Hrad Drahotuš

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrad Drahotuš celá staletí sousedí s jiným hradem Helfštýn, a zatímco ten druhý jmenovaný je v podvědomí mnoha turistů a je znovu obnovován, hrad Drahotuš stovky let pomalu v lese nad obcí Podhoří chátrá a upadá do zapomnění. Přitom ve své době Helfštýn v mnohém převyšoval. Zasloužili se o to zakladatel hradu Bohuš z Drahotuš, významný zemský úředník doby posledních Přemyslovců, a husitský hejtman Boček Puklice z Pozořic, který hrad v 15. století vybavil důmyslným fortifikačním systémem. I přes současné zcela dominantní postavení Helfštejna v regionu je tak hrad Drahotuš objektem, který za pozornost stojí.

Hrad Drahotuš si nechal postavit Bohuš z Třeblovic, který byl jedním z nejpřednějších služebníků českého krále Přemysla Otakara II. Od roku 1263 dokonce zastával pozici maršálka. Po roce 1260 se Bohuš psal „de Drahotuss“, což lze považovat za indicii, že drahotušský hrad už stál. První přímá zmínka o něm je nicméně až z roku 1278.

Na přelomu 13. a 14. století pravděpodobně hrad obsadil loupeživý rytíř Friduše z Linavy. Stalo se tak na zcizeném území pánů z Drahotuš a tak roku 1312 podnikl král Jan Lucemburský proti loupežníkovi vojenské tažení. Nejdříve dobyl jeho hrad Račice u Vyškova, a pak se Friduš vzdal a poprosil o milost. Král mu ji udělil výměnou za zboření všech Fridušových hradů, mezi nimiž je speciálně uveden hrad Drahaus. Tato událost ve spojení s hradem Darhotuš je ale značně nejistá. Faktem tak pouze zůstává, že roku 1371 prodali Kuník, Jaroš, Ješek, Bohuš a Machník z Drahotuše drahotušské panství i s hradem moravskému markraběti Janovi. Jeho syn markrabě Jošt zastavil Drahotuš rokum1392 Ctiboru Tovačovskému z Cimburka, nejvyššímu komorníkovi brněnského soudu. Poněvadž Jošt neměl peníze na vyplacení zástavy, přešlo nakonec drahotušské panství do rukou Tovačovských z Cimburka úplně.

Během husitských válek stál tehdejší majitel Drahotuše Ctibor Tovačovský z Cimburka na straně kališníků, posléze však byl přinucen k uzavření smíru s biskupem Janem Železným.

Asi roku 1437 se hradu zmocnil známý válečník Boček Puklice z Pozořic, který předtím velel husitským vojskům na severní Moravě a se svou loupežnou rotou usadil právě na Drahotuši, z něhož plenil široké okolí. Hrad byl tehdy opevněn velmi progresivním opevňovacím systémem, který na svém hradě Kalichu nejspíš poprvé použil samotný Jan Žižka. Boček o Drahotuš přišel někdy před rokem 1464. Tehdy už hrad ovládal Jan Tovačovský z Cimburka, který ho i s panstvím roku 1476 prodal Vilémovi z Pernštejna. Nesmírně bohatý Vilém tímto krokem postoupil v záměru vybudování rozsáhlého panství v oblasti Pobečví, jehož střediskem se stal hrad Helfštejn. Sousední Drahotuš tím ztratil smysl své existence a aby snad ještě neposloužil nepříteli, nechal ho Vilém z Pernštejna rozbořit. Stalo se tak někdy v údobí před rokem 1494, kdy je hrad Drahotuš poprvé výslovně uveden jako pustý.

Hrad Drahotuš stával na vysokém ostrohu nad obcí Podhoří. Přístupová cesta k němu vedla od kostela sv. Havla v Podhoří, o kterém si můžete přečíst v mém jiném příspěvku. Hrad měl půdorys elipsy se seříznutým jižním koncem, vymezené po obvodu silnou hradbou, v jejímž zaoblení na severu stával válcový bergfrit o průměru zhruba 8 metrů.

Na opačné straně stávala palácová budova, pod níž se nacházel obdélný dvorek s hranolovou věží s pilíři v jihovýchodním nároží. Vstupní brána do hradu se nacházela v přízemí zmíněné hranolové věže a brána do vlastního nádvoří měla podobu průjezdu palácem. Přístupová cesta na východě byla po celé délce střežena valem a musela ještě projít přízemím obdélné budovy položené níže ve svahu na východě, která tvořila asi první hradní bránu. Podle některých pramenů plnila tato stavba úlohu zázemí studny, která se měla v jejím prostoru nacházet. Na straně příkopu na severu se val přimyká ke skalnímu bloku, na němž stávala vysunutá pevnůstka, tvořená asi hranolovou věží a malým dvorkem. Úlohou pevnůstky byla jednak ostraha příkopu, jednak ochrana hradu na nejohroženější straně, kde má hřeben podobu táhlého stoupání od hradu směrem na sever.

V pokročilém 15. století už nebylo toto opatření dostatečné a proto celou stoupající ostrožnu před pevnůstkou zabralo táhlé, asi 200 metrů dlouhé vysunuté opevnění s dalšími dvěma kruhovými pevnůstkami. Tuto fortifikaci zřejmě postavil Boček Puklice z Pozořic. Ze stejné doby zřejmě pochází i dvouprostorová palácová budova, přimykající se k obvodové hradbě jádra pod bergfritem na východní straně.

Dnes zde najdete kousky obvodové hradby a východního paláce, které jsou nejvíce patrné. Dobře patrný je spodek bergfritu, který byl v rámci záměrného boření hradu roztrhán velkým výbuchem; o tom svědčí velké bloky zdiva z jeho pláště, které se zřítily do nádvoří a přispěly k celkovému zvýšení terénní úrovně.

Hrad Drahotuše stojí na výrazném kopci nad obcí Podhoří asi 6 km severovýchodně od Lipníka nad Bečvou a 8 km západně od Hranic. Autem je možno přijet do Podhoří, kde se dá zaparkovat u kostela, odkud vede modrá turistická trasa ke hradu. Zřícenina je volně přístupná.

všechny informace čerpány z http://www.castles.cz/hrad-drahotus/