Horní Slavkov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Horní Slavkov leží v Západních Čechách, jižním směrem od města Karlovy Vary. Město je rozloženo v srdci pohoří zvané Slavkovský Les a je obklopeno lesním porostem. Horní Slavkov je bývalé hornické město, bývalé doly jsou u jižního okraje města. Jižním směrem z města je vybudováno u obce Krásno muzeum hornictví. U západního okraje města je ranč s chovem koní a možností projížděk na koních. Jižním směrem od města najdeme sportovní letiště s přistávací dráhou. Město je křižovatkou značených cyklistických tras. Severním směrem z města se vydáme ke golfovému hřišti u obce Cihelny a nebo budeme pokračovat dále do Karlových Varů. Severozápadním směrem bude cílem našeho výletu hrad Loket. Jižním směrem města vyrazíme do města Bečov nad Teplou, kde najdeme hrad Bečov a muzeum hraček a motocyklů. Pro pěší turisty jsou tu připraveny dvě značené trasy. Jižním směrem se vydáme na vrcholek kopce Krásenský vrch ( 777 m.n.m.), kde se z místní rozhledny podíváme po okolí. Severním směrem z města půjdeme kolem míst, které dříve sloužily jako popraviště a dojít můžeme do Karlových Varů.
Historie
V místech kde byly dříve hornické domky a zemědělské usedlosti vznikla ve 13. století osada, kterou nechal založit Slavkov z Rýzmburka. V roce 1335 byla v okolí osady nalezena rozsáhlá ložiska cínu. V roce 1518 byl Slavkov znám jako městečko a v roce 1547 byl povýšen na královské hornické město. Původně bylo město obehnáno hradbami, které musely ustoupit rozšiřování města, jako ochrana města sloužil opevněný kostel svatého Jiřího. V 16. století byl Slavkov velice významné a prosperující město. V letech 1525 až 1526 byla ve Slavkově vybudována mincovna, ale k ražení mincí tu nikdy nedošlo. V období po Bílé hoře začala těžba cínu upadat v důsledku nuceného odchodu nekatolických obyvatel. Po třicetileté válce byla sice těžba obnovena, ale svého původního rozkvětu už nedosáhla. V roce 1772 byl ve městě s konečnou platností zrušen hornický úřad a v roce 1776 těžba naprosto skončila. Těžbu cínu postupně nahrazovala výroba porcelánu, byla tu zprovozněna první výrobna porcelánu v Čechách. V roce 1791 začala ve městě pracovat ruční dílna na výrobu kameniny, ale dlouho nevydržela. V roce 1792 byla založena manufaktura na výrobu kávových servisů. V roce 1845 až 1860 byla z města do Plzně stavěna císařská silnice. Po roce 1945 byla obnovena těžba cínu a wolframu. Nejhůře se na rozvoji města podepsalo vytvoření vojenského výcvikového prostoru Prameny v letech 1949 až 1954, kdy byla demolována značná část historických budov a nahrazena novou účelovou výstavbou, tak zvaného sovětského typu. V roce 1952 bylo město při pokusu o záchranu historických památek vyhlášeno městskou památkovou zónou, ale tato vyhláška byla v roce 1961 nezákonně porušena. Dochoval se jen malý zlomek budov. Gotický kostel svatého Jří byl postaven ve 14. století. Kostel byl v roce 1520 přestavěn a v 18. století přebudován v barokním slohu. Ze 16. století se dochovalo sousoší Olivetská hora. Kolem roku 1700 byl postaven Sloup Nejsvětější Trojice. Barokní špitální Kostel Svaté Anny pochází z roku 1728. Z původní středověké zástavby se dochoval tak zvaný Pluhův dům z let 1510 až 1512. Severním směrem z města je pozůstatek popraviště ze 16. století. V městském muzeu je instalována expozice věnovaná těžbě cínu, výrobě porcelánu, historii města. V muzeu je instalována památkově chráněná ukázka tak zvané černé kuchyně.