Fort XX. u Křelova - barokní olomoucká pevnost

Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění

Fort XX u obce Křelov je jeden ze zachovaných článků fortového systému, budovaného kolem barokní olomoucké pevnosti v polovině 19. století. Byl postaven mezi Řepčínem a Křelovem roku 1850, do permanentní podoby přestavěn 1854 - 1857.

V roce 1853 byla schválena císařem Františkem Josefem I. další fáze budování táborové (fortové) pevnosti Olomouc. Pro období 1854–1857 byla naplánována výstavba tří fortů, které měly chránit město od severu. Křelovská pevnůstka XX byla jednou z nich. Výstavba tohoto fortu probíhala od pozdního podzimu 1854, v časech přípravy celé pevnosti na obranu. V důsledku probíhající krymské války byly urychleně budovány val, příkop a zázemí této pevnůstky. K jejímu dokončení v zemním (provizorním) provedení došlo v lednu 1855, kdy byl také val objektu osazen deseti děly. K přestavbě křelovského fortu XX do zděné (permanentní) podoby pak docházelo od června 1855 podle projektu olomouckého ženijního ředitele Ladislava Mareše. Výstavba pevnůstky probíhala bez problémů a rychle. V roce 1856 byla po stavební stránce hotova. V roce 1857 probíhaly už jen dokončovací práce v interiéru objektu a terénní úpravy.

Pevnůstka XX v Křelově byla podobné konstrukce jako forty II a XXII. Vzájemně se lišily pouze v detailech. Jejich reduity (kasárenské objekty) byly kruhového půdorysu a měly válcový tvar. Uprostřed reduitu se nacházelo nádvoří se studnou. Na nádvoří se vstupovalo po padacím mostě bránou s neogotickými prvky. Kasematy reduitu sloužily nejen ke skladovacím účelům, ale i k účelům ubytovacím a k rozmístění dělostřelectva. Kromě toho byla děla umístěna na reduitu, kam byla dopravována po nájezdové rampě z nádvoří. Reduit byl obklopen příkopem. Nad vnější částí příkopu (tzv. kontreskarpou) byl navršen zemní val, který chránil reduit. Původní krátké úseky střelecké galerie v kontreskarpě fortu byly v roce 1866, v časech prusko-rakouské války, rozšířeny na celý vnější obvod příkopu. Stropy nového úseku galerie nebyly zděné a zaklenuté, ale dřevěné. V 70. letech 19. století už byly shnilé a sesouvaly se. Ženijní orgány proto nařídily, aby bylo zemní nakrytí tohoto úseku odstraněno. Tyto práce prováděly na fortu XX v roce 1878 turečtí zajatci

Střelecká galerie byla spojena s reduitem dvěma krytými chodbami se střílnami (batardeau). V roce 1866 byla pevnůstka ve svém týlu doplněna o zemní val s dělostřeleckými postaveními. V této době zde sloužilo 310 vojáků a fort byl osazen deseti děly. V časech míru zde sloužilo kolem 150 mužů. Celkové náklady na budování fortu (včetně jeho stavebních úprav) činily 228 000 zlatých. Po zrušení pevnostního statutu Olomouce byl fort využíván především jako muniční sklad a prachárna. Bylo jen velkým štěstím, že blesk, který do objektu uhodil 6. července 1877, nezpůsobil žádné větší škody. Křelovský fort XX se dochoval v dobrém stavu. Je nemovitou kulturní památkou a v současnosti je ve vlastnictví soukromého subjektu.

Fort se nachází přibližně v polovině cesty mezi železniční stanicí Olomouc - Řepčín (trať Olomouc - Senice na Hané) a Křelovem. Fort je v majetku soukromé firmy a je nepřístupný.

http://cisarska-pevnost.cz/