Hrad Žulová - Frýdberk

Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad

Hrad stával v obci Žulová již od roku 1290, kdy je poprvé písemně připomínán. Dochovala se z něj Gotická věž (bergfrit) z počátku 14. století a příkop. Jeho stavitelem byl známý násilník Jan Wüstehube, který byl - stejně jako další příslušníci tohoto neblaze proslulého rodu - na přelomu 13. a 14. století postrachem velké části Slezska.

Wüstehubové se nezastavili před žádným zločinem - uchvátili nezanedbatelnou část biskupských majetků a nebylo síly, která by jejich krvavé řádění zastavila. V tomto směru nepomohla ani církevní klatba, která byla na některé příslušníky rodu uvalena. Tento stav trval až do roku 1325, kdy snad „strach z ohně pekelného“ přiměl Jana Wüstehuba, aby se na stará kolena dal na pokání. Wüstehubové se smířili s biskupem a nedlouho nato navždy odešli z kraje.

Německý rod Haugwitzů, který Frýdberk s panstvím získal, však v loupežnickém řemesle pokračoval. Míru se tak kraj dočkal až za stabilizace poměrů ve druhé polovině čtrnáctého století.

V roce 1358 vykoupil vratislavský biskup Přeclav z Pogarel frýdberské zboží od bratří Hynka a Václava Haugwitze za obrovskou sumu 3.100 kop pražských grošů. Díky tomu nastal v zemi mír. Avšak klid trval pouhých 70 let.

Biskup Konrád z Olešnice byl velkým odpůrcem husitství a z tohoto důvodu se staly biskupské majetky před rokem 1430 cílem husitských nájezdů. Při tom nejničivějším v roce 1428 padla Vidnava, Javorník, zřejmě i Rychleby, Pačkov i centrální objekt biskupství, otmuchovský hrad. Nakonec oblehli husité i Nisu, za jejímiž hradbami se biskup ukrýval. Z významných objektů se vojenské akce nedotkly pouze Kaltenštejna a Frýdberku, jejichž posádky se zřejmě snažily příliš na sebe kališníky neupozornit. Tato situace trvala až do roku 1434, kdy biskup vyplatil husitům 10.000 hřiven odstupného a ti pak odtáhli.

V roce 1446 byl dán Frýdberk do zástavy a od roku 1460 jej držel rod Kotulínských. Za tureckého ohrožení v roce 1537 vykoupil Frýdberk od Kotulínských biskup Jakub ze Salzy. Po pominutí nebezpečí byl hrad opět pronajímán a jeho držitelé se rychle střídali.

V roce 1582 jej nechal biskup Martin Gerstmann částečně přestavět na zámek. Další práce byly na hradě provedeny ještě mezi lety 1613 - 1620, avšak opevnění z 15. století se stavební práce nikterak nedotkly. A to se stalo hradu osudným.

Za třicetileté války se v kraji tvrdě bojovalo. Došlo i na Frýdberk: v roce 1639 jej Švédové dobyli, podpálili a vyhodili do vzduchu. Městečko se z válečných hrůz a velkého požáru v roce 1657 nakonec vzpamatovalo.

Ovšem hrad již takové štěstí neměl. Ještě v roce 1703 zde byl pivovar, který byl později zrušený. A tak až v roce 1810 byl zbytek hradu přestavěn na kostel se hřbitovem. Na věž byla přistavěna zvonice.

Těmto účelům slouží dodnes.

http://www.castles.cz/hrad-frydberk/