Geologické varhany, přírodní památka u Měrotína

Zajímavý geomorfologický útvar a PP Geologické varhany Brodka se nachází v Olomouckém kraji i okrese, v katastru obce Měrotín, nedaleko silnice spojující Mladeč s Měnínem a Bílou Lhotou a v těsné blízkosti odbočky na Hradečnou i vápencového lomu Skalka. A přesto, že se jedná o útvar, který se již od března roku 1981 pyšní „titulem“ přírodní památka, je nutno zmínit hned na úvod jednu zásadní informaci. Kdo by v tomto případě čekal skalní útvar typu slavné Panské skály, bude hluboce zklamán. V tomto případě se totiž jedná o jev zvaný kuželový kras (však jsme také nedaleko Mladečských jeskyní), který spočívá v tom, že za specifických klimatických podmínek došlo ke koroznímu rozpouštění vápence podél puklin do hloubky. Celý proces byl navíc urychlen působením vodních roztoků nasycených oxidem uhličitým. Znalci již jistě tuší, že ideální podmínky pro vznik tohoto útvaru nastaly v tropickém období třetihor.

Geologické varhany u Měrotína jsou tedy vlastně různě velkými svislými kapsovitými, válcovitými a kuželovitými prohlubeninami, které dosahující hloubky až 20 metrů (většinou je to však od 1 do 10 m). Vytvořené prohlubeniny jsou pak vyplněny postupně klesajícím jílem, hlínou, pískem nebo štěrkem (použít však můžeme také výrazy šedé devonské lavicovité vápence, nízké kužele, vanovité, mísovité i korytovité smíšeniny nebo svislé výdutě a štěrbiny). Toto všechno se ale dělo pod povrchem, takže tento jev není na povrchu běžně viditelný. Obdivovat ho můžeme pouze v případě, že došlo k jeho umělému odkrytí, např. na stěnách lomu. A to je i případ „našich“ geologických varhan, které najdeme v bývalém – dnes již zcela opuštěném a nevzhledně zarostlém - vápencovém lomu Brodka.

Geologické varhany u Měrotína jsou volně přístupnou PP s evidenčním číslem 708, která dosahuje rozlohy 0,73 km2. Jako důvod vzniku této PP se udává nutná ochrana odkrytého fosilního kuželového krasu (geologických varhan se sedimenty a zvětralinami, zakrytými paleokrasovým povrchem) v počátečním stadiu vývoje. Hodnota této PP spočívá zejména tím, že je cenným „dokumentem“ geologickým, sedimentologickým i geomorfologickým. Jako specifikace oblasti se uvádí Moravskoslezský devon; drahanský, mírovský a jesenický kulm a kry Maleníku.

A na závěr si ještě přidejme krátký informační pelmel pro geologické nadšence (přiznejme si rovnou, že kromě nich tato lokalita – byť označovaná jako unikátně v podélném řezu zachovaná - nikoho asi nenadchne a srdce běžných turistů si zřejmě nezíská):

Geologické varhany – coby specifická varianta škrapů - vlastně vznikaly tak, že nadložními sedimenty a zvětralinami prosakovala voda, která rozpouštěla šedý vápenec (přesněji řečeno šedomodré, jemně zrnité, vápence) a vytvářela v něm typické lalokovité a trubicovité útvary, ve kterých se následně usazovaly zvětraliny a fluviální štěrky. Valouny štěrků jsou dokladem transportu materiálu z okolních hornin, tedy drob, prachovců a břidlic. To je jistě pochopitelnější než regionální začlenění lokality, které zní: Český masiv, krystalinikum a prevariské paleozoikum, moravskoslezská oblast a moravskoslezské paleozoikum. Ale najdou se jistě i tací, kteří jsou po této informaci „hned doma“.

Ve výplni dutin geologických varhan převládá červenohnědá jílovitá hlína zvaná terra rossa (popř. i terra fusca), světlé spraše a sprašové hlíny. Tento typ krasu a chronologie vývoje sedimentů lokality Brodka má mimořádně vysokou přírodovědnou hodnotu a dokumentační význam pro poznání vývoje nejen Mladečského krasu, ale i celého tohoto krajinného území. Někdy se dokonce píše o geomorfologickém fenoménu. Zkušení botanici navíc tvrdí, že za pozornost stojí i zdejší flóra, zejména kultury listnatého lesa, druhotné travnaté porosty s ojedinělými keři, vlhkomilné společenstvo na dně lomové jámy a vegetace skalních štěrbin (když se ovšem mezi všudypřítomnými a neprostupnými šlahouny prodíral autor tohoto článku, nějak zmíněné skutečnosti nedokázal docenit).