Do Přílep do zámeckého parku a na tajemný Hrad

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Vycházka - půldenní • Za kulturou • Do přírody

Přílepy - kříž na návsi

Přílepy - kaple P.Marie nad obcí

výhled přes Fryštáckou brázdu na Mladcovské vrchy

cestou ke Hrádku

cesta k vrcholu Hradu

tajemný Hrad a jeho skalky

skalní stěna mrazového srubu

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (42 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Sobotní,nečekaně krásné odpoledne, nám vnuklo myšlenku uskutečnit alespoň kratší výlet. Volba padla na obec Přílepy (3 km od Holešova) se zámeckým parkem a jejím okolím.

Za čím jedeme?

Cesta busem ze Zlína tam trvá kolem 20 minut. Projíždíme okolo Fryštácké přehrady, pak se vyhoupneme na kopec před Fryštákem a otevře se nám pohled na hřebeny Hostýnských vrchů, projíždíme Lukovečkem a pak už jsme v Přílepech.

Je to středně Velká, protáhlá obec se zajímavými památkami a leží pod posledními výběžky Hostýnských vrchů. My vystupujeme na návsi ve středu obce a napřed se jdeme podívat k vzorně upravené zastávce, kde vidíme hezké informační cedule s popisem pamětihodností obce a nedaleké lokality Hrádku a Hradu.

Zámecký park, který je o víkendech volně přístupný, vidíme i s budovou zámku hned za plotem. Nám ale chvilku trvá, než poblíž obecního úřadu vezmem za kliku té správné Branky a vejdem dovnitř. Napřed se ocitáme před patrovou budovou menšího zámku, který vznikl na půdorysu obdélníku v místech bývalé středověké tvrze. Jeho fasáda vykazuje novorenesanční rysy stejně jako výrazná, o patro vyšší věž - ta je navíc zdobená několika plastikami. Zámek má zmodernizované interiéry - v novodobější historii sloužil jako pobočka zdravotnického zařízení Holešovské polikliniky a přicházely tu na svět děti. Nyní patří obci, která pro něj hledá využití a je veřejnosti nepřístupný.

Ještě pohled skrze okno do interiéru, kde vidíme zajímavé litinové zábradlí schodiště, obcházíme si romantický hranol věže, trčící ze zámeckého nároží a vzápětí se ocitáme v areálu parku. Jsme velmi překvapeni jeho vzornou úpravou, asfaltové cestičky nás vedou mnoha hezkými zákoutími s lavičkami, nečekanými průhledy na park i na zámek a kolem překrásných vzácných dřevin. Ten největší, rozkošatělý a rozvětvený "obr" v samém nároží parku nám doslova vyrazí dech ! Škoda, veliká škoda, že tu zatím chybí popisky těch nejvzácnějších exemplářů - my, laici přes botaniku - všechny druhy stromů neznáme. Procházku asi 2.5 ha rozlehlým parkem končíme opět u zámecké budovy a spokojeni vycházíme ven. Snad jen malá připomínka k obecnímu zastupitelstvu : všichni návštěvníci nejsou tak slušní jako my a proto by nebylo špatné tu umístit několik odpadkových košů, jinak vám brzy krásná zákoutí parku přizdobí Pet láhve a jiný odpad !

Vycházíme na protáhlou náves, táhnoucí se nahoru do kopce. Na ní, ve stínu stromoví můžeme poobdivovat kříž se svatou trojicí : sv.Huberta, Vendelína a Panny Marie. Další "pozoruhodností" je hospoda s otevřenou zahrádkou. Zde mne manželka kvůli bolavé noze zůstává čekat a já vyrážím rychlostí " kosmickou" k nedaleké kapli nad obcí a dalším zajímavostem, bohužel na to mám jen 1.5 hod - pak nám jede spoj domů...

Kaple sv.Panny Marie na návrší nad Příluky mne vítá též novorenesanční fasádou - zřejmě vznikla ve stejné době jako zámek. Dříve z ní býval nádherný rozhled na Holešov a okolní krajinu. Dnes není z travnatého prostranství a laveček před kaplí vidět nic ! Naši předkové se musí v hrobě obracet, protože kdysi nádherná vyhlídka je zarostená a tak si budou návštěvníci muset chvilku počkat, než se tu postaví nějaká Rozhledna, protože je to módní trend a určitě to vyjde " levněji" než vykácení pruhu druhořadého mladého lesa !!!

Ostrým tempem stoupám lesní cestou po modré značce po hřebeni k asi 1.5 km vzdálené kótě Hrádek ( 502 m). Prý se tu někde našly terénní pozůstatky středověkého hrádku. Neprůchodné houštiny ale neumožňují žádný osobní průzkum a tak dál. Od sedla za Hrádkem stoupám na rozcestí pod rozsáhlou pasekou. Zde je nepřehledné značení a tak jdu nesprávnou cestou přes paseku na vrchol a o kus dál v lese přicházím k rozcestníku Hrad ( 560 m).

Tajemné zbytku hradu, opletené předivem místních pověstí, bychom ale v těchto místech hledali marně - ty se nacházejí při modré značce 200 m níž pod hlavním vrcholem. Značení tu probíhá kolem výrazného zalesněného kuželovitého suku, převyšujícím okolí asi o 15 m. Jakákoliv cedule nebo označení tu chybí, k vrcholku ale vybíhá znatelně prošlápnutá pěšina. Na vrcholku uvidíme výraznou prohlubeň, tvořící jakési miniaturní nádvoříčko, dnes využívané jako tábořiště a 4 m vysokou, slepencovou skalní věžičku. Nádvoříčko je ohraničeno skalnatým valem, těžko říct, jestli má přírodní původ nebo se tu přičinily i lidské ruce. Na svahu pod vrcholem, prudce spadajícího do údolí říčky Mojeny, o něco níž objevíme několik zajímavých Skalek. Na úpatí pak i nejvyšší, asi 7 m vysokou skalní stěnu pískovcového mrazového srubu.

Zvoní mi mobil, manželka mne upozorňuje, že je 17.15 a protože to mám zpět asi 3.5 km, tak nezbývá, než přiložit ruce na bradavky a na zpáteční cestu využít metody indiánského běhu : 30 m chůze, 200 m běh...Při klusu z kopce mi hlavou jen tak letmo proletí myšlenka : " Co blbneš, ogare, šak už Ti není 20, ale máš 50 roků !"... No a co ... u kaple mám dokonce čas se upravit a převléci do suchého trička a tak na náves k busu přicházím jako slušně oděný turista a žena se za mne nemusí stydět ...