Kostel sv.Havla v Podhoří
Asi 5 km severovýchodně od Lipníka nad Bečvou leží na rozhraní Moravské brány a Oderských vrchů jeho městská část jménem Podhoří. V minulosti byla podhradní vsí hradu Drahotuš, jehož zbytky se ukrývají pod příkrovem lesa na strmém zalesněném hřebeni jen pár set metrů nad ní. První zmínka o vsi se v análech objevila roku 1371, kdy ji spolu s hradem zbudoval bývalý olomoucký kastelán a maršálek Bohuš z Třeblovic. Později celé panství přešlo do rukou Ctibora Tovačovského z Cimburka, od nějž je roku 1476 koupil mocný Vílém z Pernštejna. Vilém byl už vlastníkem i sousedního zboží hranického a poznenáhlu obě panství spojil v jedno jediné. Pod Hranice pak Podhoří spadalo až do roku 1848. Od LP 1976 je částí hranického konkurenčního sídla a žije v ní necelých 350 obyvatel. Rozkošná vesnička s upravenou návsí je rozložena ve svahu pod úpatím strmé hradby Oderských vrchů a její největší stavební pozoruhodnost, nacházející se v dominantní poloze na nejhořejším konci, je dobře vidět z dálnice, ba i z oken vlaků projíždějících Moravskou bránou.
Jedná se o stavbu sakrální - o kostel sv.Havla, který nás při pohledu zblízka překvapí – na rozdíl od množiny kostelů barokních, zbudované za Habsburků - svou starobylostí. Hlavně pak jeho věž... Určitě se najdou mnozí „znalci“, kteří si budou myslet, že právě ona byla zbudována již ve středověku, jenže je tomu přesně naopak – ke gotickému objektu s románským jádrem byla přistavěna až v roce 1717! (Její předchůdkyní byla v sedmnáctém století zvonice dřevěná.)
Jednolodní kostel byl vystavěn z cihel a kamene. Strop v chrámové lodi je rovný, kdežto v předsíni a sakristii klenutý. Kůr s varhanami stojí na dvou kamenných sloupech. Při venkovní opravě kostela roku 1845 se jeho interiér nacházel ve velmi zoufalém stavu a obraz sv.Havla opata na starém oltáři byl poškozen. Při této opravě exteriéru přibyly na jižní věž chrámové lodi sluneční hodiny s nápisem Smrt jistá – hodina nejistá.
O něco později se začalo s přestavbou sakristie: původně stála nalevo od oltáře a nyní se přestěhovala na jeho druhou stranu. Původní cihlová podlaha v chrámové lodi byla překryta dlažbou kamennou. Nový oltářní obraz toho, jemuž byl kostel zasvěcen, byl namalován podle fotografie obrazu, který namaloval Karel Škréta pro chrám v Rychnově nad Kněžnou.
Původní vybavení interiéru se nedochovalo – vše bylo postupně nahrazeno novým.
Na kostelní věži se v těsném sousedství nachází zvon nový a starý. Mladší pochází z dílny L.Dytrychové v Brodku u Přerova a přibyl tady roku 1980, kdežto jeho kolega tady visí už od Léta Páně 1717.
Kostel sv.Havla, obklopený hřbitovem, v minulosti sloužil nejprve katolíkům, pak se ale ve druhé polovině 15.století v kraji rozmohla víra protestantská. Okolo konce (a na začátku následného století) v Podhoří dokonce vznikl samostatný sbor Jednoty bratrské. Jeho členové se později přestěhovali do Hranic a kardinál František z Dietrichštejna po Bílé hoře usiloval o rychlou rekatolizaci kraje. Tu na určitou dobu zbrzdil jen vpád protestantského dánského vojska, ale po ukončení třicetileté války se stejně uskutečnila.