Horní Čermná u Lanškrouna – poutní kostel Narození Panny Marie

Kostel Narození Panny Marie je součástí rozlehlého poutního areálu na Mariánské hoře nazývaného také Na Vrších. Kostel sice pochází až z II. poloviny 19. století, ale zejména jeho interiér je rozhodně zajímavý, navštíveníhodný a vlastně i půvabný. Už třeba jen proto, že uprostřed chrámové lodi stojí zděná kaple, resp. její kněžiště. Tato kaple vznikla v roce 1864 a až o 11 let později byl nad jejím presbytářem vybudován současný kostel. A po dalších 10 letech se zde konala první pouť.

Mariánský kostel je stavbou jednolodní a bezslohovou, s odsazenou apsidou. Mobiliář kostela je neogotický, pravděpodobně z konce 19. století. Na hlavním oltáři je v kružbě s paprsky umístěn reliéf Panny Marie s Ježíškem, postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Františkovi Serafínskému a sv. Pelegrínovi. Najdeme zde také malý oltářík Pražského Jezulátka. Ve všech případech se jedná se o práce neznámých lidových řezbářů z tohoto regionu. Výjimkou je - umělecky kvalitní a cenný - velký postranní oltář Kalvárie, který vytvořil truhlář Jahn(a) z nedalekého Horního Třešňovce. Neogotické jsou i jednomanuálové varhany. Věžní hodiny byly pořízeny v roce 1886.

Ze stejného roku pocházejí i kapličky křížové cesty před kostelem. Je jich 14 a tvoří půlkruh (zrekonstruovány byly v roce 1995). Poutní kostel měl původně 3 zvony, které však byly  v roce 1942 zrekvírovány. Jediný současný zvon pochází ze 70. let minulého století a jmenuje Panna Marie.

Ve věžovém průčelí kostela můžeme vidět trojici nevelkých polychromovaných plastik v silně rustikálním provedení. Jedná se (zleva) o sv. Ludmilu, Pannu Marii s Ježíškem a sv. Václava.

Na závěr ještě pár doplňujících informací a zajímavostí spojených s tímto poutním místem.

Prapředkem kostela je pískovcový sloupek z roku 1857, na kterém visel obrázek Panny Marie Bylinkové (Cellenské) a který je v současnosti umístěn před hlavním oltářem. Sloup v roce 1864 vystřídala kaple, jejíž presbytář dnes stojí uprostřed kostela. Ten byl postaven jen proto, že nevelká kaple už prostě nemohla stačit zástupům poutníků.

Název tohoto místa (Mariánská hora) je spojován s údajným zázrakem, který podle brožurky z roku 1896 proběhl asi takto: „Dávný ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka, vezl tudy roku 1814 mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde cestou roklinatou až k nejvyššímu výstupku. Tady marně držel povoz, aby se neskácel. Síla jeho nestačila a vůz s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoc, volal k Panně Marii Cellenské, aby mu šťastnou hodinku smrti vyprosila. V tom zaplála u něho záře, v ní zjevila se bílá panna, jež beze slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla. Vozka vstal bez pohromy a jel dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu neuhnul, načež panna i se světlem zmizela“.

Slavné máriánskohorské poutě byly zahájeny k poctě tisícího výročí smrti sv. Metoděje (tehdy se zde sešlo 50 tisíc poutníků) a v podstatě je přerušila jen německá okupace. První písemné zmínky o srazech poutníků - hotovících se k cestě do rakouského Maria-Zell - na Mariánské hoře pocházejí z roku 1780. Poutě se konají vždy v neděli po 8. září (slavnost Narození Panny Marie) a scházejí se na nich zbožní poutníci z dolnočermenské farnosti i ze širokého okolí. Pravidelné bohoslužby se v poutním kostele konají v neděli v 16.00 hodin (některé informační zdroje zmiňují také časy 7.30, 10.00 hod.), a to od první neděle v květnu do poslední neděle v říjnu.

Chrámová střecha patří mezi evropská rozvodí. Z levého okapu totiž voda odtéká prostřednictvím Čermenky, Tiché Orlice a Labe do Severního moře, z toho pravého se pak díky Jánskému potoku, Moravské Sázavě, Moravě a Dunaji vlévá do Černého moře.

Poutní areál s kostelem Narození Panny Marie „Na Vrších" leží v nadmořské výšce 494 m. Nejbližší železniční stanice je od ní vzdálena 8 km, autobusová zastávka 250 m a restaurace 3 km (občerstvení u nedaleké rozhledny Mariánka bývá otevřeno nepravidelně).