Horská silnice na Kehlstein

Jedním z mých letošních pěkných zážitků bylo svezení se po horské silnici na Kehlstein. Po té se dá projet pouze autobusy zajišťujícími kyvadlovou Dopravu z Obersalzbergu – Hinterecku na Kehlstein (přesněji 124 m pod Kehlsteinhaus). Osobní Doprava je tu vyloučená.

Počátkem roku 1937 byl diplomovaný inženýr Fritz Todl, generální inspektor německých silnic, pověřen řízením stavby silnice na Kehlstein. Šibeniční termín dokončení stavby byl stanoven na 20. dubna 1939. Tento termín nevycházel z žádného harmonogramu, který by respektoval nadmořskou výšku stavby (cca 900 až 1.700 m), a tím i klimatické podmínky, ale byl určený záměrem věnovat Adolfu Hitlerovi k jeho 50. narozeninám dům na Kehlsteinu u nás nazývaného Orlí hnízdo. A silnice byla bezpodmínečně nutná k dostupnosti tohoto daru - Kehlsteinhausu.

Přípravné práce, zařízení staveniště a geodetické práce začaly ještě za klimaticky nepříznivých podmínek. Veškeré práce byly prováděné pomocí techniky poplatné své době. Nejčastějšími nástroji a pomůckami byly sbíječky, krumpáče, sekáče, kladiva a střelný prach. Zpočátku pracovní nástroje a potraviny dělníci vynášeli na zádech. Teprve později používali kladkostroje a jednoduché lanovky, pro vodorovnou dopravu i úzkokolejku s vozíky.

Na stavebních pracích se podílely tři tisíce dělníků, zvláště italských kameníků. Kamenné kvádry pro opěrné zdi, mosty a tunely tvarovali ustavičným bušením kladiva do majzlíků. Už beztak těžkou práci jim znesnadňovaly klimatické podmínky. Nebezpečím byl kluzký sníh, padající laviny a kamení. Pracovalo se ve třech směnách. Ubytovací a stravovací zařízení se zřizovala pod skalními převisy a na sutinách. Za dozoru a v nelidských podmínkách dělníci plnili denní penzum. Ke stále vyšším výkonům je tlačil zfanatizovaný vedoucí stranické kanceláře Martin Bormann, Hitlerův správce majetku a blízký spolupracovník.

Z jiného úhlu pohledu, dělníci dostávali za svoji dřinu vysoké odměny a různé sociální jistoty. Stavba měla nejvyšší prioritu. Hospodárnost šla stranou. Cíl byl jediný možný - stavbu dokončit do 50. narozenin Adolfa Hitlera.

Z technických údajů mohu uvést, že horská silnice je dlouhá 6,5 km, široká 4 m. Radiově řízené autobusy se proto vyhýbají v určených místech. Silnice překonává 800 m převýšení a vede 5 tunely. V nadmořské výšce 1700 m bylo odstřelem a odtěžením vytvořeno místo pro otáčení vozidel (dnes je tu Stanoviště autobusů). Odtud vede tunel 3 m vysoký a 127 m dlouhý ke kruhové hale, ze které se vstupuje do výtahu vedoucího přímo do Kehlsteinhausu.

Slušelo by se článek doložit fotografiemi. Žel, jak píšu výše, po silnici jsem jel autobusem. Pěšky se tudy chodit ani nesmí. Za jízdy jsem fotografie nepořizoval. Černobílých fotografií z doby výstavby, jejichž autorem je reportér a fotograf Anton Hafner, mám sice přes 30. Publikovat je však nemohu z důvodu majetkových práv. Takže tentokrát jen písmem.