cestou, jež podle horolezců má být snadná a já přitom ani v nejmenším nevím jak lézt dále. S tím rozdílem, že nejsem u paty skály, ale ve výšce minimálně deset, spíš ale ještě více metrů nad potokem s nepochybně ostrými kameny a minimálními možnostmi „úhybných“ variant. Pár možností, že si „vyskočím“ rukama na o dost výše umístěný „potenciální“ chyt, ale ke smůle šikmý „dolů“, takže je obrovská pravděpodobnost sklouznutí dolů. Po pár pokusech, kdy jsem byl rád, že po neúspěších alespoň noha dokázala sklouznout zpět na kramli a ne mimo ni někam dolů, jsem byl tak unavený, že další „pokusování“ jsem zavrhl a přemýšlel jak dále úplně jinak.

Na kameni, který vypadá kluzce, se po dlouhém přemýšlení odhodlávám k něčemu co není správné a ani bezpečné, ale v této situaci asi tou nejvhodnější variantou.

Foto: TomášNejedlý

Řešením této šlamastiky je to, co se ve všech příručkách silně nedoporučuje a v popisech ferrat skoro zakazuje. Zde to ale vypadá jako to nejbezpečnější z variant. Na vylezení „silově“ podél lana fyzičku nemám. Předpokládaná kluzkost míst, které bych uvažoval jako stupy mi možnosti „zapření se nohami“ moc nenabízí. Odhodlávám se tady k variantě ne příliš sportovní. Místo místa obtížného, ale zatím jištěného, se odhodlávám k přesunu, který vypadá výrazně lehčí, ale zato musím odepnout obě karabiny z lana a v tento okamžik jsem zcela nejistěný. Udělám tři, čtyři, možná o něco více kroků a už jsem na „jisté“ zemi. Dosud nevím, jak správně bych měl tento úsek lézt a stále mi to vrtá hlavou. NEVÍM….

Foto: TomášNejedlý

Po zhruba deseti metrech se opět připojuji na ferratu, zajišťuji se a „traverzuji“ ve zhruba střední výšce skalní stěny táhnoucí se poměrně daleko ke krásnému vodopádu. Zde je vidět, že ústupová cesta korytem potoku přes vodopády by byla ještě mnohem, mnohem těžší. Cesta není snadná, ale dá se. Teď také zjišťuji, že asi pár desítek metrů odtud jsem si asi níže stoupl na tkaničku u pohory a ta se mi teď pěkně planá při postupu. Musím ji nějak zase zavázat. Nebyl by to problém níž na „pevné zemi“, ale zde na kramlích je to teda zážitek. Výška pěkná a tak se snažím zajištěný jen ferratovým setem nějakým akrobatickým postupem ničeho jiného se nedržíc udržovat stabilitu a přitom si tu zákeřnou tkaničku zavazovat. Nakonec se daří, ale vzalo mi to vcelku dost sil. Nyní již v klidu zase pokračuji dále. Protože už žádné video z kamery na přilbě z tohoto úseku nemám, tak si musím vzpomínat , jak jsem asi šel. Ono už nešlo ani tak jak, cesta se „dala“, byla už jednodušší, ale už si příliš moc nepamatuji jakými úseky jsem šel. Nakonec jsem se dostal k poslednímu zajištěnému úseku a přibližoval se ke konci ferraty – to jsem ovšem tehdy ještě nevěděl. Cesta se mi zdála poměrně dlouhá oproti tomu jak to na mapce vypadalo. Vycházím po skalní šikmině za vydatného držení se lana nahoru a už jsem na konci.

Foto: TomášNejedlý

Dávám si pauzu, místo je velmi fotogenické a hádám jestli ještě zajištěná cesta bude pokračovat nebo ne. Pokud jsem většinu cesty šel v klidu a nikdo mi nedýchal na záda, tak teď již vidím pod sebou skupinku, která se „trápí“ nahoru. Nakonec je jejich předvoj u mě, já mám nafoceno a tak se dáváme do řeči a nyní již jen prudce stoupáme lesem až se dostaneme k odměně – vrcholové knize jež je na jednom společném místě, kde se střetávají obě cesty – jak ta „jednodušší“ co jsem šel já, tak i ta náročnější. Zapisuji se a i když se ještě teď vydýchávám a leje ze mě (ač je pod mrakem a vcelku chladno), tak se cítím jako vítěz. Zaslouženě si dávám svačinku a pokračuji dál na místní vrchol „Velká Lúka“. Teprve při stoupání lesní cestou nahoru si uvědomuji jak mi i tato „jednoduchá“ cesta dala zabrat. Nohy bolí a moc se mi již stoupat nechce, ale další bod do „Vrcholovky“ je určitě solidní motivací pokračovat dále. Tím tedy končí nečekaně brzo (po asi třech stránkách :-)) ) vyprávění o ferratě HZS Martinské Hole. Další díl už nebude ani tak o zajištěné cestě, ale o poměrně dlouhém klesání naštěstí velice pestrou krajinou. Cestou, kde člověk s chutí využil i místními vytvořené zkratky (nejedná se o žádné maloplošné zvláště chráněné území a tak je to s přivřením všech očí možné).

Nyní už jen uvedu nějaké další zajímavé videa, které určitě tuto nevšední cestu dokáží popsat ještě lépe než slova.

https://www.youtube.com/watch?v=HPgAb4RZ2oo

https://www.youtube.com/watch?v=7cQw-YVBbi0

https://www.youtube.com/watch?v=bbnRDJUk8Jc

https://www.youtube.com/watch?v=euRM29HmXzo

A nyní již zajímavé videa od ostatních:

https://www.youtube.com/watch?v=QVMoR-hjHg4

https://www.youtube.com/watch?v=_ynXkSmNxCA&t=1s