Holubice
Turistické cíle • Příroda • Vrchol
Vrchol Holubice (Pojem „vrchol“ se v topografii obvykle používá jen pro hory s určitou významností. Většinou se za vrcholy nepovažují místa, která jsou nejvyšší jen pro své nejbližší okolí.) se tyčí východně od kopce Bradla (Obecně platí, že kopec není tak vysoký jako hora a jeho svah není tak prudký. Někdy je pro označení rozhodující nadmořská výška vrcholu, někdy je to relativní výška nad okolním terénem. Někdy se výrazem hora označují i kopce, které nesplňují ani jedno z kritérií.) a je součástí tzv. Bradelského hřbetu (horský hřbet je protáhlá vyvýšenina, jejíž délka přesahuje šířku, s různými sklony svahů a plochou zaoblenou vrcholovou částí) spadající pod ´Usovskou vrchovinu.
Název Holubice byl zřejmě odvozen od poštovních holubů, které si zde pěstovali majitelé hradu a zámku na ´Usově a to již od dob Václava I. (vládnoucího v letech 1230 - 1253). Z toho usuzujeme, že už tehdy zde musela být usedlost či statek. Holubice jako taková byla v dřívějších dobách zalesněná a spadala pod Bradelský les. Ten roku 1356 patřil údajně Ješkovi z Vildenberka na Bouzově společně s vesnicemi Bohuslavice a Třeštinou. Posléze vrchol Holubice opět spadá pod správu úsovských Pánů a to až do roku 1875, kdy ji majitel úsovského panství, Johann II. z Liechtensteinu, prodává nějakému panu Suchomelovi, nájemci z Nového Dvoru u ˇCervenky. Pan Suchomel měl na Novém Dvoru flokárnu a potřeboval dřevo pro výrobu floků (flok je název dřevěného hřebíku, které používali ševci, když ještě neexistovala strojní výroba bot). Proto celou Holubici vykácel a spodní parcely, kde byla lepší půda, prodal zájemcům z okolních vesnic. Po vykácení stromů Holubici v období zimy prodává rodině Smyčků z Choliny. Hlava rodiny Smyčků, neznaje zdejší situace, na jaře zjišˇtuje, že Holubice je plná kamene a kořenů. Protože o kámen z Holubice nebyla nouze, otevřel si na Holubici kamenolom. Živil se lámáním kamene a přitom začal pomalu zúrodňovat pokácený les.
Nyní je zde velká farma i s kempem v soukromých rukou a to ve vlastnictví již čtvrté generace rodiny Smyčků.