Františkánský klášter

Bývalý františkánský kostel, basilikální, poměrně krátké trojlodí o čtyřech travé s protáhlým presbytářem, uzavřeným pěti stranami osmiúhelníka. Z doby založení koncem 13. století. Klenby z druhé poloviny téhož století. Pozor hodný presbytář vyniká bohatě plastický řešenými konsolami přípor s figurálními a rostlinnými náměty. Okna jsou členěna gotickými kružbami. Na severní straně gotická vět z mladší etapy patrně 14. století, východně od ní snad ze staršího objektu v roce 1611 upravena kaple N. Trojice s výsečovou klenbou, s drobnými žebírky, s neogotickým portálem z roku 1854. Jižně presbytáře plochostropý prostor, v patře s renesanční hřebínkovou klenbou a oknem do chrámu z roku 1543. K závěru presbytáře se připojuje chodba s barokní klenbou a schodištěm. Severně lodi oktogonální Kaple sv. Antonína z druhé poloviny 17. stolení. Barokní je vstupní průčelí současně s kruchtou prodlužující dodatečně k západu trojlodí. V exteriéru se uplatňuje výrazně presbytář z tesaných kvádrů a s kružbovými okny a věží a opěrnými pilíři s barokně ukončenou bání, méně poutavá je severní přístavba presbytáře z lomového zdiva, omítaná. Chrám je významnou památkou svého druhu v rámci naší republiky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je na kraji návsi uprostřed bývalého hřbitova. Původem gotický kostel s obdélnou věží a odsazeným trojboce uzavřeným kněžištěm. Při barokisaci stavby vestavěny do průčelních rohů lodi věže, představeny předsíň a po stranách kněžiště připojeny kaple s oratoří. Fasády kostela členěny pilastry s ionisujícími hlavicemi. Okna v šambránách s uchy mají segmentový záklenek. V závěru se zachovaly fragmenty kružeb dvojdílných oken, bez sférických prvků. Před průčelní vstup představena drobná předsíň - obdélná s okosenými rohy. Průčelí vrcholí dvojicí věží s Vysokými jehlancovými střechami. Věže svírají štít se segmentovým nástavcem. V nice ve štítu socha P. Marie. V kněžišti kostela se zachovala gotická žebrová klenba. Tvoří ji jednokřížové pole, meziklenební žebro a šestipaprsčitý závěr.

Kostel se nachází v blízkosti kláštera, Barokní sýpky a Klášterního dvora v obci Plasy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je přístupný po dohodě s farářem. Stavba zachována na původním románském půdorysu včetně románského zdiva (asi 1/3 hmoty). Kostel zdobí Hlavní oltář z r. 1666 s bohatou figurální výzdobou od J. Škréty. Dále severní transept s dvěma oltáři a jižní transept také s dvěma oltáři. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Velmi významným prvkem jsou řezané lavice a zpovědnice z doby opata Trojera. Mezi další skvost patří raně barokní varhany z dílna A. Starcka. Varhany jsou v současné době v rekonstrukci.

Klášter byl založen – jako minoritský – v roce 1295 a sídlem františkánů se stal v roce 1460. K jeho zrušení došlo až v roce 1950 a v současné době se zde nachází, mimo jiné, plzeňské Diecézní muzeum. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl - v původní gotické podobě - dostavěn zřejmě roku 1350 (presbytář 1336, mezilodní arkády 1340, zaklenutí 1350). Současně se stavbou kostela probíhala i stavba konventu, která byla dokončena okolo roku 1380.

Klášter byl poškozen při obléhání Plzně v letech 1433-1434 a 1618. Věž pochází z konce 16. století (upravena roku 1676), kaple Nejsvětější Trojice z roku 1611 a Kaple sv. Antonína Paduánského z konce 17. století. Barokní úpravy komplexu probíhaly v období celého 17. století a dokončeny byly až v roce 1740. Například průčelí bylo přestavěno barokním architektem Jakubem Augustonem ml. během rekonstrukce kláštera v období let 1722-1724.

Někdejší minoritský klášter tvoří gotický ambit kolem čtvercového rajského dvora, kde dnes sídlí diecézní museum. Na několika místech se zde dochovaly v dobrém stavu pozdně gotické fresky. Velmi cenná je pozdně gotická Kaple sv. Barbory (původně kapitulní síň) s hvězdicovou klenbou, svedenou na středový pilíř, a s dobře zachovanými freskami s tématikou života sv. Barbory. Fresky v kapli pocházejí z II. poloviny 15. století. Pozoruhodná je i kamenná kazatelna s jemnou plastickou výzdobou, datovaná rokem 1543.

Klášterní kostel patří k nejstarším plzeňským památkám. Jedná se o trojlodní stavbu s dlouhým presbytářem a s gotickými křížovými klenbami. Klenební žebra zakončují hlavice s rostlinnou a figurální výzdobou. Za nejcennější poklady mobiliáře můžeme považovat barokní hlavní oltář z roku 1696 s kopií Rubensova obrazu Nanebevzetí Panny Marie z roku 1636 (autorem kopie byl v roce 1700 F.J. Lux), gotickou „Františkánskou madonu“ na svatostánku (cca 1420) a reliéf Hanse Suesse se sv. Annou Samotřetí na vedlejším oltáři (cca 1525). Na hlavním oltáři se nacházejí sochy světců, včetně sv. Marka. Rokoková kazatelna od Lazara Widmana pochází z roku 1740. Třímanuálové varhany na kůru byly zhotoveny v roce 1935 krnovskou firmou Rieger; ty byly vestavěny do původní barokní skříně z I. poloviny 18. století. Vchod do kostela je tvořen bránou s tepanou mříží, pocházející z roku 1925.

Chrám, 44 metrů dlouhý (21 m trojlodí a 23 m presbyterium) a 18 metrů široký, je dnes kostelem filiálním, spadajícím pod farnost plzeňské katedrály sv. Bartoloměje.