Holešov - pomník skladatele a hvězdárna
Většina návštěvníků holešovského feudálního sídla po prohlídce nakoukne do zámecké zahrady a uspokojena letmým pohledem na unikátní vodní kanál půdorysu trojzubce chvátá v dál.
Což je škoda - za kanálem se totiž nachází podstatně větší část anglického parku, který přechází do rozlehlé obory. Mnohem blíž je to od vodní hladiny do jižní části parku - upravené Růžové zahrady, v jejímž středu stojí bělostný pomník a barokní altánová stavbička, využívaná jako hvězdárna.
Tento objekt si za své sídlo v roce 1956 vytipoval místní astronomický kroužek, dokonce byl od architekta Matušíka zpracován projekt adaptace na hvězdárnu, ale úprava nebyla povolena. Astronomové se nevzdali, v říjnu téhož roku se uskutečnili první řádnou schůzi a o rok později bylo jejich úsilí korunováno úspěchem. Adaptace se zdařila, dovnitř do altánu byl umístěn hlavní dvojdalekohled a kroužek fungoval až do roku 1987, kdy se po odchodu posledního vedoucího rozpadl. Svému účelu začala hvězdárna znovu sloužit až v roce 2006 a od rekonstrukce je součástí prohlídky městského památkového okruhu.
Bílý pomník s bustou F.X.Richtera se nachází v Růžové zahradě v průsečíku pěšin hned naproti hvězdárně. Tento pán byl ve své době známý hudební skladatel, učitel hudby, zpěvák a houslista. Narodil se v roce 1709 v Holešově a po studiích na jezuitském gymnáziu v Uherském Hradišti svou kariéru započal jako zpěvák basu ve vévodské opeře ve Stuttgartu. Později se stal ředitelem Rytířské akademie v klášteru benediktínu v Ettalu. Zde začal s úspěchem i skládat a známým se stal díky skladbě Te Deum.
Poté odešel do Manheimu, kde sice znovu přijal podřadnější místo basového pěvce, ale za mnohem větší finanční ohodnocení, než když byl na místě direktora. Poté přišla zakázka od samotného kurfista Carla Theodora a za složené oratorium se stal Richter komorním dvorním skladatelem. Zde v Manheimu napsal dalších 80 symfonií.
Poté skladatele přepadla „toulavá“ , cestoval po Evropě a své hudební výtvory prezentoval v Anglii, Holandsku a Francii. Z poslední země mu pak přišla nabídka na místo kapelníka v kapitule katedrály Notre Dame ve Štrasburku. F.X.Richter nabídku přijal a dalších dvě desítky let zde (až do své smrti v roce 1789) věnoval skládání chrámové hudby.