Horní Lapač - drobné památky a zajímavosti obce

Horní Lapač je malou hanáckou vískou nacházející se ve sníženině mezi Hostýnskými a Mladcovskými vrchy, která se zove Fryštáckou brázdou. Malebná zástavba dědiny je rozhozena podél silnice z Fryštáku do Holešova. Od Fryštáku je vzdálena asi 3.5 km, od Holešova 3 km, od Žeranovic něco málo přes 1000 metrů a od sousední obce Martinice půl kilometru. Dnes zde žije okolo 270 obyvatel.

Patří mezi nejmladší vsi na celém Holešovsku. Půda, na níž dnes stojí, v minulosti přináležela Žeranovicím a jednalo se o panské pozemky.

 

Krátce po třicetileté válce tady byl na starém formanském „tahu“ do Fryštáku zbudován zájezdní hostinec. Dle ústní lidové slovesnosti se v hospodě často zastavovali verbíři, kteří nebohé místní chasníky, nacházející se pod „vlivem“, ještě více přiopili a pak je přinutili podepsat vstup do vojska. Kvůli tomuto nečestnému „lapání“ vesničanů dostala krčma název Lapač. (Další podobný panský hostinec se nacházel u cesty k Lechoticím, tento byl označován „Lapačem Dolním“, brzy ale zanikl.)

 

 

Za vlády císaře Josefa II. začali majitelé žeranovického panství (hrabata ze Seilernu) upřednosťovat nové metody hospodaření a Léta Páně 1790 rozdělili pozemky okolo hostince „Horní Lapač“ na parcely, jež dali do dědičného podnájmu těm poddaným, kteří byli až do té doby bezzzemky. Ti si zde vystavěli osadu, která byla i nadále součástí Žeranovic. Po revolučním roce 1848 se sedláci postupně začali vykupovat z roboty a totéž učinili i obyvatelé Horního Lapače.

Díky osvícenému záhlinickému sedláku (a poslanci říšské rady) – Františku Skopalíkovi, došlo roku 1878 k osamostatnění dědiny, v níž se tehdy nacházelo na 45 stavení. Přestože měl Horní Lapač vlastního starostu, místní i nadále docházeli na mše svaté do žeranovického kostela sv.Vavřince a jejich ratolesti do zdejší školy. Využívali i žeranovický hřbitov. Je na něm pochován nejvýznamnější hornolapačský rodák – člen českého tria a profesor AMU, slavný klavirní virtuoz a skladatel Josef Páleníček (1914 - 1991).

 

 

Nejstarší památkou vsi je kamenný kříž z roku 1866 (z období prusko-rakouské války) stojící na východním okraji dědiny u silnice na Fryšták.

 

(Já se k němu kvůli nedostatku času nazpět nevracel a od zastávky busu zamířil do středu dědiny k její nejvýznamnější památce.)

 Je jí klasicistní kaple sv.Floriána. Na návsi, tvořící přirozený střed obce, byla vystavěna roku 1908 a dodnes se v ní ( i na prostranství před kaplí) při význačných událostech obce konají bohoslužby.

 

Od obecního úřadu jsem si prošel severní a západní část zástavby Horního Lapače a při pohledu na pěkné rodinné domky a hezky upravené předzahrádky v duchu ocenil pracovitost i vkus místních obyvatel.

 Na nejzápadnějším konci vesnice jsem u silnice na Holešov narazil na další zajímavost.

V nadživotní velikosti tu stojí polychromovaná socha Panny Marie Svatohostýnské, držící na rukou Ježíška metajícího blesky. Skulpturu zde roku 1946 místní umístnili na paměť konce druhé světové války.

 

Jinak se na katastru Horního Lapače údajně nachází 9 vzorně udržovaných svatých obrázků a ještě dva kříže.